Charlotta Garrigue-Masaryková

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

28.11.1850 New York,(Brooklyn)

13.5.1923 Lány

Pohřbena v Lánech


PD s bystou,S.Sucharda 1925

Miczkiewiczova 239/13


Choť prvního prezidenta ČSR T.G.Masaryka.Klavíristka,vzdělaná vyznavačka sociálního humanismu a rovnoprávnosti žen.Napsala studii o B.Smetanovi,přeložila od Stuarta Milla O poddanství žen (1890).


"Moje srdce je příliš plné,abych mohla plýtvat slovy".

Z dopisu Charlotty Alici do vězení


"...měl jsem zvláštní výhodu a štěstí,že se má životní pouť křížila s životní dráhou Charlotty - bez ní bych si nebyl vyjasnil smysl života a svůj politický úkol...".

T.G.Masaryk


Rodině se vedlo už líp,když otec nechal knihkupectví a zařídil si v newyorské čtvrti Brooklynu pojišťovnu.Proto si mohl dovolit poslat Charlottu na studium klavíru do Lipska,kde jako přistěhovalec z Dánska měl známé.Charlotta byla vážná,opravdová,hledala opěrné jistoty života v různých směrech náboženství.Přijela do Lipska a poznala ještě F.Lizsta, který svou básnivou virtuozitou byl jejim idolem.Bůhvíproč,zchromly ji prsty,ale měla nejen logiku myšlení,ale i vůli.V roce 1877 se na konserva- toř vrátila a v půli června ji v jídelně penzionu Goringových oslovil vysoký,pohledný muž.Zjistili,že oba milují Shakespeara a Goetha.Imponoval ji smyslem pro pravdu,mravnost a spravedlnost.Hledal v Lipsku prameny ke své habilitační práci.

Sedmadvacetiletý Masaryk si do deníku tehdy zapsal: "Je velmi vzděla- ná a vážná,zajímá se o všechno".

Za půl roku uzavřeli spolu 15.března 1878 ve Vídni sňatek.V rodné Tomášově obci se povídalo,že si vzal bohatou amrickou černošku.Jenže si- tuace mladého manželství byla prozaická.Docent Masaryk přednášel na univer- zitě,ale peníze si museli věčně vypůjčovat.Masaryk si dopisoval s leckým v Praze.Neznal české hlavní město,byl uvyklý na Vídeň,ale v roce 1882,kdy v Praze vznikla česka univerzita,stěhovali se do české metropole za lepší obživou.Přijeli se dvěma dětmi,s Alicí (*1879) a Herbertem (*1880).Našli si byt na Smíchově a zanedlouho se stěhovali do Thunovské ulice na Malé Straně a pak do budovy Osvěty na Vinohradech.Masaryk samozřejmě už z čes- kých dějin věděl hodně,s leckým si v Praze dopisoval,ba i Charlotta už zvládla jakžtakž češtinu.Netrvalo dlouho a jejich byt se stál jakýmsi "sa- lonem" intelektuálů,v němž se horce debatovalo.

A přišly další děti: 1886 Jan,1889 Hanička,která brzo zemřela,a 1891 Olga.Jistěže to bylo proa Charlotu dost starostí,ale přesto si rozdělila čas tak,aby mohla na schůzky Amerického klubu dam u Vojty Náprstka,ba cho- dila i do Sokola.Vlivem Masaryka nahlédla do české kultury a zahořela pro mravní imperativ Jana Husa,Chelčického,Havlíčka,Nerudy a přehluboko se vyznávala z lásky k Němcové.Byli jí všichni blízci moudrostí,mravními hodnotami života a myšlenek.Její někdejší unitářská idea nebyla od těchto Čechů vzdálená,protože podstatou jejich života byl smysl pro pravdu a so- ciální spravedlnost.

Masaryk vzpomínal,že jejímu matematickému rozumu,logice vděčil za ko- rekci myšlenek ve svých článcích a studiích.Měla "výbornou hlavu",říkal,ba lepší,dodal dojatě po její smrti,než já.Její matematicky přesný úsudek jej podržel ve "svatokrádežné" vědecké kritice staročeských Rukopisů,kterou započal roku 1886 ve svém čas.Atheneu.I v proslulé "hilsneriádě",kdy ne- smlouvavě kladl soudní porotě důkazy proti obžalobě Žida Hilsnera z rituál- ní vraždy.Tehdy mu rozbíjelo okna i studenti,kteří houfně navštěvovali je- ho přednášky.

Charlottě vděčil,že mu vymluvila úmysl vystěhovat se z Prahy.Ta hle- dala v pražském prostředí cinkot svých idejí a našla jej v politickém pro- gramu Sociálně demokratické strany,jejíž členkou jeden čas byla.Sympatizo- vala nejen s jejich sociálním programem pro dělnictvo,ale i s jejich bojem za rovnoprávnost žen.Už v době studií četli s Masarykem knihu Stuarta Mil- la "O poddanství žen" a Charlotta ji s jazykovou pomocí své učitelky češ- tiny přeložila a v roce 1890 vydala.V roce 1894 v čas."Nový čas" otiskla svou monografii o B.Smetanovi,protože Smetana byl pro ni hudebním geniem českého národa.

Nějtěžší zkouškou její pravdumilovné povahy,skromnosti a hlubokého citu byla 1.světová válka.Masaryk byl poslancem říšského sněmu a v té osudové křižovatce dějin nemohl učinit svůj těžký,pro rodinu zásadní krok bez ní.Charlotta věděla,že rozbít rakouský "žalář národů" bylo nezbytno- stí a že český národ má historické právo po třistech letech pod habsbur- sko-katolickou vládou na svobodu.V prosinci 1914 odešel Masaryk v doprovo- du své mladší dcery Olgy do emigrace.Doma by jej čekalo vězení,mlčení a ostraha.

Charlottě se rozešla celá rodina:Jana povolali k vozatajstvu do Ha- liče,Herbert zůstal jako otčím dětí malíře A.Slavíčka doma,jenže jako cit- livý člověk a malíř opatřoval ruským zajetcům jídlo,nakazil se tyfem a roku 1916 zemřel.V tom roce rakouská policie zatkla Alici a CHarlotta doma osiřela.Psychická choroba,jíž trpěla od druhého porodu,ji svázala bolest- nou úzkostí.Nikdy však u policejních výslechů nepromluvila a málo se sty- kala s lidmi.Po svém devítiměsíčním věznění ji Alice našla doma ve špat- ném fyzickém a psychickém stavu.

Masaryk po návratu domů v prosinci 1918 našel Charlottu v sanatoriu. V roce 1919 se léčila ve veleslavínské psychiatrické léčebně a její zdra- votní stav se lepšil.Vyhýbala se všelikým oficialitám.A když už nebylo zbytí,chovala se prostě a skromně.Jednou navštívila trojskou pomologickou zahradu (kdysi byl jejim ředitelem syn B.Němcové Karel) a tam ji uvítal jakýsi ceremoniář slovy: "Jsme velmi rádi,paní prezidentová,že Jste nás navštívila".Charlotta zdvořile odvětila: "Já jsem paní Masaryková.Prezi- dentem je můj muž."

Masaryk ji v léčebných pobytech ve Veleslavíně denně navštěvoval,ba zřídil si vedle jejího pokoje pracovnu.Charlotta zemřela,obklopena rodi- nou,v láneckém zámku.