Anežka Česká

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

Anežka Přemyslovna, zvaná Česká

1211

1282

Pohřbena v Anežském klášteře Na Františku

PD,1995 kostel Petra a Pavla na Vyšehradě


Dcera Přemysla Otakara I. Založila Anežský klášter klarisek Na Františku,v němž byla první abatyší.Měl část ženskou a mužskou - žebravých minoritů.Byla zakladatelkou i špitálského řádu křižovníků s červenou hvězdou.


V noci ze 6.na 7.prosince 1197 se schylovalo mezi přemyslovskými bra- try Vladislavem a Přemyslem k bitvě.Jinak než mečem se následnictví trůnu doposud nevyřešilo.Ale tu zimomřivou noc se snad stal zázrak,protože bra- tři se dohodli,že se králem stane mladší energický a cílevědomý Přemysl I. Ten si podle vládnoucí německé módy ke jménu Přemysl přidal Otakar.Teprve za patnáct roků vydal 25.září 1212 římský král Fridrich II. tzv."Zlatou bulu sicilskou",která českému králi a jeho nástupcům přisoudila královský trun dědičně a český král se stal arcičíšníkem říše,kurfiřtem,který měl výsadu volit římského krále. Přemysl Otakar I. rozhojňoval svou moc a statky diplomaticky.Dvoule- tého Václava zasnoubil se čtyřletou Kunhutou Švábskou a osmiletou Anežku přislíbil synu Friedricha II. Jindřichovi,který měl zdědit císařskou koru- nu,čili Anežka se měla stát císařovnou.Poslali ji k vídeňskému dvoru,aby si osvojila dvorskou etiketu,čili chování lepší společnosti,jenže dívenku morálně urážely všelijaké pletichy vznešených dam,jež intrikami skrývaly zišstnost a dokonce jí překazily naděje na císařskou korunu. Když se mladší bratr Václav I. ujal vlády,pokusil se Anežku výhodně provdat za anglického krále Jindřicha III.Anežka řekla "ne",protože pro ni byl dvorský svět prostoupen nemravností.Ale kde hledat lidskost a pramen mravní moudrosti? Anežka se začetla do Bible,do moudrosti Kristova života, naplněného moudrou prostotou života a spravedlností.Dostalo se jí rovněž poučení v díle italského básníka sv.Františka z Assisi (1182-1226),autora veršů "Písně bratra slunce",jež oslavují čistou přírody,mravní kvalitu člo- věka a lásku k bohu.František z Assisi byl prohlášen za svatého,když bylo

Anežce 17 roků (1228).V tom čase založila řeholnice Klára podle jeho mrav- ního vyznání ženský církevní řád,který později nesl její jméno řád sv.Klá- ry,čili "klaristky." Anežka Kláře napsala o rad.Ve dvaadvacítce,čili v roce 1233,požádala bratra Václava I.,aby ji pomohl se stavbou kláštera "klaristek" v Praze. Václav sestře nikdy nic neodepřel a zakrátko se na pravém břehu Vltavy po- blíž královského dvora začaly zvedat silné zdi kláštera s kostely sv.Bar- bory a sv.Františka.Vyrostly dva,přísně oddělené kláštery: ženský a mužský. Rok po zbudování kláštera se do něj nastěhovala i jeho abatyše Anežka. Jednou Václav nahlédl za zdi kláštera a byl šokován: život jeptišek to byly modlitby,posty,spaly na tvrdých kavalcích,chodily boso,nesměly spa- třit muže a neměly žádný majetek.I papeži se časem klarisek zželelo a po- volil jim boty,měkčí spaní,prostě zmírnil jejich askézi. V prvním roce bylo v řádu klarisek pražského kláštera 13 jeptišek a neustále přibývaly další.Chodily za chudými lidmi a mírnily jejich hlad a bolest slovem,chlebem a všestrannou péčí.Po celé zemi se začalo mluvit, že Anežka "...jako holubice ulétla z potopy ničemného světa do archy sva- tého řádu". Později Anežka založila ještě ryze český řád "Křižovníků s červenou hvězdou",jehož posláním byla starost o chudé,nemocné a zdravotně postižené. Křižovníci zakládali špitály,útulky pro nemocné a přestárlé.Anežka se za- sloužila o vznik sociálních zařízení v Čechách.Lidé ji uctívali a považo- vali ji za svatou.Nectila hýřivýživot dvorů a zámků,ale evageliem života jí byla pomoc chudobě a vracet lidem zdraví a rovněž víru v lidskost. Radila bratrovi i ve správě země a její synovec Přemysl Otakar II. v ní našel ještě většího rádce.Eliška Přemyslovna i její syn Karel IV. prosili papeže,aby Anežku prohlásil za svatou,ale marně.Paprežskému Římu trvalo 592 roků,než Anežku prohlásil v roce 1870 za blahoslavenou a po 120. letech ji 12.listopadu 1989 týden před pádem komunistického režimu v ČSR, prohlásil papež Jan Pavel II. ve svatopetrském chrámu ve Vatikánu za svatou. Klášter na břehu Vltavy nese Anežčino jméno.Za staletí byl klášter válkami,lidmi i počasím přiveden k ruinám,jež se staly útočištěm pražské chudiny.Uvažovalo se o jeho přestavění na věznici nebo měl být demolován. Naštěstí byla ojedinělá gotická památka zachráněna v letech 1956-1980.Ar- chitekti,umělci,vědci,lidé vědoucí a hrdí na svou minulost se dali do prá- ce a Anežčín klášter zachránili.Dnes důstojně slouží Národní galerii k vý- stavám a expozici českého umění XIX.století.


Reliefy portrétů Anežky a Václava I. na zdi kláštera