Betty Karpíšková

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

14.6.1881 Praha

31.10.1942 Osvětim

Zahynula v německém koncentračním táboře


PD s portrétem,K.Otahal 1946

Na Šumavě 1554/3


Česká politička a redaktorka.Senátorka Národního shromáždění. Pracovala v oblasti práva žen a sociální péče dělnických rodin. Místopředsedkyně Sociálně demokratické strany.


Vyrostla na Žižkově mezi lidmi,kteří neoplývali nadbytkem,ale je- jich soudržnost vytvářela bohatý společenský život.Nechyběla v DTJ (Děl- nická tělovýchovná jednoty (DTJ),v její rozmanité činnosti od dětství. Otec naučil čtyři dcery své krejčovině,jenže živá,zvídavá Betty hledala něco víc.Její chiméry byly jak nádherní motýli,jež rozepnou křídla,vzlét- nou a posadí se o kus dál.

Jednou se dověděla bůhví od koho,že někde v Salzburku hledá lepší rodina opatrovnici dětí.Betty bezpochyby rozkvétly sny a nikdi ji už neu- držel.Bůhví,jak se jí tam v cizině vedlo,co prožila.V německé rodině poby- la jenom krátce zůstala v cizím městě jako kůl v plotě.Vzala zaměstnání, co přišlo a když se vrátila,neráda vzpomínala,jak fantazie naděluje vrásky. Každá ztráta iluzí bývá užitečná tím,že člověk učí životu jajý je.Ztráta iluzí ji nezbavila snění.

Přinesla si domů něco málo peněž a hlavně to staré a pravdivé,že všu- de je chléb o dvou kůrkách a navíc naučila se obstojně německy.

Brzo se stala členkou Sociální demokracie a pracovala především v oblasti péče o rodiny s dětmi,což byl v dělnických rodinách denní chle- bíček existence.Chudé rodiny mívaly často kupu dětí a z toho vznikla samo- statná kapitola - péče o děti.V tom čase ještě byli Češi součástí Rakou- sko-Uherska.K životu se zvedalala všelijaká hnutí a politické strany už začínaly své historické rozepře.Ženy už dosáhly práva nejenom na střední, ale vysokoškolské vzdělání,jež absovovala v roce 1902 jako první lékařka Honzáková.Ženy neměly volební právo,jehož prosazení měla Sociální demokra- cie ve svém programu.Betty se vzdělávala,aby zídskala nadhled nad denodenní lopotu.

Před 1.světovou válkou se s mužem a dítětem odstěhovala do Kolína, kde se manželovi naskytlo místo typografa v tiskárně.Svého druhu životní jistota pro rodinu a pro Betty prostředí pro společenskou činnost.Našla cestu mezi kolínské Sociální demokraty a zanedlouho už bylo na schůzích slyšet její hlas.Zastupovala sociální demokracii na radnici a za deset ro- ků kolínského "exilu",kde rovněž město křísili z válečné bídy a počítali, kdo se nevrátil a kolik mrzáku se vrátilo.Betty se dostala nejenom do če- la kolínské sociální demokracie,ale zastupovala stranu na radnici.Uměla promluvit,stmelovat lidi,napsat do novin.Její črty a zprávy se objevovova- ly v sociálně-demokratickém tisku a nebyly prosty literárních ambicí.

Byla to Betty,kdo po válce promlouval k jásajícím lidem v Kolíně a při vyhlášení samostatnosti ČSR seděla mezi představiteli města.Brzy se vrátila s rodinou do Prahy a už se o ní natolik vědělo,že vešlě do vysoké politiky.Roku 1920 ji zvolili za Sociální demokraty senátorkou Národního shromáždění.Prosazovala zákon o interrupci,na ochranu matek a dětí,byla u tvorby pojišťovacího zákonodárství a snažila se o prosazení zákonné nor- my pro hospodářskou samosprávnost žen.

V sociálním zákonodárství neměla na růžích ustláno.Rašínovo heslo "šetřit a pracovat",bylo oprávněné,ale reforma dopadla na chudinu velmi tvrdě.Zanedlouho ji vedení strany svěřilo redakci "Ženských novin".Byla to její parketa,příležitost k uplatnění slovesného talentu.

Nezůstalo u novinových článků.Psala i fejetony a povídky a vydala je pod názvem "Magneta a jiné povídky".Vyrostla v politickou osobnost,jež v parlamentě byla z těch,kdo rozuměli prostým pěšákům života.Nejvíc času trávila mezi dělnicemi v textilním,kovodělném a lučebním průmyslu,ale i v zemědělství i v dělnických domácnostech.Na žebříčku stranických funkcí ji zvolili za místopředsedkyni Ústředního výboru Sociálně-demokratické strany.

Po německé okupaci Československa 15.3.1939 věděla,co to pro český národ znamená.Především se snažila ukrýt majetek strany,seznamy členstva a jiné doklady,jež by okupantům posloužily k zatykání.Okupanti zkonfisko- vali všechno,co našli a Sociálně demokratická strana vstoupila do ilega- lity.

Dne 6.května 1941 Betty Karpíškovou a další funkcionáře Sociálně de- mokratické strany gestapo zatklo.Pozatykali celou její rodinu,otce i bra- tra.Na svobodě nechali jenom dceru s desetiměsíčním dítětem.Do svého dom- ku,který si rodina postavila nad smíchovskýma Hřebenkama se nevrátila. Ukončili ji život v plynové komoře německého koncentračního tábora Osvětim.