Alois Jirásek

Z Pražský pantheon
Verze z 26. 12. 2019, 11:04, kterou vytvořil Tomáš Gardelka (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

23.8.1851 Hronov

12.3.1930 Praha

Pohřben v Hronově


PD,P.Janák 1933

Resslova 1775/1


Český spisovatel a dramatik.Jeho dílo je obrazem českých dějin.Psal poesii,novely,povídky,romány,románové cykly a dramata.Z románů: V cizích službách,Psohlavci,Skály,Poklad,Na dvoře vévodském,Na ostrově.Z románových cyklů:Mezi proudy,Proti všem,F.L.Věk,Temno.Z dramat:Emigranti,Vojnarka,Otec,Lucerna,Gero,Kolébka.


"Historie je jakoby paměť národa.Kdo ztrácí paměť je ubohý a dokonce bez paměti.A nepamatuje-li si národ,čím byl,nezná-li svých práv.. nepohne se mu ani krev ani žluč..." A.Jirásek: v povídce "Samota"


Pohřeb F.Palackého koncem června 1876 zastihl Jiráska na gymnasiu v Litomomyšli,jež byla jeho první kantorskou štací."Dějiny národu českého" mu byly biblí,protože Palacký položil základy vědeckého výkladu českých dějin.V pražském Klementinu,kam chodil na přednášky byla rovněž Akademie umění a v divokých diskusích studentů na chodbách poznal M.Alše a bylo z toho celoživotní přátelství.Koneckonců Jirásek chtěl být zprvu malířem a jeho povídky a romány jsou proto psány,jakoby kladl obrázek k obrázku.

Začal nejdříve veršem,ale brzo našel v sobě schopnost vypravěče.Aleš mu zaníceně vyprávěl o svém kraji,kde husité hnali křižácká vojska z české země a také neopomenul mu vykreslit svého strýce Fanfuleho,"ševaliéra" v napoleonských válkách.Tvrdý rejtar připomínal Jiráskovi tvrdé chlapy z rodného Hronovska a proto se dal do psaní "Povídky z hor" (1876),kde se to fanfulovskými typy jen hemží.Byli to mistři sekery nepoddajné,hrdé po- vahy.

Po dvou letech napsal román "Na dvoře vévodském" a znovu je v něm tvrdý a statečný vesničan Kochan,který neuhnul ani před pánem hronovského zámku.Začal učit na gymnasiu v Litomyšli,kam si přivedl horoucí lásku do šťastné manželství.Starodávné město pod hradem bylo nabito dějinami ne- jenom Českých bratří,ale hlouběji před nimi a potom i po nich.Život v Lito- myšli měl dějinný symbol hradu,vznešenost zámku a přítomnost bohatě mlu- vila uměním,v němž se zrodil Smetanův talent.

V tom vznešeném městě se Jiráskovi rozpívalo péro hlavně ve třech povídkách "Maloměstské historie",z nichž zazářila především "Filosofská historie".Vypravuje o studentkých bouřích roku 1848 v Litomyšli.Pobyl jako profesor gymnasia v Litomyšli čtrnáct roků.Byla v nich pohoda,ale i zá- vist,zabedněnost staromilů.Přesto tu napsal ještě romány "Konec a počátek", "Ráj světa","V cizích službách" a především nadherně hrdé "Psohlavce" ( 1886).Tento román měl počátek v návštěvě MUDr.Thomayera,spolužáka Fridy (Vrchlického) na klatovském gymnasiu.Vzpomněli na Palackého slova Havlí- čkovi v roce 1852,kdy Rakousko udusilo český život Bachovou diktaturou: nyní potřebujeme více jednoho W.Scotta,než pět Žižků.Myslel tím na české- ho romanopisce,který by český národ seznámil s hrdými a krutými dějinami českého národa.Jirásek svému učiteli porozuměl a dal svůj talent do slu- žeb národa.

Thomayer Jiráskovi vyprávěl o hrdém selském Kozinovi v Pošumaví,který se nebál vzdorovat přesile pánů.Jirásek neváhal a vydal se na Šumavu a Chodsko za "psohlavci",čili hrdými Jihočechy,kteří bránili hranice české země.V roce 1879 napsal román "Slavný den" - o Žižkově boji proti křižákům na Vítkově (1420),jehož dějovým opakem je román "Konec a počátek" o pádu Táboritů.Pak se s chtí pustil do románu "Psohlavci"(1886)- o odboji Chodů v čele s Kozinou.Velmi dojemně a hrdě promlouvají jeho "Skaláci" o bělohor- ské bitvě a povídky na stejná témata.Tím vlastně Jirásek literárně mapoval české dějiny.

Vyrostla v něm myšlenka románově zmapovat dějiny českého národa,aby si národ uvědomil sám sebe,tíhu svých osudů a svou hrdost.V letech 1887-90 napsal Jirásek první románovou trilogii "Mezi proudy" o počátcích obrany české země před křižáky.A tito "křižáci" promluvili na českém sněmu ústy hr.Schwarzenberga ještě roku 1889,protože nechtěl připustit H.J.Husa mezi pamětní desky na Národním muzeu.Prohlásil husity za "bandu lupičů a žhářů" s komunistickými úmysly nerespektovat jejich majetek,nabytý rukama nevol- níků.

V trilogii "Proti všem"(1894) Jirásek vypráví o boji Jana Žižky rov- něž proti křižákům v roce 1420,kdy je porazil na Vítkově.V tom roce si 67 mladých Čechů usilujících o české státní právo odpykávalo na Borech dvou- letý trest a román byl Jiráskovou ozvěnou.

V letech l899-1909 psal Jirásek třetí trilogii "Bratrstvo".O časech, kdy husitské zesláblé síly opanovaly Slovensko a přinesly do krajů myšlen- ky vzdoru.To bylo finále husitství,jež obžívalo po celé české dějiny a po- silovaly národ před násilím.

Už v roce 1891 vydal Jirásek své největší dílo "F.L.Věk" ( 5.díl vy- šel až roku 1906),jehož hrdiny byli čeští buditelé v počátcích českého ná- rodního obrození na konci 18.století.Z románu vystoupili do české přítomno- sti živí,neúplatní a nadšení křísitele českého národního života.Zvedali se- bevědomí jazykově,institucionálně,nábožensky i hmotně.Bratří Thámové,Kra- merius,Dobrovský,prof.St.Vrba,kupec Gek a další zasvětili vzkříšení české- ho národa svůj život.Souběžně psal Jirásek v letech 1896-1904 o rodném Hro- nově a do čtyř svazků vypsal v knize "U nás" české probuzení svého rodiště.

Na počátku l.světové války (1914-18) dopsal román "Temno",protože válka byla rovněž koniášovským temnem,kdy se slídilo po českých nlasten- cích jako v pobělohorské době.Habsburkové učinili poslední pokus podřídit si český národ,zakázali úřední češtinu,zničili symboly českého království, zakázali české knihy,české vyučování,zavírali a popravovali české vlasten- ce (Kramář,Rašín,Bezruč aj.).A v tomto protičeském šílenství psal Jirásek svého "Husitského krále",čili mírumilovnou moudrost Jiříka z Poděbrad,kte- rý se v dějinách poprve pokusil o ustavení mírové aliance států.

Jiráskova literární žeň však tím neskončila,protože souběžně napsal 10 divadelních her,počínaje "Vojnarkou" z roku 1891,přes hry "Otec","Lucer- na","Jan Hus",Jan Žižka" atd.,aby oslavil české tradice.

Jirásek byl od roku 1878 v Praze a bydlel třicet roků na nábřeží proti Mánesu a učil na gymnasiu v Žitné ulici.Kdo jiný než on v květnu 1917 podepsal jako první "Manifest českých spisovatelů",kteří žádali samo- statný stát.Dne 18.prosince 1918 Jirásek vítal svého vrstevníka prezidenta T.G.Masaryka do vlasti.

Bibliografie Jiráskova díla vydá na knihu,v níž je hodně objevného pro Čechy,kteří mají dodnes těžkosti zůstat svými,hrdými,aby si je druzí vážili jako společníky výtečných mozků a rukou.Ještě stojí za připomenutí převyprávění cestopisu Václava Šaška z Biřkova s názvem "Z Čech až na ko- nec světa" nebo generacemi čtené "Staré pověsti české".Jeho pomník stojí proti Palackého mostu a o blok domů k Vyšehradu stojí pomník jeho učitele Františka Palackého.V díle obou si Češi připomínají vlastní dějiny,jaké opravdu byly,protože stále žijí křižácké myšlenky obrátit Čechům vlastní dějiny proti sobě samým.Pojem národ je mad pojmy náboženství a různé ideo- logie a každý národ přináší do orchestru národů vlastní part,ozvučený hrdo- stí z vlastní schopnosti.


Socha na podstavci,K.Pokorný,arch.J.Fragner 1955

Jiráskovo náměstí


Muzeum A.Jiráska a M.Alše

Bílá hora,letohrádek Hvězda (zrušeno 1990)