Benedikt Roezl

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

12.8.1824 Horoměřice u Prahy 14.10.1885 Praha Pohřben v Panenském Týnci

Socha na podstavci,Č.Vosmík,G.Zoula 1898 Karlovo náměstí-park u Všeobecné nemocnice



Český zahradník a cestovatel.Znalec cizokrajné fauny.Objevitel mnoha druhů orchidejí,které ze světa posílalů do botanických za- hrad.Vynalezl nové pěstitelské metody.




     Když bratr slavného internisty MUDr.Josefa Thomayera Jan prováděl

sadovou úpravu Karlova náměstí,upozornil zahraniční kolegy,že český za- hradník a cestovatel,který světu objevil nádheru orchidejí by si zaslou- žil důstojný památník.Ze svatě přišla slušná hromádka peněz na důstojný Roezlův pomník,který pražský zahradník vkomponoval do zeleně parku poblíž Faustova domu.Vzepjatá postava Roezla drží ve zdvižené ruce orchideji,jež zdobí botanické zahrady světa.

     Roezl se narodil a vyrostl mezi květenou v zahradách panství premon-

stratů v Horoměřicích u Prahy,v nichž našla zahradnická rodina obživu. Rodina se přestěhovala do Pátku n.Ohří,kde krátce pobyla a přestěhovala se nadýl na panství hr.Thuna v Děčíně.Přísloví,že jablko nepadá daleko od stromu,platilo o zahradníkově synovi dopísmena,protože květena,mezi níž rostl,se stála jeho světem.A pak už byl jeho život prostý jako u všech fandů něčeho.Vyběhl z domova do zahrad hr.Pavlíkovského v haličské Medyce, kde si zanedlouho vydobyl pověst přemyšlivého zahradnického mládence,který pořád hledal a vymýšlel.Brzo odešel do Vídně,kam jej zlákaly zahrady hr. Hugela.Přijali jej tu bezokolků,protože jej předstihla zpráva,že mu ne- třeba moc nařizovat,ale spíš dobře pozorovat,protože je posedlý "nemocí" experimentů.A to se potvrdilo,protože už ve Vídni prokázal,že umělým oza- řovámím lze urychlovat růst rostlin.

     Roezl se rozběhl do světově proslulé zahradnické oázy van Houtena

v belgickém Gentu,ale než vstoupil do Houtenovy kanceláře,věděli už o něm, že úspěšně experimenzoval.Po zestátnění této proslulé oázy zahradníků mu nabídli místo zástupce ředitele.Nelitovali,protože Roezl objevil způsob,

jak určovat rostliny podle různě ztvárněného listového úžlabí.

     Sotvaže se v roce 1855 začala míza z kořínků probouzet,Roezl l.bře-

zna už byl v Hamburku,nalodil se na zámořský koráb a s odvahou svých tři- ceti roků zamířil na americký kontinent.

     Zvládl své řemeslo skvěle,ba probděl noci nad učebnicemi osmi jazy-

ků a po přistání na novém kontinentu,rozběhl se za květenou v Mexiku do da- lekých plání.Sbíral semena rostlin,zejména orchidejí a posílal je do Evro- py.Ani si neuvědomil,že přišel do země,kde se začala hýbat řeka odporu in- diánů proti koloniální správě Španělů.Vybuchla mexická revoluce a Roezla dvakrát zajali.Ocitl se nakonec v Santecomapanu,kde si založil pěstitelský a šlechtitelský podnik,v němž zaměstnával Mexičany,s nimiž hluboce sympati- zoval a srostl.Založil plantáže a začal pěstovat kopřivovité rostliny boe- hmeria tenacissima,jež zpracovával na svých strojích.

     Když se na mexický trůn dral habsburský arcikníže Maxmilián,byl Roezl

s Mexičany proti monarchii Habsburků,s níž měl sám z domova dost nepříjem- ných zkušeností,protože Češi měli velmi bohaté,staleté zkušenosti s prakti- kami "žaláře národů".Pak přitáhla k přístavu,jehož vznik sám inspiroval, francouzská vojska,aby pomohla Maxmilianovi k mexickému trůnu a Roezl se postavil do čela přístavních obránců.

     Po vítězství osvobozenecké revoluce v Mexiku pozvali Roezla v roce

1868 na Kubu,kde zavedl zpracování ramie,jež nahrazovala v kubánských podmínkách bavlník.Roezl proputoval za botanickými objevy bezmála celý kontinent.Objevoval flóru a hlavně různé,neznámé orchideje,jež posílal do Evropy,kde se staly dobovou módou a novináři lovili třeba drobné zprávy o českém odvážném cestovateli a botanikovi,který pobyl na americkém kontinentu 23 roků.Nazvali Roezla "králem a největším lovcem orchidejí".

     Roezl založil plantáže a pěstoval kopřivovité rostliny boehmeria te-

nacissima.Odvážnému přeje štěstí,ale neochrání jej od přenepatrných náhod. Uprostřed odvážných "výletů" a plantážnické práce se mu přihodila nehoda. Jeho přístroj na tkaní rostlinných vláken mu utrhl ruku po rameno."Don Be- nito,jak mu domorodci říkali",byl z tvrdého materiálu a sotva se ze zranění vykřesal,v hledání krásy a ve výrobě vláknin pokračoval.Vrátil se domů po 23 letech.

     Už měl promýšlenu další expedici do Peru,Panamy a na Kubu.Musel

si vzít sebou dva synovce a jeho sběr ve střední Americe trval přes rok. Z někdejšího přadleckého nápadu už dávno vyrostl v amerických zemích průmysl a botanické zahrady v Gentu,Vídni a po celé Evropě,kam posí- lal svůj nekrásnější objev v divoké přírodě rostly tisíce druhů orchidejí i kaktusů. Na výstavě rostlin v Kolíně n.Rýnem v roce 1878 překvapil ne- jenom odbornou veřejnost nálezem Begonie froebelli.I laici stalI v úžasu nad její krásou.Obdržel za svůj nález zlatou medaili,a tak se český zahradník a cestovatel stál ve světě nejmenovaným králem orchidejí.

   Vracel se domů vždy jen nakrátko,jenže únava a nemoc jej přiměly k ná-

vratu domů natrvalo.Neztratil kontakt se světovými středisky botaniky.Zu- žitkovával zkušenosti nejen z orchidejí,ale pomohl v Čechách v oboru i znalostmi o přírodě vůbec.Stal se předsedou Spolku českých zahradkářů a vydával časopis "Flora".Zemřel v jednašedesáti letech na Smíchově,ale na jeho přání jej převezli do hrobky rodičů v Panenském Týnci.