Bohumil Říha

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

22.7.1907 Vyšetice u Votic 15.12.1987 Praha Pohřben

PD,1990 Na Perštýně


Český učitel a spisovatel.Autor knih pro děti,vesnických a his- torických románů.Nositel "Ceny Hanse Christiana Andersena". Z díla: Honzíkova cesta (zfilmováno),Na útěku (pro dívky),O leta- délku Káněti (pro nejmenší).Z románů:Venkovan,Země dokořán,tri- logie z doby Jiřího z Poděbrad.


         "Na život je třeba odpovídat odvahou,zvláště
          chceme-li,aby za něco stál".
                                       B.Říha


     Rodina jezdila s kovářským řemeslem po dědinách a usadila se natr-

valo v Čáslavi.Bohumil vyposlechl a prožil hodně příhod a dramat udřených formanských životů,jež se mu za studií na učitelském ústavu připomínaly jako na filmu.V roce 1925 začal učit malé caparty ve městě,kde byl pohřben Jan Žižka,v Čáslavi.A jak život běžel,byl přemísťován od štace k štaci,a ta nejdelší byla v Habrech poblíž Přibyslavi,kde stojí Žižkův památník, protože tu v poli husitský válečník zemřel.

     V jednatřicítce se na celou válku usadil v lázeňských Poděbradech.

Nebyl jenom učitelem i školním inspektorem,ale i spisovatelem,který se hluboce vyznal v dětské duši.Povídky,fejetony a vyprávění mu zveřejňoval Eduard Bass v Lidových novinách.Říha měl k talentu obrovskou zkušenost z putování dědinami a nezměrně příhod dospělých i capartů,kterých učil ne- počítaně.Lze říci,že "přečetl" dětskou dušičky až na dno jejich rozoumku a citu.Jeho hrdinové běhali naboso,pásli kozy a krávy a na lukách u potoků bylo dětských dramat a záhad na tucty.Za stromy,keři,pod břehem potoka a těch tajemství!

     Po čtyřech letech v Poděbradech a pak a ve Vysokém Mýtě,si nastřádal

do šuplíků zprvu na dvě knížky pro nejmenší: "O lékaři Pigovi" a "O třech penízcích".Byl to už poválečný čas,kdy se země klovala z poválečné tříště a v ruchu představ o dalším životě dědiny.Snilo se o tom,aby staré opratě nahradil traktor,mlatičky kombajny,přitom bylo třeba opravovat domy,přes

něž se převalila válka.To nebyly nějaké vodní záplavy,ale škody po válce. Říha v roce 1952 prožíval ucelování pozemků do družstev,to staletími neví- dané úsilí spojit se jako lidé i jako majitelé pozemků.Šlechtické latifun- die byly rozhlehlé,ale políčka "ceckařů" jako dlaň.

     Přišla dramata rozorávání mezí na polích i v lidech.Než se přeženou

bouře,uprchne chvilka,než se utiší bouře mezi lidmi,uprchnou léta.Povále- čné roky země byla patrně jedny z největších dramat země.

     Za války psal Říha o dětech a pro děti - povídky pro chlapce,románky

pro dívky,povídání pro nejmenší a od začátku padesátých let se se jeho próza chtěnechtě musela přimknout la k součaným proměnám.Tehdy vydal zná- mou knížku "Honzíkova cesta" (1954).Děti chytla a četly ji generace.Zlá- kala i filmaře.Malý Honzík na pouti dědinou a městem potkával hodně podi- vuhodného,zajímavého a trápil mozeček otázkou,co je a není správné.Akcent na mravnost není pro Říhu jen naukovým tématem,ale velkým kodexem lidského života vůbec a snad právě tato etika života učinila jeho vyprávění hluboce lidským.

     V roce 1959,kdy měl Říha za sebou i romány pro dospělé (Země doko-

řán,Venkovan,Dvě jara aj.),v nichž stejně jako V.Řezáč pronikal do pová- lečných změn v pohraničí i v dědinách kolem,byl už ředitelem Státního nakladatelství dětské knihy (pozd. Albatros) v Praze.Bylo to první a snad dosud i poslední vydavatelství výhradně knížek pro děti.A naštěstí je ří- dil Říha,člověk nadmíru povolaný.Rozdělil ediční program podle věkových kategorií dětí.Program obsahoval nejenom dětské knížky domácí produkce,ale vybíral i z toho nejlepšího ve světě.Říha vydavatel a spisovatel zpracoval pro dětskou zvídavost první "Dětskou encyklopedii",o všem možném,zajímavém a potřebném pro racionální vývoj dítěte.

     Hrdinové jeho dětských knížek brouzdají důvěrnostmi dědin i měst,pro-

žívají dramata ze setkání s neznámým a vracejí se do tepla domovů.Velmi populární byly knížky pro nejmenší "O letadýlku Káněti" ,nebo "Náš Vítek" a další Vítkovy příběhy,"Adam a Otka","Divoký kník Rýn","Jak vodníci udob- řili sumce",nu,je toho řada.

     Říhovo vyprávění o dětech a pro děti v roce 1980 oceninili meziná-

rodně v podobě "Ceny Hanse Kristána Andersena".Cizina především viděla velkou přednost v Říhově snaze věnovat dětem promýšlenou pozornost,jejíž podstatou nebude zisk,ale dětské srdce a vědomosti.Bylo to vlastmě návaz- né pokračování školy.Říha zasedal v redakcích dětských časopisů a při na- kladatelství dětské knihy vznikl "Klub dětských čtenářů",čili výběr toho nejlepšího pro děti.Na pedagogické fakultě v Brně i na filosofii v Praze se přednášelo o dětské literatuře a v Čsl.akademii věd vznikl Kabinet dět- ské knihy.V roce,kdy Říha převzal Andersenovu cenu,se v Praze konal 17.kon- gres YBBY (Unesco pro dětskou literaturu).Byly to uznání a pocta Říhovi.

     V trilogii Přede mnou poklekni,Čekání na krále,A zbyl jen meč psal

o Jiřím z Poděbrad.Jeho vesnickým románům se právem vytykalo málo života, (např.Venovan),protože jeho vize předeběhla přítomnost.Říha se zasloužil o českou literaturu pro děti,která má svou specifiku,jež se propracovávalo do teorie. V jedné promluvě Říha napsal:"Já osobně věřím v převahu aktiv- ních prvků v nitru člověka a jeho vůli budovat osobní a společenské štěstí".