Eduard Fiala

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

9.4.1855 Praha

7.10.1924 Praha

Pohřben na Vinohradech

PD s portrétem, Č.Knobloch 1974

Plavecká 13


Český zahradní inženýr a spoluzakladatel "Numismatické společnosti československé".Z díla:"Stručný přehled českého mincovnictví","České denáry","Antické mince".Zpracoval mnoho numismatických sbírek šlechtických i královských rodů v Evropě (Windischgratz,Viktor Emanuel III.)



Do barokního domku ve "Společenské zahradě",kterou lidé přezdili po jejím tvůrci Fialy "Fialka",chodili vlastenci Palacký,Němcová,Rieger a další koryfejové češství.Bylo o čem mluvit,Češi hledali způsob,jak prosa- dit v monarchii národní zájmy,jak je vypiplat jako vlastenecký zahradník Fiala do zeleně a barev. Fiala byl znám v oboru i ve vlasteneckých kru- zích od roku 1845. Jenže "Fialku" po jeho smrti koupila v roce 1890 Karlo- va univerzita a proměnila ji na Botanickou zahradu.Fialovi žáci se rozběh- li životem a žák Karel Němec,syn Boženy Němcové,se stal ředitelem Pomolo- gického ústavu v Tróji.

V roce 1868 se na plácku proti Žofínu odhaloval základní kámen k Ná- rodnímu divadlu a tehdy Fialu navštívil přítel Neumann.Fialův synek Eduard se pochlubil sbírkou známek,ale známý numismatik mu řekl:"Poslouchal,Eddy, sbíral mince,to je lepší,záslužnější",a věnoval mu pár starých mincí.V ro- ce 1870 už Eduard s Neumanem jeli do Belgie a Holandska,prošli slavnými zahradami,včetně zahrady v Gentu,kde působil český objevitel orchidejí Roezl,prošmejdili obchůdky starožitností a domů si přivezli na kila sta- rých mincí.

Eduard se učil zahradnictví u otce tři roky,v roce 1875 studoval na technice obor zahradního inženýra a pak si obor rozšířil o stavitel- skou kvalifikaci.V letech 1875 a 1878 zajel na doporučení botanika Roezla do překrásné botanické zahrady Kew v Anglii k vynikajícímu Hookerovi.Za po- bytu studoval i numismatické sbírky v Britském muzeu a učil se anglicky a rusky.Po návratu požádal o povolení živnosti "Zakládání zahrad všeho dru- hu v Praze i na venkově".


V roce otevření Národního divadla 1883 už Eduarda naslouchal "Libuši" jako vážený občan v lóži mezi známými osobnostmi.Vědělo se,že kromě jiných jeho úprav zeleně prováděl parkovou úpravu v místě po hřbitově u Jindřišské věže,nebo park vilky Václava Kounice ve Vysoké u Příbrami atd.Měli fir- mu se stavitelem ing.Šámalem a Eduard v ní uplatnil i svoji stavitelskou profesi.Dávno se zapomnělo,že hodně dnešních parků,zahrad zámků,kostelů, vilek,např.ve Všenorech jsou jeho dílem.

Společná firma vzala brzo zasvé.Fiala odborník na parkové úpravy i zahradní stavby měl konexe v aristokratické společnosti Thunů,Waldstejnů, Wraždů na Červeném Hrádku atd.Na sklonku roku 1883,kdy seděl v lóži Národ- ního divadla,mu vážně onemocněl otec a zemřel a Eduard se s rodinou nastě- hoval do vlastní vilky v Plavecké ulici č.13.Bydlel v prvním patře a mezi projekty zahrad,staveb a rekonstrukcí našla své místo i jeho prozatím ne- velká numismatická sbírka.

V roce 1887 objevili nedaleko Senice poklad z doby Bořivoje II.,Sva- topluka a Vladislava I. Fiala jej koupil,popsal a popis zveřejnil v něme- ckém časopise i v českém periodiku Památky archeologické.Byl to počátek přerodu zahradníka a stavitele v numismatika.Sláva jeho firmy začátkem 90. let zhasla a v jeho životě nastoupila éra Fiala-numismatik.Věnoval své zálibě veškerý volný čas,chodil na schůzky sběratelů v nádražní restaura- ci Maxe Donebauera,kde se ustavila mocná skupina numismatických fandů.Do- nebauer jej požádal,aby mu uspořádal sbírky a Fiala se pustil do studia numismatiky.Prošťoural mincovní archivy v Praze,Kutné Hoře a výsledkem studia byl katalog českých mincí,který byl každým rokem doplňoval.Pro své inženýrské i numismatické znalosti zasedal ve výboru Jubilejní průmyslové výstavy v roce 1891 i Národopisné výstavy v roce 1895.

Jeho numismatická specializace se koncem století zúžila.Náhodně se v roce 1888 poznal s mladým Windisgratzem,který byl členem Říšské rady a ten se někde zmínil o Fialově vášni.Zanedlouho dostal numismatik pozvání na španělský,pak německý,italský a k dalším dvorům k utřídění jejich numis- matických sbírek.A když nakladatel Otto hledal pro svůj nučný slovník od- borníky,heslo numismatika čekalo na Fialu.Už na zlomu století byl Fiala jedním z nejerudovanějších numismatiků v Evropě.

Fialovy numismatické cesty vedou z mincovního úřadu ve Vídni přes mincovnu v Kremnici do Královského hannoverského mincovního kabinetu a jinam po Evropě.Numismatická popularita mu v roce 1901 přinesla jmenování vládním radou.

Fiala vydal monografii "Antonio Abondio kéroplastik a medajlér ve službě císařů a králů Maxmiliána II. a Rudolfa II."(1901).Studoval jáchymovskou mincovnu a své studium chtěl završit velkým mincovním dílem. V roce 1918 na popud nové vlády ČSR zpracoval "Stručný přehled českého mincovnictví" a roku 1921 byl jmenován čestným členem "Numismatické společ- nosti československé" i dopisujícím členem "České akademie věd a uměni". Bez něj se neobešla žádná numismatická událost a Karlova univerzita jej právem ocenila čestným doktorátem filosofie h.c.,

Na své poslední přednášce 4.1.1924,pět týdnů před smrtí,věnoval jakoby symbolicky přednášku svému rodišti Praze vyprávěním o městských známkách pražských,tzv.Cejších.