Augustin Pechlát

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

26.8.1877 Praha

30.9.1941 Praha

Zastřelen Němci v ruzynské věznici


PD s portrétem,K.Štípl 1945

Revoluční 1247/22


Náčelník Československé obce sokolské.Znalec Tyršova díla a jeho vykladač.Jeden z iniciátorů protifašistického odboje sokolské organizace.



Národní divadlo shořelo (12.srpna 1881 a 12.června 1882 se Sokolové ze Střeleckého ostrova dívali,jak se z ohořelých trosek zvedá v nové krá- se.Konal se I.všesokolský slet,kdy Tyrš bez hudby jen ukazovátkem řídil 1600 cvičenců 1.všesokolského sletu.Pechlát byl pětiletým capartem,který běhal Na Františku mezi kameníky,s nimiž otec otesával kvádry.Ale přešlo třináct roků a osmnáctiletý Pechlát cvičil v roce 1895 na III.všesokolském sletu na Letné.Student malostranského gymnasia hrdě pomrkával k náčelni- ckému můstku,odkud slet řídil Jindřich Vaníček,který právě přijel ze so- kolského vystoupení v Paříži a přivezl několik medailí.Ale co víc.On i jeho bratr Karel,jemuž říkali "sokolský písmák",chodíli do stejného malostran- ského gymnasia jako on.

Hltal Karlovy články o Tyršovi,o jednotě těla i ducha,čili antické tzv.kalokagathie,jež v Řeku vypěstovávala v mladících hrdého ducha a zdra- vé tělo.Vaníčkov začali chodiz do smíchovského Sokola,Pechlát do Sokola v Karlíně.Byly to nejlepší jednoty.

Pak 10.října 1897 ukončil malostranské gymnasium 10.října 1897 a nebylo sokolské akce,v níž by nebyl.Byl zanedlouho cvičencem i cvičitelem a začas se vyšvihl do štábu sokolských funkcionářů.Bohatá publicita Karla Vaníčka mu přinášela nejenom vědomosti o sokolských zásadách, ale "sokol- ský písmák",jak Karlovi říkali,nabízel i pohledy do filosofie a dějin. V tom čase Pechlát žil sokolstvím a o málo starší libeňák Karel Hlaváček, napsal dokonce sbírku veršů "Sokolské sonety".

     Sokol vydával různá periodika,tehdy především o problematice cviči-

telství.Podobných sokolských nadšenců bylo už dost a dost,ale vedení si

povšimlo,že mladý Pechlát,který byl skvělým cvičitelem,může být velmi užo- tečným členem redakce periodika "Sokolský cvičitel".

     Po V.všesokolském sletu v roce 1907 začal Pechlát v sokolských jed-

notách prosazovat,aby se do výuky do programů cvičitelských škol zařadily i vzdělavatelské předměty.Musel však držet sokolskou vášeň u zdi,protože měl starosti rovněž o obživu rodiny.Velmi toužil po vysokoškolském vzdě- lání,ale nevešlo se do života.I kdyby na ně měl peníze,nezbýval mu čas, proto je stále odkládal zrovně jako jeho vzor Jindřich Vaníček.

     První světová válka prokázala,že sokolství vrostlo do povědomí ná-

roda a na italské frontě vznikla zásluhou sokolského funkcionáře Jana Čapka sokolská jednotka,předchůdkyně legií.A po válce se v roce 1920 na Letné sešel ten nejkrásnější,nejsvobodnější - VII.všesokolský slet,jemuž přihlí- želi prezident Masaryk,poslanci i vláda a do jásotu poprvé zazněl Sukův "Sokolský pochod" na slova Sv.Čecha.O tomto sletu vyšla důstojná publika- ce s podrobným textem a spoustou obrázků fotografů i malířů Blažíčka a Kalvody.

     Pechlát,který byl v tom čase zaměstnancem Pražského magistrátu,se

k místu svého dětství do Revoluční ulice poblíž Vltavy.Tehdy už v sokole zastával ústřední funkce.Na VIII.sletu v roce 1926 už nestál na náčelni- ckém můstku JUDr.Jindřich Vaníček,ale jeho místo "obsadil" ve své padesát- ce Pechlát.Teprve po dvou letech si 26.10.1928 přinesl z filosofické fakul- ty svůj doktorský diplom.Téma jeho disertace nemohlo být jiné než sokol- ské: "Psychologie tělesných cvičení".Dr.M.Tyrš kdysi napsal jako estetik a filosof světově ojedinělou práci o estetice masových cvičení,Pechlát sáhl do jejich psychologických souvislostí.Česká národní "kalokagathie" byla jeho zásluhou prozkoumána nejen estetickými zřeteli,jak to učinil Tyrš,ale byla zkoumána psychologickými měřítky.A potřeba k tomu přidat další podivuhodnou skutečnost.Stránku zdravotních důsledků a proměn kdy- si zkoumal na sokolech i světově proslulý vědec Jan Evangelista Purkyně.

     Svět 20.století zrodil hrůznou "teorii" o nadřezenosti arijců a

Hitler tuto vábničku spojil s touhou lidí po obživě,kterou světová hospo- dářská krize vyvolala. X.všesokolský slet v roce 1938 už probíhal v ovzduší nebezpečí anexe českých zemí Němci.Sotva se svoboda Čechů vylízala z pli- nek pobělohorského času,byla tu nová hrozba zahubení národa.To lidi stmelo- valo,ale bohužel také rozdělovalo.Nad cvičící sokoly X.sletu na Strahově vylétla letka světového mistra akrobacie Fr.L.Nováka a po jejim mistrov- ském vystou na konci Pecháčkovy skladby "Přísaha Republice" stadion po- vstal a zahřměl "Přísaháme!".

     Pechlát byl přitom a byl u prvních kroků obrany ČSR proti okupaci.

Sokolové vyměnili vedení Sokola a do čela ilegálního vedení nastoupil starosta Josef Truhlář a Pechlát jako náčelník.Ustavili ilegální pětku a komisi pro spojení se župami.Pechlát ustavoval hlídky,spojky a hledal způ- sob kontaktů s odbojem.Říšský protektor Heydrich na důvěrném shromáždění novinářů řekl o divizním gen.H.Vojtovi,vedoucím vojenského odboje "Obrana národa",řekl:"Generál Vojta jednal s vedoucími sokolskými funkcionáři,mimo jiné se zemským náčelníkem Pechlátem".

     Síť konfidentů se dopátrala sokolského odboje,Sokol zakázali s v úno-

ru 1940 gestapo zatklo sokolské vedení,Pechláta 3.7.1941 v jeho poděbrad- ské vilce.Byl popraven v Ruzyni.