Bedřich Smetana

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

2.3.1824 Litomyšl

10.5.1884 Praha

Pohřben na Vyšehradě


PD, F.Kysela 1924

Smetanovo nábřeží 1012/2 (Lažanského palác)



Český hudební skladatel.Tvůrce české národní hudby.Opery:Brani- boři v Čechách,Prodaná nevěsta,Dalibor,Libuše,Dvě vdovy,Hubička, Tajemství,Čertova stěna a Violu nedokončil.Symfonický cyklus "Má vlast" (Vyšehrad,Vltava,Šárka,Z českých luhů a hájů,Tábor, Blaník), "Richard III.", "Waldštýnův tábor",kvartet "Z mého ži- vota".


   "Komu by se měl umělec svěřit,ne-li opět umělci?Lidé bohatí,ti

aristokrati,dívají se bez lítosti na ubožáka - a nechají ho umřít hlady!"

                      B.Smetana F.Lisztovi 23.3.1848


     Na chebském koncertu v roce 1847 se mu nedařilo.Ať se snažil sebevíc,

prsty mu nedokázaly vykouzlit ony strhující tóny,přímo básně na klavesnici, jež před rokem slyšel na Lizstově koncertě v Platýzu.Zkusí si otevřít hu- dební školu,jenže kde vzít peníze na klavír,když schází na živobytí?Věděl o Lizstově měkosrdcatosti.Napsat mu,hodí se to,ale snad je to v jeho třia- daceti omluvitelné.Sedl a napsal mu vroucný dopis,zda by se přimluvil u vy- davatele za vydání jeho skladby opus 1. "Six morceaux caractéristiques" a zrženlivě poprosil o půjčku 400 zl.na klavír.Ano otevře si hudební školu.

     Do týdně byla odpověď i peníze.
     Byl to čas neklidu v pražských ulicích.Rakouský "žaláři národů" už

ztěžka odoloval nepokojům a vlny nepokojů se z Vídně převalily do Prahy. Lidé žádali národní svobodu.Smetana mezi prvními navlékl mundur národní gardy a běžel do ulic na barikády.A večer jedním dechem napsal "Píseň svo- body" a na to "Pochod národní gardy" a "Pochod studentské legie".V horečném krescendu psal i svou první symfonii "Slavnostní ouvertura D dur",v níž to dunělo motivy,jež se tak často později připomněly v opeře "Libuše" a v symfonii "Vyšehrad".

     Smetana si hudební školu otevřel v srpnu 1849 na rohu Staroměstské-

ho náměstí a ulice Železné.To už byl v ulicích,mnoho Čechů bylo za mřížemi, jiní utekli za hranice a vůdcové byli zatlačeni do soukromí.Osmnáctiletý císař Franz Josef totiž rozehnal vojskem Kroměřížský sněm,kde Češi požado- vali učinit z Rakouska federaci.Byla nastolena otevřená diktatura.

     Láska Bedřicha z dětství ke Kateřině Kolářové se proměnila v manžel-

ství.Našli si byt na rohu ulic Vodičkova a V jámě,oba vyučovali děti a přitom pořádali domácí hudební večírky.Staly se tak populárními,že nejed- nouna ně zavítal i epileptický excísař Ferdinand (Dobrotivý),který Smeta- nu zval na Hrad,kde mu Smetana mudel donekonečna hrát jeho oblíbené marše.

     Smetana zbožňoval Chopina,Liszta,Wagnera,ale nejvíc Schumanna.Sám

projevil talent už v šesti,kdy v ohromil rodnou Litomyšl svými prstíky. Na gymnasiuv Havlíčkově Brodě už napsal řadu skladbiček.Jenom v tom učení to nějak nepříjemně vrzalo,takže otec,hrdý na jediného syna mezi jedenácti děvčaty,jej poslal do Plzně k bratrovi,který učil na gymnasiu filosofii. Ten milého synovce jakžtakž ukrotil a dovedl jej k maturitě.Maturat už byl pověstným klaviristou,přidával na koncertech i vlastní skladby a neuhasi- telně hořel láskou ke Kati Kolářů,s níž se znal od dětství.

     Vydal se hned za sny do Prahy na hudební ústav slepého Proksche.Fi-

nančně byl na tom jako na houpačce dobře-špatně,jenže při návštěvě doma na statku v podblanické Růžové Lhotici otci povídal jen ty dobré zprávy. V roce 1854 manželům Smetanovým zemřely dvě dcerky.Na rodinu padl žal, stejný jako později na rodinu Dvořáka,kde za sebou zemřely tři děti.Z vel- kého žalu Smetanových vytrysklo jedno z nejvroucnějších jeho děl "Klavírní trio G moll".

     Když k žalu doléhla na rodinu i bída,poradil mu skvělý žák pražské

hudební školy skvělého muzikanta Tomáška A.Dreyshock,aby přijal místo ve švédském Goteborku,kde hledají dobrého hudebníka pro oživení kultury ve městě.Před odjezdem v říjnu 1856 se oteveřely u Smetanů dveře a vešel zcela neohlášen Ferenc Lizst.Cesta do Švédska se Smetanovým rozzářila vi- dinami o lepším životě.

     V Goteborku na Smetanu čekali žáci a místo také místo sbormistra vo-

kálního sboru.Bylo mu tehdy dvaatřicet,čili věk plný síly a fanzazie,našel velké porozumění,obdiv,a jak by jinak,vyvolal i ženské touhy.V uspokojení i nezbytném společenském bontonu se vášnivě rodily drobné " švédské" sklad- bičky.V cizině je cit k rodné zemi nejvropucnější.Smetana ten hlas zaslechl už v roce 1858.Tak vznikaly první náčrty,akordy symfonie "Richard III." a vzápětí i "Valdštýnův tábor".

     Po něze z přijetí a přátelské pozornosti se do tónů symfonií ozvala

zlá zpráva - Kateřina onemocněla a musel s ní odjet do Prahy.Jenže jreště se zastavil v Drážďanech,aby odskočil do Výmaru ua Lizstem a když se do Dráž- ďan vrátil,Kateřina byla mrtvá.Potřetí zasáhla do Smetanova života smrt. Uchýlil se s malou Žofií k otci do Obříství na Mělnicku a zůstal tam rok. Ale tam poznal mladičkou dceru ředitele panství Betty.Začal mu nový život a v naději v budoucnost odjeli do Gotteborgu.

     Dne 19.května 1861 byl Smetana s rodinou zpátky v Praze a Smetana

přivezl si novou symfonií "Hakon Jarl" a etudu "Na břehu mořském."Na váno- ce uvedl obě symfonie na koncertě,na nějž přišla hrstka lidí.Smetana jako- by v Praze znovu začínal.Ještě naposled na několik měsíců odjel za výdělkem

do Goteborgu a když se vrátil,Praha jásala nadějí,že císař Franz Josef I. příslibil po své prohře v bitvě u Solferina (24.6.1859) s Italy ústavnost.

     Smetana se stal dirigentem založeného velkého sboru Hlahol,jehož

první koncert byl věnován dílů Berlioze a Liszta.Už v roce 1862 mu nabídli místo dirigenta v dostavěném Prozatímním divadle,v němž 5.ledna 1866 uvedl svou první operu "Braniboři v Čechách".Obdržel za ni Harrachovu cenu.A 30. května dirigoval s obrovským ohlasem "Prodanou nevěstu" a byl jmenován šéfem opery Prozatímního divadla.Dne 16.května 1868 zazněla po odhalení základního kamene k Národnímu divadlu poprvé Smetanova opera "Dalibor". Řídil ji sám a strýc jeho první ženy,herec a režisér J.J.Kolár celý večer uváděl.

     Kolem národního programu české hudby,který Smetana vyhlásil,se rozho-

řela polemika.Obviňovali ho,že jeho hudba je plná "wagneriánství" a laici se vyslovovali,jak by měla vypadat národní opera.Zanedlouho se v české kultuře vykrystalizovaly dvě pojetí české hudby: směr kapelníka Pivody se držel starých zásad a smetanovský proud razil moderní pojetí české ná- rodní hudby.Rozpoutal se opravdu litý boj o Smetanu.Neruda vycítil,že tu nejde jenom o hudbu,aler o pojetí českého života vůbec.Proto v jednom fejetonu vykřikl na své odpůrce "nehudebně" ,že "z každé Smetanovy árie se na ně šklebí demokracie".Šlo o pokrokový vývoj české kultury.

     V letech 1871-2 Smetana zkomponoval "Libuši",za rok "Dvě vdovy",ale

už v srpnu 1874,kdy pracoval na symfonickém cyklu "Má vlast" mu začal vy- povídat službu sluch.Operu "Hubička" komponoval v roce 1876 u dcery v dě- dince Jabkenice na Mladoboleslavsku v úplné hluchotě.Jenže za sluch promlu- vilo srdce,naplněno češstvím i návraty do vlastního života.V divokém a něž- ném tlukotu "zaslechl" první úryvky kvarteta "Z mého života".

     Po roce se ještě vrátil k opeře komickou operou "Tajemství",ale to

už v něm šuměly vlny domova a Vltavy od vrcholků Šumavy,od pramínku po ši- roké ústí u soutoku s Labem pod mělnickým zámkem.Vznikala veliká symfonie české země,symfonická báseň "Má vlast".Rozčlenil symfonii na šest symboli- ckých dílů :Vltava,Z českých luhů a hájů,Tábor,Blaník,Vyšehrad a Šárka. Od ševelivých pramínků k rytmu a písním na březích řeky,pod pevnými hrady s dunivým mementem husitkého Tábora i nadějí Blaníku "Kdož sú boží bjov- níci".A znovu leitmotiv Vyšehradu i troubení Šárky až se vody klidně vyda- ly širokým korytem k Mělníku,kde symfonii uťalo fortissimo soutoku Vltavy s Labem.

     Velkého ocenění se Smetanovi dostalo za operu "Libuše" při prvním

otevření Národního divadla 11.6.1881,jež se kvůli příjezdu prince Rudolfa muselo uspíšit.Jenže dvorní neměl ucho ani oči pro českou hudbu.Zvedl se a představení opstil.Dvořák,Bendl,Fibich a další umělci tehdy Smetanovi připravili hostinu a dali mu najevo svou úctu.

     V poloprázdném hledišti byla uvedena Smetanova opera "Dvě vdovy".

A potom přišla druhá premiéra "Libuše".Vyhořelé divadlo bylo zrekonstruová- no a 18.listopadu 1883 bylo znovu Národní divadlo otevřeno Smetanovou Li- buší.Foerster,který tehdy zpíval ve sboru,napsal ve vzpomínkách,že Smetana seděl na stoličce za dirigentem a díval se mu do partitury.Drobně se uklá- něl bouřlivě roztleskanému hledišti,anaiž by potlesk slyšel.

     K šedesátce 2.března 1884 se mu podařilo dopsat kvarteto "d moll",

ale operu "Violu" i orchestrální "Pražský karnevál" už dopsat nemohl.Odvez-

li ho 20.dubna 1884 do ústavu choromyslných v Kateřínské ulici,kde 10.květ- na dotrpěl.

     Ve stejném pokoji rok před nim tu zemřel skladatel Vilém Blodek.


PD,1927 Staroměstské náměstí 548/20

PD s portrétem,J.Fanta,L.Beneš,Č,Vosmík 1912 a 1927 Masarykovo nábřeží 248/16

PD,J,Mara 1924 Ke Karlovu 468/13 (pokoj č.172 psychiatrické kliniky)

Socha na podstavci,J.Malejovský 1988 Novotného lávka (u Smetanova muzea)