Bohumír Šmeral

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

25.10.1880 Třebič 8.5.1941 Moskva Urna v Národním památníku na Žižkově,od roku 1990 na Olšanech

PD,R.Svoboda 1965 Šmeralova 378/28 (odstraněna 1990)



Český politik a právník.Poslanec Říšského sněmu (1911-18),před- seda Českoslovanské soc.demokracie (1916-17),zakladatel KSČ (1921),člen exekutivy komunistické internacionály.Z teor.prací: sborník "Historické práce 1908-1940" (1960),překlad K.Kautského "O původu křesťanství".


    "Kéž by naše dnes zakládaná strana vždycky byla stranou dobrých

lidí,prostých sobectví,prostých ctižádosti,prostých lehkomyslnosti a frivolnosti,schopných sebepokory,nepřístupných svodům mrzké hmoty".

             B.Šmeral na ustavujícím sjezdu KSČ v r.1921



     V roce 1911 12.volební okres na Žižkově navrhl jednatřicetiletého

novináře Šmerala za poslance Říšského sněmu."Jest to pro mne vůbec nej- větší pocta,kterou udělit může demokracie",poděkoval voličům.Hned 27.čer- vence 1911 vystoupil na prvním zasedání Říšské rady o 560 poslancích s ostrou replikou na tvrzení poslance Udržala,že prý současnou drahotu vyvolává vysoká mzda zemědělských dělníků.Jenže Šmeral,zástupce sociální demokracie,která byla mluvčím dělnictva,bezzemků a drobných ceckářů viděl příčinu drahoty v nerovnoměrném rozdělení půdy.Navrhl pozemkovou reformu, jež by poskytla půdu i obživu dalším lidem.Když z pléna kdosi navrhoval ustavení drahotního výboru a ministr Gautsch to odmítl,Šmeral jako zástup- ce dělnictva vystoupil s fakty,jak drahota devalvuje hodnoty člověka a prokázal,že drahotní výbor je nezbytný.Se stejnou faktografickou analýzou Šmeral i později vystoupil proti předákovi národních socialistů Švihovi, kterého usvědčil z konfidentství.

     Je zřejmé,že lidská společnost je nemocná stále stejnýni chorobami

a mění se jenom kulisy času a herci dobových modifikací.Šmeral rázně udeřil i do řad dělnictva,jak ukázal příklad dělníka z Dalmácie,který za neúměrné

rozsudky nad kamarádem odpověděl atentátem.Prohlásil na sněmu,že individu- ální teror je vražda,což nemůže být způsob společenského boje.Mluvil a psal o "revoluci shora",čili o takových zákonech,jež by rozumnou úpravou předešly "neorganickým výbuchům revolučního zoufalství".A ještě doušku ze Šmeralova poslancování.Při jednání o státních zaměstnancích podal a pro- sadil zákona doplněk: "Důvody národnostní,náboženské nebo politické nesmě- jí při přijímání do státní služby vykonávat vliv",což bylo v monarchii té- ma velmi živé.

     Když zahřměla 1.světová válka,čtyřiatřicetiletý Šmeral vášnivě

a veřejně prohlásil,že válka představuje "hromadnou vraždu"!Nikdy se ne- spokoval jenom s tvrzením,nevyslovoval jenom pocity,ale dokazoval na fak- tech.Příčinnost a důsledky to bylo jeho zásadou a živé téma pro řečníky dodneška.

     Šmeral byl nad gymnasiu premiantem,vášnivě četl a hledal na všechno

odpovědi.Byl nejstarší z pěti synů kantorské rodiny.V roce 1898 si do Pra- hy na právnickou fakultu přivezl zveřejněné verše a články.Bez ostychu vystoupil v prvním roce studia v tzv. "hilsneriádě" (1899-1900) na obranu Masaryka,který statečně odhalil antisemity,usilující málem o justiční vraždu nad nevinným Židem Hilsnerem.V roce 1902 napsal v dělnickém Právu lidu o finanční aféře ve Svatováclavské záložně.To vše mu otevřelo cestu do sociálně-demokratického hnutí.

     Po studiu (1904) pracoval v redakci a po večerech studoval politické

teorie doby.Přednášel o vývoji socialismu,o utopii Th.Moora,o hnutí ve Francii,přeložil se svolením Kautského jeho knihu "O původu křesťanství" a Engelsův "Původ rodiny..".Mladší bratr Theodor se pustil do prvního čes- kého překladu Marxova "Kapitálu".Začas se stal zpravodajem Práva lidu v Že- nevě a v tom čase navštívil Anglii,aby se seznámil s Marxovým a Engelsovým přítelem Lessnerem.Po příjezdu domů se musel u soudu zodpovídat za ote- vřený výrok: "proti násilí shora,násilí zdola".

     V roce 1909 napsal rozsáhlou práci "Národnostní otázka a sociální

demokracie" a na IX.sjezdu Sociální demokracie prohlásil,že "dělnictvo ve všech národech je jedna třída".Nezaměňoval lásku k národu za nacio- nalismus,který je projevem egoismu.Na začátku 1.světové války převzal ve- dení stranického listu "Právo lidu" a za rok jej zvolili předsedou výkon- ného výboru Sociálně demokratické strany.Jenže v Sociální demokracii vznikaly rozepře,jež měly nezřídka měly osobní důvody.Silnější skupině se podařilo Šmerala vytlačit z místa zpravodaje Práva lidu ve Švýcarsku.

     V tom čase Šmeral svědomitě hledal studiem mnoha dokumentů a knih

odpověď na otázku,jak se má ve válce dělnické hnutí zachovat.Zda má pokra- čovat dál.Nedomyslel však,že pro národ byla otázkou číslo jedna,vytrhnout se ze spárů monarchie.Národ odmítl jakoukoli federaci svobodných států,jak ji navrhoval i Wilson ve svých 14.bodech poválečného uspořádání.

     Když vypukla 9.prosince 1920 generální stávka dělnictva,jež demon-

strovala své požadavky na nové stát,Šmeral se vrátil právě z Ruska,kde stu- doval,co se tam děje.Vydal po příjezdu autentické reportáže "Pravda o so- větském Rusku",v nich jsou autenzická setkání s občany,funkcionáři i s Le- ninem.

     Po vyhlášení generální stávky dělnictva se Sociálně demokratická

strana rozštěpila na konservativce a radikály.Šmeral se postavil do čela

radikálů,kteří žádali,aby se v ČSR razněji uplatnily dělnické požadavky. Od 14.do 16.května 1921 zasedl za Šmeralova předsednitví Ustavující sjezd nové,ze Sociální demokracie odštěpené strany,která převzala název komuni- stická strana podle Leninovy strany v Rusku.Šmeral prohlásil."Komunismus je vědeckým výrazem danného stavu dělnického vývoje,on jest současně ná- boženstvím chudých".

     Už v roce 1924 se na 5.kongresu Komunistické internacionály ozval

proti "šmeralismu" Rus Zinověv.Radikálové považovali Šmeralovy názory za projev čsl. oportunismu.Jenže později se pro svůj široký rozhled stal členem Internacionály i Šmeral a jako znalec se zabýval problémy Mongol- ska,Palestiny a Číny.Domů přijížděl zřídka.V roce 1933 napsal do sloven- ského DAVU článek "Budoucnost národa",v němž varoval Slovenskou ludovou stranu:"Kdo vidí,čeho je schopný v době míru hitlerovský fašismus v Něme- cku,udělá si představu,jakých rozměrů dostoupí násilí a teror v budoucí válce".Byla to jistě prorocká slova.

     Šmeral koncem 30.let jako senátor čsl.parlamentu varoval mnohokrát

před fašismem.V článku "Vývoj a cíle rasistického fašismu" a zejména ve dvou statích s názvem "Palacký a naše doba" napsal: "Dvaapadesát let po své smrti volá mrtvý Palacký z hrobu žijícímu pokolení.Hrozí nebezpečí národu a celé Evropě.Velkého sjednocení je třeba."

     Po německé okupaci musel hned odjet do emigrace v Moskvě,kde v roce

napadení SSSR fašisty (1941) zemřel.


Pomník,J.Malejovský 1975 Ďáblice,park (odstraněn 1990)