Augustin Schramm: Porovnání verzí

Z Pražský pantheon
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (naimportována 1 revize)
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
2.3.1907 Horní Růžodol u Liberce
+
{{introtext2
27.5.1948 Praha
+
|intro = Německý antifašista. Od svých 20. let pracoval v mládežnických organizacích. Ve válce byl důstojníkem Rudé armády a členem ukrajinského štábu partyzánů. Po válce pomáhal odbojovým, partyzánským a válkou postiženým občanům.
Pohřben na Olšanech
+
}}
  
PD,Ludvík a Božena Kodýmovi 1988
+
{{infobox
Horní stromky (odstraněna 1990)
+
|birth= 2. 3. 1907 (Liberec)
 +
|death= 27. 5. 1948 (Praha)
 +
|PD=
 +
* [https://goo.gl/maps/YnFTSu8fibYboLC29 Horní stromky 9]; pamětní deska odstraněna 1990 (autoři Ludvík a Božena, Kodýmovi 1988)
 +
* Pohřben na Olšanech
 +
|odkazy=
 +
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Augustin_Schramm Článek na Wikipedii]
 +
* [https://www.pametni-desky-v-praze.cz/products/schram-augustin-v-dome-cp-2305-v-ulici-horni-stromka-9-praha-3-vinohrady-/ Pamětní desky v Praze]  
 +
}}
  
 +
Kolem sedmé ráno odcházel 27. května 1948 do práce ze svého bytu v posledním patře činžáku v ulici Horní Stromky. Zazněl výstřel. Lidé se seběhli, ale život v něm dohasínal. Kdo jej zastřelil? Vraha nikdy nevypátrali. Kolovaly dohady a smyšlenky, Schrammovi byly přisuzovány různé politické hříchy, jež se našly.
 +
   
 +
Pocházel z německé rodiny železničního zřízence a většinu dětství prožil u dědy a babičky v Orlických horách. Po válce se vrátil k rodičům do Liberce. Vyučil se strojním zámečníkem a absolvoval průmyslovou školu. Jenže to se už doba přelila do nezaměstnanosti světové hospodářské krize (na milion nezaměstnaných v ČSR). V Německu se vyšplhal k moci Hitler a ve Španělsku začala bitva demokracie s fašismem generála Franca.
 +
   
 +
Rodina byla levicová a Schramm byl jako chlapec v rudých skautech Federace dělnické tělocvičné jednoty, která byla pro Čechy i Němce společná. V zaměstnání se ani neohřál a zůstal bez práce. V roce 1931 vstoupil vlivem boje dělnictva s nezaměstnaností do Komunistické strany Československa.
 +
   
 +
Měl vzdělání a organizační schopnosti, neměl práci, proto jej zvolili v severních Čechách do čela mládežnické organizace „Komsomol“. V Sudetech už volali Němce do houfu heslem „Heim ins Reich“ (domů do říše), jenže i s českým územím. Mezi Čechy, ba ani mezi prostými Němci se nevědelo, že Hitler už 5. března 1938 tajně podepsal akci „Fall Grün“, čili přepadení Československa. A protičeský povyk pak na svém sjezdu rozvířila sudetská Henleinova strana.
 +
   
 +
Schramm byl informován, co se chystá. V dubnu 1936 jej zvolili do Ústředního výboru KSČ, společného pro Čechy i Němce. Měl působit na sjednocování mládežnických antifašistických organizací a vytvořit společnou organizaci „Svaz mladých“. V listopadu 1936 založil v Teplicích, kde zuřil německý nacionalismus, protifašistickou německou organizaci „Deutscher Jugendbund in der ČSR“ (Německá mládež v ČSR) a řídil všechny její národní sekce. Vysloužil si v Sudetech nenávist Henleinovy sudetoněmecké strany, což si jistě někdo z fašistů pamatoval.
 +
   
 +
Koncem roku 1938, kdy Hitlerovi Francie a Anglie schválily v Mnichově smlouvou (29. 9. 1938), dle níž ČSR musela Německu postoupit pohraničí, pokusil se Schramm ustavit spolu se sociálně demokratickou a národně socialistickou mládeží ilegální organizaci „Národní hnutí pracující mládeže“. Bydlel v Praze a pomáhal německým antifašistům v útěku před Hitlerem do exilu. Znal i česky. Proto pobýval celé dny v Biskupském dvoře na Letné, kde sídlil výbor pro politickou emigraci z Německa.
 +
   
 +
Sám zůstal v Praze až do 15. března 1939, kdy Hitlerova vojska okupovala Prahu a utéci se mu podařilo v poslední chvíli do SSSR. Zdá se, že mu to pohraniční fašisté nikdy neodpustili, protože překážel jejich fanatismu.
 +
   
 +
Schramm prožil léta 1939-1942 ve stalingradském závodě na výrobu traktorů, a pak zbraní. Zvládl ruštinu, proto jej zařadili do důstojnické školy Rudé armády a byl posílán do německých zajateckých táborů vysvětlovat pravý stav věci o Hitlerovi a jeho agresi. Odveleli ho k parašutistické jednotce ve Svjatovinu u Kyjeva, kde se stal od června l944 politickým instruktorem ukrajinského štábu partyzánského hnutí.
 +
   
 +
Domů přijel po válce i s maďarskou chotí, s níž se seznámil mezi partyzány. Přicházely tisíce lidí z německých lágrů a ze zákopů, zmrzačeni a na kost vyhublí, do Němci vybrakované, rozbité a spálené země. Zůstalo hodně sirot, vdov bez prostředků i přístřeší. V malém Československu zahynulo na 360 tisíc lidí (stejný počet jak v USA). Schramm pracoval v aparátu Ústředí KSČ, kde měl na starosti pomoc válkou postiženým.
 +
   
 +
V této službě jej ke konci května 1948 někdo zastřelil. Z jakých pohnutek vrah přišel? Sudetští fašisté nezapomněli, že silně překážel. Anebo se někdo bál, že nezapomněl on? Jeho soused v domě vzpomínal, že smrtelně zraněn ještě zašeptal: „Tušil jsem to.“
  
----------------------------------------------------------------
+
[[Kategorie:Vojáci]]
Německý antifašista.Od svých 20.let pracoval v mládežnických or-
+
[[Kategorie:Odbojáři]]
ganizacích.Ve válce byl důstojníkem Rudé armády a členem ukrajin-
+
{{Podtextem}}
ského štábu partyzánů.Po válce pomáhal odbojovým,partyzánským a
 
válkou postiženým občanům.
 
----------------------------------------------------------------
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
      Odcházel 27.května 1948 k sedmé ráno ze svého bytu v posledním
 
patře činžáku v krátké uličce Horní stromky do práce.Zazněl výstřel.
 
Lidé se sběhli,ale život v něm dohasínal.Kdo jej zastřelil? Vraha nikdy
 
nevypátrali.Kolovaly dohady,smyšlenky,Schrammovi byly podsouzovány růz-
 
né politické hříchy,jež se našly.
 
      Pocházel z německé rodiny železničního zřízence a dětství trávil
 
většinou u dědy a babičky v Orlických horách.Po válce se k rodiřům vrá-
 
til do Liberce.Vyučil se strojním zámečníkem a absolvoval průmyslovou
 
školu.Jenže to se už doba přelila do nezaměstnanosti světové hospodář-
 
ské krize (na milion nezaměstnaných v ČSR).V Německu se vyšplhal k moci
 
Hitler a ve Španělsku začala bitba demokracie s fašismem gen.Franca.
 
      Rodina byla levicová a Schramm byl jako chlapec v Rudých skautech
 
Federace dělnické tělovýchovné jednoty,která byla pro Čechy i Němce spo-
 
lečmá.V zaměstnání se ani neohřál a zůstal bez práce a v roce 1931 vstou-
 
pil vlivem boje dělnictva s nezaměstnaností do Komunistické strany.
 
      Měl vzdělání,organizační schopnosti,neměl práci,proto jej zvolili
 
v severních Čechách do čela mládežnické organizace "Komsomol".V Sudetech
 
už působila Německá Henleinova,jež volala Němce do houfu heslem "Heim
 
ins Reich",domů do říše,jenže i s českým územím.Nevělo se mezoi Čech,ba
 
ani prostými Němci,že Hitler už 5.března 1938 tajně podepsal akci "Fall
 
grun",čili přepadení Československa.A pak rozvířili protičeský povyk
 
na svém sjezdu sudetská Henleinova strana.
 
 
 
      Schramm byl informován,co se chystá.V dubnu l936 jej zvolili do Ú-
 
středního výboru KSČ,společnéhkterý pro Čechy i Němce.Měl působit na sjed-
 
nocování mládežnických antifašistických organizací a vytvořit společnou
 
organizaci "Svaz mladých".V listopadu 1936 založil v Teplicích,kde zuřil
 
německý nacionalismus,protifašistickou německou organizaci "Deutsche Ju-
 
gendbund in der ČSR" (Německá mládež v ČSR) a řídil všechny její národní
 
sekce.Vysloužil si v Sudetech nenávist Henleinovy sudetoněmecké strany,
 
což si jistě někdo s fašistů pamatoval.
 
      Koncem roku 1938,kdy Hitlerovi Francie a Anglie v Mnichově scháli-
 
ly smlouvou (29.9.1938),v níž ČSR musela Německu postout pohraničí,poku-
 
sil se Schramm ustavit spolu se sociálně demokratickou a národně socia-
 
listickou mládeží ilegální organizaci "Národní hnutí pracující mládeže".
 
Bydlel v Praze a pomáhal německým antifašistům v útěku před Hitlerem
 
do exilu.Znal i česky.Proto pobýval celé dny v Biskupském dvoře na Let-
 
né,kde sídlil výbor pro politickou emigraci z Německa.
 
      Sám zůstal v Praze až do 15.března 1939,kdy Hitlerova vojska okupo-
 
vala Prahu a utéci se mu podařilo utéci v poslední chvíli do SSSR.Zdá
 
se,že mu to pohraniční fašisté nikdy neodpustili,protože překážel jejich
 
fanatisnu v pohraničí.
 
      Schramm prožil léta 1939-1942 ve stalingradském závodě na výrobu
 
traktorů,a pak zbraní.Zvládl ruštinu,proto jej zařadili do důstojnické
 
školy Rudé armády a byl posílán do německých zajateckých táborů vysvět-
 
lovat pravý stav věci o Hitlerovi a jeho agresi.Odveleli ho k parašuti-
 
stické jednotce ve Svjatovinu u Kyjeva,kde se stal od června l944 poli-
 
tickým instruktorem ukrajinského štábu partyzánského hnutí.
 
      Domů přijel po válce i s maďarskou chotí,s níž se seznámil mezi
 
partyzány.Přicházely tisíce lidí z německých lágrů a ze zákopů,zmrzačeni
 
a nakost vyhublí do Němci vybrakované,rozbité a spálené země.Zůstalo
 
hodně sirot,vdov bez prostředků i přístřeší.V malém Československu zahy-
 
nolo na 36o tisíc lidí (stejný počet jak v USA).Schramm pracoval v apa-
 
rátu Ústředí KSČ,kde měl na starosti pomoc válkou postiženým.
 
      V této službě jej ke konci května 1948 někdo zastřelil. Z jakých
 
pohnutek vrah přišel? Sudetští fašisté nezapoměli,že silně překážel.Ane-
 
bo se někdo bál,že nezapomněl on? Jeho soused v domě vzpomínal,že smrtel-
 
ně zraněn ještě zašeptal:"Tušil jsem to...".
 
 
 
[[Category:Pražský pantheon]]
 

Aktuální verze z 10. 4. 2020, 17:01

Německý antifašista. Od svých 20. let pracoval v mládežnických organizacích. Ve válce byl důstojníkem Rudé armády a členem ukrajinského štábu partyzánů. Po válce pomáhal odbojovým, partyzánským a válkou postiženým občanům.
Narození a úmrtí
  • 2. 3. 1907 (Liberec)
  • 27. 5. 1948 (Praha)
Památníky
  • Horní stromky 9; pamětní deska odstraněna 1990 (autoři Ludvík a Božena, Kodýmovi 1988)
  • Pohřben na Olšanech
Odkazy

Kolem sedmé ráno odcházel 27. května 1948 do práce ze svého bytu v posledním patře činžáku v ulici Horní Stromky. Zazněl výstřel. Lidé se seběhli, ale život v něm dohasínal. Kdo jej zastřelil? Vraha nikdy nevypátrali. Kolovaly dohady a smyšlenky, Schrammovi byly přisuzovány různé politické hříchy, jež se našly.

Pocházel z německé rodiny železničního zřízence a většinu dětství prožil u dědy a babičky v Orlických horách. Po válce se vrátil k rodičům do Liberce. Vyučil se strojním zámečníkem a absolvoval průmyslovou školu. Jenže to se už doba přelila do nezaměstnanosti světové hospodářské krize (na milion nezaměstnaných v ČSR). V Německu se vyšplhal k moci Hitler a ve Španělsku začala bitva demokracie s fašismem generála Franca.

Rodina byla levicová a Schramm byl jako chlapec v rudých skautech Federace dělnické tělocvičné jednoty, která byla pro Čechy i Němce společná. V zaměstnání se ani neohřál a zůstal bez práce. V roce 1931 vstoupil vlivem boje dělnictva s nezaměstnaností do Komunistické strany Československa.

Měl vzdělání a organizační schopnosti, neměl práci, proto jej zvolili v severních Čechách do čela mládežnické organizace „Komsomol“. V Sudetech už volali Němce do houfu heslem „Heim ins Reich“ (domů do říše), jenže i s českým územím. Mezi Čechy, ba ani mezi prostými Němci se nevědelo, že Hitler už 5. března 1938 tajně podepsal akci „Fall Grün“, čili přepadení Československa. A protičeský povyk pak na svém sjezdu rozvířila sudetská Henleinova strana.

Schramm byl informován, co se chystá. V dubnu 1936 jej zvolili do Ústředního výboru KSČ, společného pro Čechy i Němce. Měl působit na sjednocování mládežnických antifašistických organizací a vytvořit společnou organizaci „Svaz mladých“. V listopadu 1936 založil v Teplicích, kde zuřil německý nacionalismus, protifašistickou německou organizaci „Deutscher Jugendbund in der ČSR“ (Německá mládež v ČSR) a řídil všechny její národní sekce. Vysloužil si v Sudetech nenávist Henleinovy sudetoněmecké strany, což si jistě někdo z fašistů pamatoval.

Koncem roku 1938, kdy Hitlerovi Francie a Anglie schválily v Mnichově smlouvou (29. 9. 1938), dle níž ČSR musela Německu postoupit pohraničí, pokusil se Schramm ustavit spolu se sociálně demokratickou a národně socialistickou mládeží ilegální organizaci „Národní hnutí pracující mládeže“. Bydlel v Praze a pomáhal německým antifašistům v útěku před Hitlerem do exilu. Znal i česky. Proto pobýval celé dny v Biskupském dvoře na Letné, kde sídlil výbor pro politickou emigraci z Německa.

Sám zůstal v Praze až do 15. března 1939, kdy Hitlerova vojska okupovala Prahu a utéci se mu podařilo v poslední chvíli do SSSR. Zdá se, že mu to pohraniční fašisté nikdy neodpustili, protože překážel jejich fanatismu.

Schramm prožil léta 1939-1942 ve stalingradském závodě na výrobu traktorů, a pak zbraní. Zvládl ruštinu, proto jej zařadili do důstojnické školy Rudé armády a byl posílán do německých zajateckých táborů vysvětlovat pravý stav věci o Hitlerovi a jeho agresi. Odveleli ho k parašutistické jednotce ve Svjatovinu u Kyjeva, kde se stal od června l944 politickým instruktorem ukrajinského štábu partyzánského hnutí.

Domů přijel po válce i s maďarskou chotí, s níž se seznámil mezi partyzány. Přicházely tisíce lidí z německých lágrů a ze zákopů, zmrzačeni a na kost vyhublí, do Němci vybrakované, rozbité a spálené země. Zůstalo hodně sirot, vdov bez prostředků i přístřeší. V malém Československu zahynulo na 360 tisíc lidí (stejný počet jak v USA). Schramm pracoval v aparátu Ústředí KSČ, kde měl na starosti pomoc válkou postiženým.

V této službě jej ke konci května 1948 někdo zastřelil. Z jakých pohnutek vrah přišel? Sudetští fašisté nezapomněli, že silně překážel. Anebo se někdo bál, že nezapomněl on? Jeho soused v domě vzpomínal, že smrtelně zraněn ještě zašeptal: „Tušil jsem to.“