Bohumil Kafka

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

14.2.1878 Nová Paka

24.11.1942 Praha

Pohřben na Vyšehradě


PD s bystou,J.Antek 1956

Na Ořechovce 484/41


Český sochař.Žák prof.S.Suchardy a J.V.Myslbeka.Sochařské počátky secesně symbolistické,pak myslbekovské tradice.Z díla: "Jan Žižka na koni" na Vítkově,"Jan Sv.Presl" u Wilsonova nádraží, "Jos.Mánes" u Rudolfína,řada portrétů umělců a státníků,(T.G.Masaryk,M.R.Štefánik,E.Destinová,A.Jirásek,B.Smetana aj.)


Poslanec Karel Schwarzenberg se na českém sněmu v roce 1889 rozhořčil nad opovážlivosti českých poslanců,že navrhli mezi osobnosti na pamětní desky na fasádě Národního muzea M.Jana Husa.Proč? Hus vyvolal mravními požadavky na chování katolického kléru velké hnutí lidí,kteří mladému aristokratovi splynuli v "bandu lupičů a žhářů",kteří vyvolali k životu ideu komunismu.Tato idea však měla biblické zázemí nejen u táboritů a usilovala o potlačení pudu sebeobohacování v lidech tím,že zrodila myšlenku spojovat svoje majetky.

Primátor Prahy Podlipný okamžitě vyhlásil sbírku na postavení Huso- va pomníku.Tento pud obžil po roce 1989 v požadavku katolíků vzít do vla- stnictví katedrálu sv.Víta,budovanou od kaple sv.Václava do roku 1929 z peněz celé české země.Ve válečném roce 1915 Češi přes policejní zákaz Husův pomník od sochaře Šalouna na Stromměstském náměstí odhalili.

Netrvalo dlouho a byla vyhlášena sochařská soutěž rovněž na pomník Jana Žižky.Byla kvůli světové válce odálena na soutěže v letech 1924 a 1927 a protože nedošlo ke shodě,obdržel přímou zakázku renomovaný Myslbe- kův žák,rektor Akademie prof.Bohumil Kafka.Ten začal na plastice praco- vat v roce 1931.Měl už zkušenosti ze spolupráce na Myslbekově pomníku sv.Václava na Václavském náměstí (1887-1922).

Kafka však tvořil Žižkův pomník za velmi dramatických okolností.Při- šla pohroma německé okupace ČSR 15.března 1939,která se i sochaře citelně dotkla.Koneckonců i proto,že znal Albion a hlavně Paříž,kde byl za inspi- zrací kdekdo.Chamberlain najivně řekl Angličanům z jednání v Mnichově svému národu:"Přivezl jsem vám mír".V takových chvílích nárof zatvrdne a připomene si,jak často často českou zemi šlapali porobitelé! Ve válce Kaf- ka pilně ve svém ateliéru na Ořechovce pracoval,zatím co si podřezávalo navzájem hrdlo 61 zemí,ba 80% lidstva.Kafka byl stále víc nemocný,praco- val s veškerým vypětím sil.Ve vysokém ateliéru se rodily základní sochař- ské skicci,jež se měnily v poslední tvar.Kafka ztratil síly úplně a v roce 1942 zemřel.

Po válce urbanisté soše vyhradili kopec Vítkov,čili místo,kde Žižka roku 1420 porazil Zigmundovy křižáky.Místo má mnohostranný pohled.Kafka modeloval plastiku stejně jako Myslbek - nejdřív koně a pak jezdce.Po vál- ce vznikl Sbor pro postavení Památníku odboje,jemuž měl Žižka vévodit. V reji nápadů,jak to provést,se přecjenom došlo ke shodě,že velikostí oje- dinělý jezdecký pomník na světě a v místě takové nádhery pohledu na Prahu je nemalým oříškem.Pomník se začal budovat v roce 1950,osm roků po Kafkově smrti.Platika je devět metrů vysoká a délka koně je 9,6 m.

Kafka byl opravdu mistr,který prošel dělnické profese,pak chodil do sochařské školy v Hořicích a odsu de vydal na Uměleckou průmyslovou školu do Prahy,kde studoval ve třídě sochaře Suchardy,jemuž pak dělal asi- stenta.Odsud šel k Myslbekovi na Akademii.České sochařství žilo tehdy Fran- couzem Rodinem,který v roce 1902 vystavil v Praze své dílo.Kafka byl nad- šen Rodinovou impresionistickou hrou světla.Vydal se za mistrem na čtyři roky do Paříže,ale nepodléhl bezhlavě jeho kouzlu,ale mistr mu byl inspi- rací.Dopracoval se tvaru v secesní symbolice.

Ztroze realistický Myslbek neměl pochyb o Kafkově talentu a za stu- dií se pochválně vyjádřil o jeho plastice "Mrtvá labuť".Kafkovi se do dlá- ta draly další a další motivy,jež odíval do něžně splývavé hmoty a v roce 1907 ukázal na výstavě v "Mánesu",co umí.Jeho plastiky "Hasnoucí hvězdy", "Mumie",Šíleni" atd. překvapily natolik,že jej kritika vřadila mezi prů- kopníky nového,zajímavého stylu.

Na konci pařížského pobytu navštívil Londýn,kde hostovala hvězda české opery Ema Destinová a vymodeloval její portrét.Zanedlouho obdržel zakázku na portrét předčasně zesnulé protagonistky Národního divadla Hany Kvapilové (+ 1907),dr.Kaizla (pomník na Vyšehradě) a na pomník J.Sv.Press- la v parku u Wilsonova nádraží.To byly začátky Kafkova portrétního umění. V roce 1913 pochválili recensenti jeho "Pastýřskou madonu",kterou vystavil na pařížském "Salonu" a podtrhli novost v jeho zvláštním,energicky zvi- chřelém rukopisu.

V roce 1915 obdržel zakázku na alegorie "Průmyslu" a "Obchodu" na atiku České banky A po devíti letech odhalili jeho pomník K.H.Borovského v Havlíčkově Brodě a v letech 1928-35 tvořil vysokou sochu M.R.Štefánika pro Bratislavu a tehdy ji vystavil ve svém vysokém ateliéru.Řada portrétů se množila: M.Tyrš,J.Vrchlický,M.Aleš,J.Kotěra,T.G.Masaryk,A.Rašína atd. V třicátém roce,ještě před onemocněním vleklou chorobou,vytvořil sochu Jo- sefa Mánesa,která stojí na nábřeží u Rudolfína.

Odborníci želí,že Kafkův mladý talent nesetrval u svého razantního začátku,kdy vyrýval českému sochařství novou,moderní cestu.Kafka se vrá- til do tradičně realistického tvarosloví J.V.Myslbeka."Vývojovou závažnost" jeho díla se obloukem vrátila do zemité myslbekovské osobitosti,jež ozdobi- la interiéry i exteriéry hlavně Prahy.Stal se profesorem dekorativního sochařství na Umělecko-průmyslové škole,řádným prof.na Akademii a členem České akademie věd a umění.Jeho tvorba se neztratila na vystavách v Paříži, Londýně,Římě,v Benátkách,Curychu,Mnichově nebo na mezinárodní výstavě de- koračního umění v Monse (Milán).Mluví dodnes s průčelí divadla v Pardubi- cích,s atiky České banky od arch.Sakry a Polívky v Praze,v pražském kině Sevastopol a jinde.