Bedřich Václavek

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

10.1.1897 Čáslavice u Třebiče 5.3.1943 Osvětim Zachynul v německém koncentračním táboře

PD,A.Nykl 1965 Nad Rokoskou 1320/31


Český literární vědec.Usiloval o sociologický,racionální výklad uměleckého díla.Z díla: "Od umění k tvorbě","Poesie v rozpacích", "Tvorbou k realitě","Česká literatura XX.století","Společenské vlivy v životě a díle K.H.Máchy","Český listář".Za okupace pra- coval v ilegální organizaci "Národní revoluční výbor české inte- ligence".


   "Kritika je vyslovování soudů o uměleckých dílech,

tedy práce pojmová,myšlenková".

                                  B.Václavek



     Hrával na violoncello a odmalička hodně četl,přemýšlel,jakoby se

v něm usadilo přemýšlivé ticho rodné hájovny a vědomí zákonů přírody.Vě- dělo se o něm od maturity,že si svůj čas racionálně programuje.V roce 1915 jej za něho naprogramoval císař pán Franz Josef II.výzvou "Mým náro- dům" a navlékli mu vojenský mundur 1.světové války.Naštěstí se nestal mrtvým hrdinou,kteří jsou po dědinkách a městech uvedeni na pomnících a pamětních deskách.

     Po návratu z války mohl pokračovat ve svém životním programu.Odešel

na studium pražské filosofie,jakmile se po roce 1918 začalo vyučovat.Život zvířovaly polemiky o podobě nového státu,jež se odrazily od života času, naplněném národními a sociálními nadějemi.Byla to mohutná vlna debat,tvoři- vosti,hledání,sociálních nadějí.Václavek s obnaženou důvěrou v život hle- dal pravdu dějin.Začlenil se do názorové bouře intelektuálů na fakultě, kde redigoval "Studentskou revui" a na Wolkrovu stať o proletářském umění odpověděl polemicky v článku "O nové umění".Jeho profesoři J.Jakubec,F.X. Šalda,A.Novák a O.Fischer mu vštípili vědomí,že hledat životní a literární orientaci je těžká a zopdpovědná práce.

     Do Brna se vrátil po studiu v roce 1923 s doktorátem filosofie a

se státnicí z němčiny a češtiny.Domníval se,že jej uživí kantořina a umožní mu vědeckou práci.Jenže poválečná pravda mu ukázala,že spojit kantořinu spojit s vědeckou prací nepůjde.Proto v roce 1925 přešel na místo knihov- níka v brněnské Zemské a universitní knihovně.Tichá studovna mu byla há- jemstvím vědecké a publicistické činnosti a mohl s přáteli Halasem a Čer- níkem v roce 1924 dokonce i založit brněnskou skupinu avantgardních umělců "Devětsil" a vydávat její časopis "Pásmo".

     V roce 1927 redigoval s pražským teoretikem Karlem Teigem čas.RED

skupiny "Devětsil".Brněnští si pak vydali svůj první avantgardní sborník "Fronta",do něhož přispěli i literáti ze zahraničí.

     Václavek velmi kriticky glosoval proud české prózy,filmu,výtvarného

umění,urbanismu a teorie kultury vůbec.Ve své první knize "Od umění k tvor- bě"(1928) hodnotil tvorbu Čapků,Durycha,O.Fischera a dalších literátů a ozřejmoval jejich úsilí "vyvrátit..statický,popisný realismus....tvorbou k realitě.. k dnešní skutečnosti".

     V další knize "Poesie v rozpacích"(1930) usiloval o výklad uměleckých

děl exaktním způsobem,metodou uměnovědy,která byla opakem výkladů umění a uměleckých děl "intuicí" nebo měřítky historickými.

     V tom čase Václavek navštívil Charkov,kde se konala 2.konference re-

volučních spisovatelů ze 23 států 4 světadílů.Po svém návratu založil orga- nizaci "Levou frontu",která sdružovala intelektuály názorové plurality.To už dávno nebyl ten Václavek,který vyhledával klid uzavřeného ticha studo- vny.Už vešel i do syrové reality existenčních bojů dělnitva a sledoval jej v celém světě.Ze světové hospodářské krize (1929-34) vyrazily nové myšlen- ky o jiné,spravedlnější ekonomické organizace světa.Václavek obdobně jako prof.Šalda protestoval proti střílení do bouřících se dělníků v Duchcově, Fryvaldově,Košútech a na Rosicko-Oslavansku.

     V době,kdy se naň obrátila redakce sborníku "20.století" s požadav-

kem na studii o české literatuře,byl Václavek dekretem ministerstva pře- ložen z Brna do studijní knihovny v Olomouci.Napsal žádanou studii,ba souběžně psal hesla pro Ottův naučný slovník.Šalda o něm prohlásil,že je výtečný v biografických studiích,jimiž doslova zaplavil svoje práce.

     V druhé půli třicátých let vznikla za Václavkovy účasti literární

skupina bez generačních rozdílů "Blok",jejíž čtvtletník se nazýval "U". Václavek a Kurt Konrád stáli v čele teoretické diskuse o pojmu socialisti- cký realismus,v níž Václavek zdůrazňoval,že tento pojem nesmí být okleš- ťován jen na nějaké schéma."Všechno narážení básnických děl na kopyto ně- jaké formule je protidialektické",napsal.Doba vyvolala všelidskou hrozbu fašismu.Václavek ještě stačil vydat knížku "Tvorbou k realitě",která byla vyzrálejší interpretací myšlenek předchozí knížky "Od umění k tvorbě".

     Když Hitler vkročil 15.března 1939 do Prahy,Václavek si předvídavě

vzal dovolenou.Gestapo po něm okamžitě pátralo.Měl už připravenu k habili- taci studii "Písemnictví a lidové tradice",jež byla první tohoto druhu po O.Hostinském.Odjel raději k příteli P.Jilemnickému k Litomyšli,ale ge- stapo zatklo jeho ženu.

     V září 1940 se maskován k nepoznání pod cizím jménem ukrýval u Fran-

tiška Hrdiny a tajně se vydal do Prahy.Pronajal si byt Nad Rokoskou a stý- kal se s členy ilegálního hnutí inteligence a přitom sedával v Universit-

ní knihovně a připravoval k vydání Sušilový "Moravské národní písně".Pro mládež sestavil přehled spisovatelů "Deset týdnů",na to knížku "Český lis- tář" atd.

     Gestapo jej zatklo v ateliéru sochaře Zd.Dvořáka,aniž vědělo,koho

zatklo.Tři dni po zatčení se dostal do hrůzného lágrau v Polsku Osvětim. A pak rodina obdržela oznámení: + 5.3.1943 v 10.15 hodin v Auchswitz,Kai- sernenstrasse.