Cyril Merhout

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

13.9.1881 Praha

12.7.1955 Praha

Pohřben na Olšanech


PD,1958

Vlašská 364/2


Český historik a památkář.Nejlepší znalec Malé Strany.Z publikací: "Zmizelá Praha" (spolu se Zd.Wirthem),"O Malé Straně","Ostrov Kampa","Dům u mosteckých věží","Malostranské zahrady".



Od mládí jej vábilo nádherné barokní panorama s gotickou dominantou Hradčan na levém břehu Vltavy,na něž hleděl z pravého břehu,kde se naro- dil a bydlel.Zelený monument Petřína,hmotnost chrámu sv.Mikuláše,jejž po obou Dientzehofferech dovršil Anselm Lurago,to byla vznešenost sama, šplhající schodištěm mnohotvárných střech k důstojnosti Hradu a katedrály sv.Víta.Merhout se v roce 1902 od té krásy vzdálil,protože začal učit ve Vršovicích,ale přitom byl věčným tulákem po hradech a zámcích a denním hostem archivních badatelen,kam jej na univerzitě přivedli jeho učitelé prof.Jaromír Čelakovský a Zikmund Winter.Opisoval pro oba dokumenty.Aug. Sedláčkovi sesbírával poznatky pro jeho veledílo "Hrady a zámky",takže v devatnácti si troufl vydat také vlastní knížečku o hradu Jenštejn a rok po ní o hradu Okoř.

Na počátku l.světové války si svůj sen bydlet na Malé Straně naplnil. Přestěhoval se z pravého břehu Vltavy na břeh levý a tam svůj životní sen dožil.Enkláva Menšího města pražského mu nekonečným tajemstvím:paláce a jejich zahrady,důstojnost baroka na základech někdejší gotické Prahy, život lidí kdysi,osudy každého domu a jeho znamení.Nebylo před nim ani po něm většího znalce Malé Strany,kterou prostudoval i v proměně života jejich obyvatel.

V roce 1918 byla v někdejším Thunově paláci,přestavěném v roce 1802 synem slavného I.J.Nepomuka Palliardiho Ignácem Aloisem na český sněm, vyhlášena samostatná Československá republika.Každá ruka byla potřebná a každý údaj,jejž zašlé dějiny české minulosti skrývaly,aby se ochránily hodnoty země.Tehdy filosof a pedagog prof.Fr.Drtina,který se stal tajemní- kem ministerstva školství,Merhoutovi nabídl na ministerstvu místo.Pracoval nejen v úseku památek,ale všude,kde bylo zapotřebí.Byla to nepředstavitelně mravenčí práce,aby se pamětihodnosti nové Republiky shrnuly do systemati- ckého přehledu.Merhout nejenom organizoval,ale řadu věcí vydal.

Zanedlouho byl jmenován odborným radou a v roce 1927 stanul v čele oddělení ochrany památek.Protože kdysi učil i psal,svěřili mu od roku 1924 redakci časopisu "Národní kultura".

Už v roce 1918 vydal s Bohumilem Němcem "Československou národní čí- tanku",velmi potřebnou pro národní vzdělávání.Po deseti letech vyšla znovu. Později vyšperkoval obrazovou knihu "Československo" a rovněž jeho záslu- hou vyšly i praktické publikace,např. "Samospráva a národní školství".Po- tom celá desetiletí listoval podobně jako kdysi skvělý historický vypravěč Josef Svátek,který až do smrti v roce 1897 bydlíval Na Janském vršku,v ar- chivech a psal o Malé Straně.

Vypisoval fakta o starých malostranských domech,palácích,kostelích i lidech.Drobná knížečka "Fakta o Malé Straně",kterou vydal dva roky před smrtí,překvapuje,jak dopodrobna znal každý dům,každého majitele,co se kde odehrálo,ba i pikantní příběhy o bouřliváctví Petra Brandla nebo vydavatelských patáliích B.Balbína.

V knížce "Ostrov Kampa" uložil drobnohledná fakta o Sovových mlý- nech,o mlynářských rodech Odkolků a Trodlů,o osudech dnes dobře známého Lichtensteinského paláce.V knížkách se mihají i zajímavosti o Jos.Dobrov- ském,jehož podaroval domem nad Čertovkou,přestavěným z koželužny,hr.Nos- tic.Je to dnešní dům,v němž bydleli Werich,Holan,Trnka,Wirth aj.Bývalá "Prachovna",čili dům rodu Pinkasů,Šimkův Bruncvik na šesté podpěře mostu, Grafovy lázně u Čertovky atd.,to jsou náměty Merhoutova vyprávění.

Neméně zajímavé podrobnosti zapsal do knihy "O Malé Straně",o jejich zahradách a palácích.Kniha "Dům u mosteckých věží" vypravuje o tzv.Saském domu,přilípnutém na věž Juditina mostu,kde se v noci při návratu z flámu po slavné premiéře opery Dona Giovanni zastavil W.A.Mozart,nebo Neruda tu umístil svůj příběh v Malostranských povídkách.Prostě pod vším,čeho se Meraut dotkl,pulsovaly zajímavé životy lidí.

Merhout posbíral i báje,pověsti a legendy a vyprávěl o nich v kni- hách "Malá Strana za starodávna","Malostranské lásky a manželství" ,"O dě- tech českých králů" atd.

S vynikajícím znalcem Prahy Zd.Wirthem se zadíval do zajímavých dě- jin Malé Strany,kterou už vymazal čas v knize "Zmizelá Praha".Ta poodkrý- vá,co zbylo z malostranské gotiky,již zaznamenali dva malíři - Sadeler a Hollar.Merhoutovy knížky vyprávějí nejenom,co na Malé Straně bylo,ale jsou i poučným mementem,co musí zůstat jako klenot Prahy a co musí každá přítomnost citlivě respektovat.