Změny

Christian Johann Doppler ? - Christian Andreas Doppler ? 29.11.1803 SalcburkSalzburg17.3.1854 1853 Benátky Pohřben ve Vídnina hřbitově San MichelePD,1903 

'''Rakouský astrofyzik světové proslulosti.V Praze působil dvanáctroků. V roce 1842 zde vydal svou objevitelskou práci "Uber das farbische Licht des Doppelsterne",v níž zformuloval obecně platný "Dopplerův princip".Byl pak profesorem matematiky a mechaniky na hornické akademii v Baňské Šťavnici a ve Vídni.'''    O jeho uměleckém nadání nebylo pochyb,ale při jedné návštěvě prof.Štampnera z Vídně v otcově umělecko-kamenickém ateliéru slovutný vědecpoznamenal: v tom klukovi je také matematický mozek.Umění a věda se nevy-lučují,v obou je velká představivost a tvůrčí hledání.Štampner chlapcipatrně učaroval,protože si v devatenácti usmyslel,že půjde za nim do Víd-ně na polytechniku.Jenže bůhví z jakých příčin,za rok byl zpátky doma astudoval soukromně. Do Vídně se vydal po deseti letech,bylo mu třicet a Doppler už sa-hal sahal po logických hvězdách matematiky několika pozoruhodnými studiemi,takžeprof.Hantschl Burg si jej vzal na katedru vyšší matematiky za asistenta.Dopple-rova Dopplerova ctižádost už stála před vidinou titulu profesora a , po čemž neuvěřitelně po ní tou-žiltoužil,jenže před nim ním stála řada jiných.Ve Vídni bylo příliš mnoho čekatelůa bůhvínevěděl,kdy by se tu profesury dočkal. Uvažoval,že odjede do Americe,kde byl velký nedostatek odborníkův nejrůznějších oborech,jenže za moře se mu přecjenom z rodné země nechtě-lo.A snad by se časem i pro cestu za moře rozhodl,byl si vědom,že by tamse svou studií "Beitrag zur theorie der Parallelen" uspěl a jistě by senašla profesura na některé z amerických kateder. Člověk míní,ale osudy mění,říká se.V roce 1835 mu poslali z minister-stva oznámení,že na stavovské reálce v Praze se uvolnilo místo profesora.Praha sice nebyla Vídní,ale měla nejenom svou neopakovatelnou krásu,ale iskvělé vědce a pražská technika už měla hlavně zásluhou prof.Gerstnera zna-menitou pověst. 

Samotná věda je sebezapřenímUvažoval,ale i naplněnímže odjede do Ameriky, kde byl velký nedostatek odborníků v nejrůznějších oborech,jež nemá hranicjenže za moře se mu přece jenom z rodné země nechtělo.K tomumusel Doppler učitA snad by se časem i pro cestu za moře rozhodl,studovatbyl si vědom,připravovat že by tam se,chodit do knihoven svou studií „Beitrag zur Theorie der Parallelen“ uspěl a mezi vědce.U něho v podnájmu blikala lampička dlouho přes půlnoc.Pražská vědecká obecjej brala už jako vědce a zvala ho mezi sebe.Oceňovala jeho studijní dych-tivost a příspěvky,jež zveřejňoval i v českých vědeckých zpráváchjistě by se našlo místo na některé z amerických kateder.

Doppler si našel podnájem v domě vedle Novoměstské radniceČlověk míní, ale osudy mění, říká se.Měl od-sud blízko na reálkuV roce 1835 mu poslali z ministerstva oznámení,že se na techniku i do vědecké společnosti a majitelka do-mureálce v Praze uvolnilo místo profesora matematiky. Praha sice nebyla Vídní,která byla o čtyři roky mladšíale měla nejen svou neopakovatelnou krásu,uměla respektovat jeho noční lampičkuna pracovním stolu.Neuplynuly ani dva roky ale i skvělé vědce a pražská technika mu nabídlasuplování na katedře vyšší matematiky a po čtyřech letech ze suplovánívzešla nabídka řádné profesury matematiky a praktické geometrie.Dosáhl,cochtěl neuvěřitelně rychleuž měla hlavně zásluhou prof.Jeho vědecká hvězda vzešla na pražském i vídeň-ském nebi vědyGerstnera znamenitou pověst.

V lednu 1897 se před starým domem pod Novoměstskou radnicí sešlyvědecké hlavy pražské české Samotná věda je sebezapřením, ale i německé university i konšele Prahy na ma-lé slavnostinaplněním, jež nemá hranic.V kruhu úctyhodných hlav stála skromně devadesátiletá dámaK tomu musel Doppler učit,v níž mladší netušili někdejší Dopplerovu bytnou.Vzpomněla si ke sklon-ku života na svého podnájemníkastudovat,jehož jméno svítilo na nebi světové vědy.Psalo připravovat se o něm , chodit do knihoven a vešel do učebnicmezi vědce. U něho v podnájmu blikala lampička dlouho přes půlnoc.V úctě k Dopplerově slávě nechala svémupodnájemníkovi zasadit do fasády domu pamětní desku s nápisem: "Od roku1839 do 1842 zde žil Pražská vědecká obec už jej brala jako vědce a bádal věhlasný astrofyzik Kristián Dopplerzvala ho mezi sebe.VěnovalaAnna Natali"Oceňovala jeho studijní dychtivost a příspěvky, jež zveřejňoval i v českých vědeckých zprávách.

Snad Doppler si pamatovala onen okamžiknašel podnájem v domě vedle Novoměstské radnice. Měl odsud blízko na reálku, na techniku i do vědecké společnosti a majitelka domu, která byla o čtyři roky mladší,kdy devětatřicetiletý Doppler udě-lal tečku za svou studií "Uber das Licht des Doppelsterne"uměla respektovat jeho noční lampičku na pracovním stolu.Víc krásy je-ho uměnímilovná duše nemohla Neuplynuly ani pojmoutdva roky, pražská technika mu nabídla suplování na katedře vyšší matematiky a po čtyřech letech ze suplování vzešla nabídka řádné profesury matematiky a deskriptivní geometrie.Svou studii opublikoval v ediciKrálovskočeské společnosti naukDosáhl toho, co vždy chtěl,třebaže většinu svých studií vydávalve sbornících vídeňké universityneuvěřitelně rychle. Jeho vědecká hvězda vzešla na pražském i vídeňském nebi vědy.

Sotva si oddých z jedné práce,pustil V lednu 1897 se do oblasti optiky před starým domem pod Novoměstskou radnicí sešly vědecké hlavy pražské české a akustikyněmecké univerzity i konšelé Prahy na malé slavnosti.Zkoumal různé jejich vztahy a znovu přišla ona omamná chvíleV kruhu úctyhodných hlav stála skromně devadesátiletá dáma,jež se můžeměřit jen se zázrakemv níž mladší netušili někdejší Dopplerovu bytnou.Přišel Vzpomněla si ke sklonku života na souvislostisvého podnájemníka,jež jsou známy pod názvem "Dop-plerův princip"jehož jméno svítilo na nebi světové vědy.Když promýšlel tzv.aberaci,čili úchylky hvězd,povšiml sizvláštního jevu.Mezi zřídlem vibrace,např.svítícím nebo zvučícím bodem,Psalo se o něm acílem,který vibraci vnímá,čili okem nebo uchem člověka,existuje určitá zá-konitostvešel do učebnic.Objevil fyzikální pravidlo,jež formuloval taktoV úctě k Dopplerově slávě nechala svému podnájemníkovi zasadit do fasády domu pamětní desku s nápisem: když se člověkvzdaluje od zdroje akustických nebo elektromagnetických vln,vnímá nižšíkmitočet,„Od roku 1839 do 1842 zde žil a když se ke zdroji přibližuje,vnímá vyšší kmitočetbádal věhlasný astrofyzik Kristián Doppler.Na principutéto zásady sestrojil speciální optický dálkoměrVěnovala Anna Natali.“

Snad si pamatovala onen okamžik, kdy devětatřicetiletý Doppler svým objevem čili principem umožnil astronomii,aby stanovilarychlost stálic nebo galaxií ve vztahu k zemiudělal tečku za svou studií „Über das farbige Licht der Doppelsterne“.Na tomto základě byl se-strojen tzvVíc krásy jeho uměnímilovná duše nemohla ani pojmout."Dopplerův navigátor"Svou studii publikoval v edici „Královské české společnosti nauk“,čili letecký prostředek pro radiona-vigacitřebaže většinu svých studií vydával ve sbornících vídeňské university.

Doppler v Praze napsal mnohem více studiíSotva si oddechl z jedné práce, pustil se do oblasti optiky a akustiky.V roce 1845 vydal samo-statnou publikaci "Optische Diastemometer"Zkoumal jejich vzájemné vztahy a znovu přišla ona omamná chvíle, jež se může měřit jen se zázrakem.Jenže za dva roky obdržel Přišel na-bídku z Baňské Šťavnicesouvislosti, jež jsou známy pod názvem „Dopplerův jev“. Když promýšlel tzv.Jmenovali jej baňským radou a profesorem matemati-ky a mechanikyaberaci, čili odchylky, povšiml si zvláštního jevu.V Baňské Šťavnici pobyl necelé dva rokyMezi zřídlem vibrace,Ve Vídni zemřelprofnapř.Štampfnersvítícím nebo zvučícím bodem, a cílem,takže po něm převzal katedru praktické geometriekterý vibraci vnímá, čili okem nebo uchem člověka, existuje určitá zákonitost.DopplerObjevil fyzikální pravidlo, jež formuloval takto: když se stal zároveň prvním ředitelem univerzitního ústavu fyzikyčlověk vzdaluje od zdroje akustických nebo elektromagnetických vln, vnímá nižší kmitočet, a když se ke zdroji přibližuje, vnímá vyšší kmitočet. Na principu této zásady sestrojil speciální optický dálkoměr.

Doppler svým objevem, čili principem, umožnil astronomii, aby stanovila rychlost stálic nebo galaxií ve vztahu k Zemi. Na tomto základě byl sestrojen tzv. „Dopplerův navigátor“, čili letecký prostředek pro radionavigaci.Doppler v Praze napsal mnohem více studií. V roce 1845 vydal samostatnou publikaci „Optisches Diastemometer“. Zemřel v nedožité padesátce.Skosila Skolila jej nevyléčitelná tuberkulóza na cestě v Benátkách nevylé-čitelná tuberkulóza.