Benito Juárez

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

21.3.1806 San Pablo Guelatao

18.7.1872 Mexiko

Pohřben v Mexiku


Bysta na podstavci,J.Hána 1972

Dejvice,park U hřbitova


Mexický indiánský politik a prezident.Vedl boj za osvobození své země ze španělské a katolické poroby.Vyhlásil "Zákony reformy" země,v níchž navrhl odluku církve od státu.Řídil odpor proti intervenci Britů,Španělů a Francouzů.


"Mír je respektování práva druhého" B.Juáres


Byl z indiánské rodiny,z níž všichni zemřeli kromě tříletého Benita a starší sestry,jež sloužila v městečku Oaxaka,60 km od rodiště.Strýc Bo- nita naučil při práci na poli číst a v třinácti se chapec vydal za sestrou. Obchodník Mara rozpoznal v Benitovi nadání,proto jej zavedl do františ- kánského alumnátu (kněžské učiliště),v němž katolická církev připravovala své budoucí kněze.Bonito si mezi bělošskými žáky vytrpěl hodně ústrků,proto uprchl a vzali jej mezi sebe ti,co zažíhali plamínky protišpanělského od- poru v zemi.

Touha po poznání byla v něm tak silná,že v patnácti do kněžského se- mináře vrátil,jenže zakrátko se dověděl,že na jihu začala osvobozenecká bitva proti španělským kolonizátorů.Vedl ji mladý,vzdělaný a bohatý kreol Bolivar,čili potomek někdejších španělských přistěhovalců.Evropští Španělé těmito kreoly pohrdali.V roce 1824 se ve Španělsku zvedla občanská válka a to byla výzva k osvobozovacímu boji kreolů i černochů proti kolonialistům a Bolivarovo vojsko se střetlo se Španěly u Ayacuchy.Zvítězilo a to byl počátek osvobozovacího boje.

Bolivarova osvobozenecká armáda se vydala napříč střední Amerikou a její zásluhou se i Mexiko stalo Republikou.Bolivar nebyl vůdce z lidu,byl synem bohatého kreolského plantážníka,vzdělaný a statečný člověk,který už bojoval v protišpanělském odboji a důkladně se na oboj teoreticky připravil i ze zkušenosti odporu severní Ameriky proti Britům.

Juareze už nikdo v semináři neudržel,přidal se k politickému hnutí liberálů v zemi,kteří měli v programu učinit řízení země "res publicae", čili věcí veřejnou.Skončila španělsko katolická diktatura a v roce 1827 se jednadvaceiletému Juarézovi se v rodné zemi otevřela cesta ke studiu občan- skému.Začal strudovat na Institutu věd a umění.

V roce 1831 si indiánský sirota vysloužil jeden z prvních univerzit- ních diplomů pro barevné,čili stal se právníkem.Praktikoval v advokátní kanceláři a udělal si mnohokráte renomé v obhajobách obecních i soukromých záležitostí soukmenovců.Oaxačtí,kteří si vážili jeho bystrosti,si jej zvo- lili za svého zástupce do městské rady,což byl první krok bývalého negra- motného Indiána do velké politiky.

Jenže politika je nevyzpytatelná oblast nejrůznějších lidských i ne- lidských zájmů.Juáres byl otřesen vraždou liberálního předsedy vlády Vin- centa Guerrera,kterého reakce v zemi svrhla a popravila.První demokratický politik Mexika padl pod guiletinou těch,kteří začali obnovovat staré poměry.

V tom čase prudkých srážek levé křídlo liberální strany,čili "puros" (čistí),delegovalo Juárese do soudního dvora.Jenže v Mexiku se znovu ujala moci nejreakčnější klika v čele s generálem Santa Annou.Juáres už měl dob- ré renomé v zemi,zejména mu důvěřovali Indiáni,pro něž se stával symbolem svobody.Obhajoval soukmenovce u soudu ve sporech o existenční podmínky.Stá- val se poprávu jakýmsi "advokátem chudých".

Politika v zemi se vlnila střídáním vlád pokrokových liberálů a po- litické reakce generála Santa Anny.Za vlády liberálů povolali Juaréze do křesla tajemníka vlády a JUDr.Juárez se dostal postupně i do kongresu. Netrvalo dlouho a stal se zástupcem prokurátora nejvyššího soudu,jenže do Mexika vtrhli Američané a Juaréz,jehož v Oaxaku zvolili guvernérem,za- burcoval v kongresu:"Jsme svědky utrpení naší vlasti,které hrozí záhuba".

Mexiko muselo v roce 1848 uzavřít s Američany mírovou smlouvou,jenže Američané Mexiku vzali Texas,Kalifornii a Nové Mexiko a učinili zemi na A- merice závislou.V okleštěné a znovu Američany okupované zemi se dostal k moci reakční generál Santa Anna.

Juáres,který prosadil mnoho změn ve školství,zemědělství,v obchodě ve prospěch řadových občanů,byl málem zavražděn najatým vrahem.Pak jej zatkli a v roce 1853 za dohledu syna Santa Anny deportovali ze země do Ja- lapy a 9.října ho nalodili a odváželi do evropského vyhnanství.Juáres věznitelům v Havaně uprchl a se švagrem Marou,synem obchodníka,který mu v třinácti pomohl,odjel tajně do USA.Ustavili v New Orleansu tajný Revo- luční výbor,který připravoval svržení Santa Anny.Právě když vyhlašovali svůj osvobozovací plán Mexika pod názvem "Plán z Ayuthy",byl v USA zavra- žděn prezident Lincoln.

Rok po zavraždění amaerického prezidenta se příslušníci Revolučního výboru vrátili do Mexika a Juáres,který se staral o obnovu demokracie v zemi,se ve vládě v čele s Alvarezem ujal ministerské funkce.Prvním svým zákonem zrušil privilegované postavení církve v životě země a armády v soud- nictví.

V roce 1857 zvolili Juareze presidentem nejvyššího soudu,a tím se vlastně stal víceprezidentem celé země.Už po roce se ujal prezidentského křesla,jehož sídlo bylo ve městě Veracruz.Dlouho promýšlel zákony,kterými by měla být jeho země proměněna v pokrokový demokratický stát.V roce 1859

je vydal pod názvem "Zákony reformy",do nichž vtělil zákony,jež usměrnily to zlé a zvedly to dobré.A věděl ze svého života,co je dobré a zlé.Strhá- val okovy s mexické země tím,že navrhl odluku církve od státu a ustavil správu nad jejim obrovským majetkem.

Do hlavního města se prezident Juarez přestěhoval 11.ledna 1861.Prá- ce na obnově země si vyžádaly mnoho prostředků,jež pak scházely vnitřnímu a zahraničnímu obchodu.Dojednával se odklad dluhů, jenže V.Británie,Špa- nělsko a Francie uzavřeli dohodu,že si vynutí dluh násilím.V roce 1862 vtrhli do Mexika Španělé s Brity,vynutili si záruky splácení dluhů a od- táhli.Francouzi v zemi však zůstali a pokračovali až do prosince 1865 v bo- ji s mexickou vládou.

Juáres byl v roce 1871 znovu zvolen prezidentem,ale seděl v prezi- dentském křesle jenom do půlnoci 19.7.1872,kdy jej uprostřed práce stihla smrt.Statisíce lidí provázely 23.července jeho rakev.

Rakousko,jež chtělo v Mexiku dosadit svého císaře,želí dodneška smr- ti člena habsburského rodu,který se chtě+l ujmout vlády v Mexiku a zapla- til to životem.Juarese,jemuž jeho země postavila velký památník,je dodneška znevažován monarchisty.Mexiko je svobodné a Suaréz se stal mexickým Boli- varem,který prokázal nezbytnost lidské rovnosti a velikost genia v lidech všech barev bez rozdílů.