Antonín Skřivan

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

1818 Krucemburk 1887 Praha Pohřben na Olšanech

PD,1889 Růžová 943/6



Zakladatel soukromé obchodní školy v Praze.Autor účetnického ná- názvosloví,prvních českých učebnic a účetnické korespondence.



     V novinách  se objevily inserce tohoto znění: "Na kupeckém učilišti

Ant.Skřivana v Růžové ulici 8 nové v Praze začíná se letní běh v hodinách denních dne 3.března a končí se dne 30.září t.r. Předměty: Kupecké počty, jednoduché účetnictví,kupecký sloh směnkářství a krasopis.

    Složitému účetnictví pak se vyučuje hned od 1.října až do vánoc

v hodinách denních,neb v hodinách večerních třikráte týdně dle programu. Přednášky mohou se voliti buď jen české nebo jen německé..."

   Skřivan ještě dodal,že "kupecké vzdělání stává se za nynějšího času

velikou potřebou nejen kupci a průmyslníku,ale každému,kdož v jakýchko- liv obchodech s jinými se stýká".

     V těchto letech došlo k prudkému rozvoji průmyslu a hospodářství vů-

bec a Skřivanova nabídka přes počáteční nedůvěru podnikatale zlákala.Zpr- vu se přihlásili Němce,kteří v padesátých letech měli v hospodářství velkou převahu.Ale po pádu Bachova absolutistického režimu se na nabídku hlásili o první čeští podnikatele.Skřivan proto zavedl výuku i česky.

     Jeho jméno se stávalo populární,protože jeho nabídka byla žhavě po-

třebná.Prozrazuje to i fakt,že Skřivanovu pamětní desku v Růžové ulici mu odhalil spolek "Merkur",který sdružoval podnikatele do "Klubu samostatných obchodníků a průmyslníků".

     Skřivan absolvoval gymnasium v Německém (dnes Havlíčkově Brodě) a

v tomto živém historickém městě začala i Skřivanova životní pouť.Pracoval v různých obchodních a průmyslových organizacích. a musel si neustále do- plňovat odborné vědomosti,jinak by si místo neudržel.Znal němčinu a češti- nu,což odpopvídalo potřebě jeho zaměstavatelů.Aby obstál,musel si cílevědo- mně po večerech doplňovat odborný rozhled v oboru účetnictví a koresponden- ce.

     Brzo se stal v oboru nepostradatelným.V 50.letech byli Češi z poli-

tiky vytlačeni a mnozí,např. i známý český poslanec Macháček z Radotína,se dali do hospodářského podnikání.Přijímaly se impulzy ze zahraničí,kam se za poznatky jezdilo,ale brzo ze zahraničí jezdili podnikatelé do Čech.Skři- van přišel se systémem účetnictví právě všas.Přestěhoval se do Prahy a zkou- mal "půdu" pro své účetnictví.Teprve v roce 1856,když uvolňovaly policejní sítě Bachova režimu,si Skřivan troufl otevřít soukromou obchodní školu.Vy- tušil,že doba hledá znalosti jeho typu,jak řídit podnik hospodářsky.Chod podniku musel mít přesné účetnictví.

     Na Skřivanovu nabídku jakési účetnické školy se přihlásilo překvapi-

vě hodně zájemců.Od roku 1860,kdy císař pod tlakem národů po prohrané bit- vě u Solferina (24.6.1859),vyhlásil tzv.Říjnový diplom,čili příslib ústav- nosti,se otevřela i perspektiva hospopdářskému podnikání.

     Češi se snažilo uplatnit češtinu nejenom v kultuře,ale i také ekono-

mice.Skřivan přinesl účetní,přesný systém,který sloužil každému podnikateli. Je pochopitelné,že podnikatelé němečtí měli vždy cestu otevřenu a čeští si cestu teprve stavěli.Nějakou dobu to trvalo,než svou školu otevřel.

     Zprvu učil oboru na bývalém Ammerlingově učilišti Budeč v Žitné uli-

ci.Geniální Ammerling zbudoval učiliště na Komenského pansofistickém (vše- vědném) principu,ale jak napsal později Neruda,předtihl dobu o generace. Skřivanovi zůstala dějinná zásluha,že vložil do tvořícího se českého názvo- sloví pro různé obory svůj díl - názvosloví účetnické.Od něho pocházejí dodnes používané české termíny v účetnictví a korespondenci.Prosazoval je do života svou školou i članky v časopisech a nejvíc však ve svých učebni- cích: "Nauka o slohu kupeckém"(1849 a l866),"Počtářství"(1850),"Obchodní nauka"(1851),"Směnkářství"(1851),"Účetnictví jednoduché"(1864) a "Účetnictví složité"(1870).

     Úspěch činu púodmiňuje jeho společenská potřeba.Proto se Skřivanovy

účetnické objevy dostaly i do zahraničí.Může se říci,že i to,co je dnes samozřejmé a provádí se dokonalejšími technologiemi,má své kořeny v objevu českého koumáka učetnického systému Skřivana.