Bohumír Budín

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

16.8.1907 Praha

6.5.1945 Praha

Pohřben na Kotlářce v Košířích

PD s portrétem,J.Michálek 1965

Bělehradská 1187/44


Český lékař,člen ilegální České národní rady a předseda její zdravotní komise.Organizoval zdravotní službu v Pražském povstání i při epidemii v německém lágru Terezín hned po válce.


Správa,kterou přinesl syn smíchovského poštmistra domů,byla radodst- ná:udělal matutitu ny výtečnou.A jako samozřejmost oznámil,že bude léka- řem.Byl to mladík činu,který cvičil Sokole,chodil co Boxing-clubu,spolé- hal sám na sebe.Na medicíně o rigorozu praktikoval na klinice známého chi- rurga prof.Jiráska a usmyslel si,že se po studiu na kliniku vrátí.Jenže pěšáci života sní a generálové staví směrovky jejich životů.

Psal se rok 1932,ve světě zuřila hospodářská krize a Budín už neroz- hodoval o sobě sám.Světem zmítala hospodářská krize jako vítr lesem.Nenastou- pil k prof.Jiráskovi,ale byl povolán do tzv.Praporů práce hl.m.Prahy jako praktický lékař.Krize,na milion nezaměstnaných a kdesi,kam oko pěšáka nedo- hlédne grupa skrytých "hybatelů světa" si snili o svých světovládných ambi- cích,tahajíce lidmi na provázcích řečí a slibů na jeviště světa jako s lout- kami.

Tři roky Budín snil o místě chirurga a naráz se štěstíčko mihlo až v Žilině.Ale neptej se kam,když nemáš nic.Odjel na Slovensko a dva roky držel v žilinské nemocnici skalpel s vědomím,že úspěch je souhrnem talentu a dřiny.A když se po dvou letech vrátil,běžel za prof.Jiráskem a prosil ho o přijetí.Jenže ten měl zřejmě na výběr a jistěže ne jen z výtečných adeptů chirurgie.Nad Evropou už Hitler mával hákovým křížen a sliboval hla- dovým Němcům nodré s nebe a nezapomně polechtat jejich nacionální samoli- bost,že jsou národem vyvoleným k vládnutí světu.

V ČSR už hořelo polemikou a jakoby se vrátily osudy dějin české země, jedni věřili na smlouvu se spojenci,druzí nebezpečí zlehčovali,další by o Hitlerovu "ráznost" chtěli a v pohraničí na 90% sudetských z tří a půl milionů jásalo,že se spojí s Německem v jeden národ.Okamžitě vyháněli z pohraničí Čechy.

Budín byl v zdravotní skupině armády ČSR,jež mobilizovala,v debatách, jež se rozvířily a pak i mezi těmi,kdo mluvili na shromážděních,psali a rozná- šeli protifašistické tiskoviny.Skalpelem se hrůze nikdo neubraní,to už je jenom nouzová záchrana životů.Nikdo nevěděl,že Hitler už 5.března 1938 taj- ně podepsal program "Fal gr"un",čili "Přepadení Československa" a všechno jeho řvaní i jednání o ČSR bez ČSR v Mnichově (29.9.1938) jsou jenom způso- by realizace daného programu.

V listopadu 1937 se Budínovi podařilo získat místo sekundáře na chi- rurgii v nemocnici na Bulovce,kde si poblíž našel i byt.Hitler dořval před rokem mírové fráze na berlínské Olympiádě,ale v Sudetech se už němečtí nacionalisté Henleinovy fašistické strany heslem "Heim ins Reich" - domu do Říše - stali nebezpečím celistvosti ČSR.Padla demokracie ve Španělsku a Tyršovi Sokolové,mezi nimiž byl i Budín,vykřikli v mužském cvičení na X.sletu v Pechačkových prostnech "Přísahu Republice".

Budín kolportoval zakázaný tisk,diskutoval,vysvětloval,ale 15.března 1939 se Hitler už vítězně díval z oken Hradčan na pokoření Čechů.Všichni stateční,čestní a věrní Češi se svým způsobem vevázali do odboje proti fa- šistickému režimu.Budín navázal spojení s odbojovými organizacemi.Dramata lidských osudů ukazovala,kdo je lhostejný,kdo se bojí,kdo se skryl a kdo navázal spolupráci s podzemním hnutím anebo s Němci.

Budín byl mezi smělými a statečnými jenom do l3.listopadu 1939.Právě tehdy operoval a přišlo si pro něho gestapo.Dooperoval,sundal rukavice a šel.V pankracké věznici už byly stovky zatčených a jeho obvinili z rozšiřo- vání zakázaných tiskovin.Po bestiálních výsleších,požádal věznitele,aby mohl uzavřít sňatek se svou dlouholetou studentskou láskou.Byla to ojedi- nělé přání sňatek se konal v pankrácké soudní síni 2.dubna 1940.

Věznili ho v několika německých lágrech přes dva a půl roků a když se vrátil domů,lidé před nim opatrně přivírali dveře a prof.Jirásek,jemuž Bu- dína na kliniku doporučili,rovněž.Našel místo v nemocnici pod Petřínem přímo pod Pražským hradem,kde se mu zakrátko podařilo sestavit dobrý tým chirurgů,vybavit pracoviště a především si získat pověst schopného lékaře. Protože kanceláře na Hradě spadaly do obvodu nemocnice,svěřili mu zdravot- ní úkoly v protiletecké ochraně a vyhradili mu pro lékařské poslání samo- statnou ordinaci na Hradě.

Budín obsazoval leckteré lůžko lidmi,ohroženými gestapem.Zásoboval léky ilegalní organizace.A pak jej z opatrnosti nadřízeni z nemocnice pro- pustili.Dělal závozníka a jeho přátelé se mu postarali o práci na výrobě prvních českých antibiotik v měcholupské továrně na léčiva.

Ke konci války byl Budín mezi prvními,kdo organizovali zdravotni- ckou službu v připravovaném povstání.Stal se členem ilegální České národní rady a předsedou její zdravotní komise.Pražské povstání jej zastihlo v uli- cích při záchraně raněných a pak odjel rychle do německého lágru v Terezí- ně,zamořeného epidemiemi,aby poskytl vězňům okamžitou pomoc.

Bylo 5.května,v ulicích se bojovalo a Budín byl těžce zraněn.Druhé- ho dne zemřel.