Egon Erwin Kisch

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

29.4.1885 Praha

31.3.1948 Praha

Urna v háji u strašnického hřbitova


PD s portrétem, B.Benda 1956

Kožná ulička 475/1


Český novinář zvaný "zuřivý reportér".Projezdil za reportáží svět.Objevitel tajuplností Prahy. Z knih: "Tržiště senzací","Hitlerův zajatec","Zuřivý reportér","Tajná Čína","Objevy v Mexiku", "Přistání v Austrálii","Caři,popi,bolševici","Pražský pitaval", "Americký ráj".


"Fakta!Fakta!Budete mít za sebou celý národ." E.E.Kisch


Z domu "U dvou zlatých medvědů" prý kdysi vedla tajná chodba až pod Marianský sloup na Staroměstkém náměstí a odsud ke hrobu hvězdáře Ty- ho Brahe v Týnském chrámu,napsal Kisch ve fejetonu "Medvědi coby vrátni". Vyprávěl o rodném domě s pískovcovým renesančním portálem a se staroče- ským mazhausem,odkud vybíhal od dětství do tajemství průchodů,kostelů, hřbitovů,putyk,nevynechal pražské galérky,prostě byl všude,kde to začpělo tajuplném a podivuhodností.

Otec si s bratrem otevřel soukenický krámek a zřejmě v mládí pokou- šel rovněž péro,protože byl u toho,když se zakládal pražských spolek ně- meckých spisovatelů "Concordia".Chtěl dát synovi víc vzdělání,než měl sám a proto ho poslal do nedaleké piaristické školy a pak na techniku.Jenže Egonovi byla škamna jako ptáku klec.Když vojančil u ll.pluku v Albrecht- ských kasárnách na Smíchově,nasbíral svými žertíky tolik trestných bodů, že mu za lapáky přidali 147 dní vojny navíc.To byla jeho univerzita,na niž prospíval k zármutku otce s vyznamenáním.

Z Kožné uličky viděl k prelatuře kostela sv.Mikuláše,kde se tuatam mihl kamarád Franz Kafka,ba i Werfl,Brod,Utitz,hodně vědychtivců židovské pražské komunity,jež se scházela v "Montmatru","U srdíčka",všude,kde se halasně bouřilo,polemizovalo,ba i přemýšlelo,psalo na tácky,aby se doma něco dotvořilo pro nenasytné stránky německé "Bohemie".Probírali válečná jatka císaře pána Franz Josefa I.,jimž se snažili vyhnout.

Kisch zprvu psal lokálky,pak zkusil fejeton a také reportáž,která kladla faktum k faktu a fakta se mýlila jen Hegelovi,ale pro bouřlivého reportéra to byla alfa a omega.Z těch se nikdo "..nenadchne moderní filan- tropií,neboť vidí jasně,kde jsou kořeny bídy lidské",napsal Kischovi A. Macek.

Když hromádka reportáží dosáhla úctyhodného čísla,svázal je do kníž- ky a dal ji název po své nátuře "Zuřivý reportér".Byla tak čtivá,dramati- cká,že vyšla i v cizině a udělala Kischovi reklamu i přízvizko.Po válce se zbavil redakční povinnosti v sebejistotě,že si stačí sám.Svět se otřá- sal změnami,novým neznámem v Rusku,Číně,Australii,za mořem,takže Kisch se v roce 1925 vypravil za tím nejsenzačnějším,co deléhalo na svět a inspi- rovalo hladové.Navštívil revoluční Rusko,kde už před nim byli a psali Šmeral,Olbracht,Angličan H.G.Wells,který popsal rozhovor s Leninem v kníž- ce "Rusko v mlhách",Američan John Reed v knížce "Deset dní,jež otřásly světem" a jiní.Kisch hledal a psal o Rusku ve faktech,nepřikrašloval a doma vydal knihu s atraktivním názvem "Caři,popi,bolševici".

Pak se vydal na západ,do USA a znovu fakta,lidé,dramata,instituce, známí lidé i známé instituce.V knize "Americký ráj" předpověděl,byť neeko- nom,že se stahují mraky světové hospodářské krize.

Z Ameriky vyplul rovnou do Číny,v jejimž přerozmanitém kolosu s ději- nami tisíciletí před Rvropou se začala zvedat osvobozenecká válka proti japomské okupaci.Byla to země vzdálená evropské kultuře i mentalitě,tajem- ná i nepochopitelná ve své staré historii,o níž se v Evropě vědělo málo. Kisch dal své knížce podle toho i název "Tajná Čína".

Z té vzpouzející se kulturní tajuplnosti se vracel zpátky přes re- voluční SSSR,kde se spojilo v jeden svazek mnoho zemí a děly se pozoru- hodné přeměny,cosi nadějného pro chudobu,hrozitého pro bohaté,co mělo bouřlivý začátek a v nedohlédnu budoucnost.

Doma v Praze se právě stahovaly mraky německé hrozby.Nepovšimnutá Hitlerova knížka "Mein Kampf"(1925) se stala biblí zfanatizovaných Němců, neboť jim vtloukala nadřazenost nordické rasy,vybití židů a vládu světa. Byl to bombonek pro hladové žaludky nezaměstnanosti v Německu,jimž Hitler slíbil práci.Fašisté viděl největšího protivníka v komunistech,proto zat- li německé a bulharské komunisty (předsedu KSN Torglera,Bulhara Dimitro- va a jeho dva přátele) a obvinili je "svědectvím" poloblázna Nizozemce M.van der Lubbeho ze zapálení Říšského sněmu.Soud se konal v Lipsku 21.9. -23.12.1933).Byla z toho Hitlerova světová ostuda.Kisch tehdy jezdil Ně- meckem za reportáží,vypsal,co viděl,jenže fašisté ho uvěznili a on z osob- ního a soudního dramatu napsal knihu "Hitlerův vězeň".

Otec prý večer co večer četl noviny a vrtěl hlavou:"A nedá pokoj!" Byla v tom jistě úleva ze strachu o jeho život,protože vletl vždy do to- ho nejžhavějšího.Žádné vyježděné reportérské trasy,ale křoví dramatů. Kischova výprava do Australie,kam odjížděl jako delegát mezinárodní pro- tifašistické organizace,nebyla méně nebezpečná.Když loď doplula k austral- ským břehům,nedostal povolení k výstupu na břeh.Kisch před zraky Austra- lanů skočil do moře a za jejich aplausu do Australie přecjenom doplul.Svou knihu reportáží ironicky nadepsal "Přistání v Australii".

Hitler se vrhl na Evropu a žid Kisch musel do emigrace v Mexiku. V dlouhém exilu bylo plno nového,ale poznal i stesk po domově.Mexiko mu bylo roztodivnou,zajímavou zemí,málo podobnou Evropě,a každý krok mu byl objevem.Nazval knihu o Mexiku prostě "Objevy v Mexiku".Po večerech mu však defilovala Praha,viděl ji v té dálce silou vzpomínek,v intimních kontu- rách své touhy,chodil jejimi uličkami,prožíval její osudy,příhody.Detaily, detaily,fakta kořeněna steskem a tak vznikala jeho populární knížka "Trži- ště sensací".Je jednou z nejdůvěrnějších knih a přiřadila se k mnoha jiným s pražskými tajnostmi: "Pražské obrázky","Prašná brána","Zapovězené lokál- ky","Temná Praha","Pražský pitaval".Všechno se četlo.protože to byla Pra- ha,již nespatří za okny nafintěných interiérů a sladká hudby.

Když se vrátil domů,měl bezpočet plánů.Praha doutnala a bušilo ji srdce úlevou po strašné válce a on nejlépe mohl popstřehnout její promě- ny.Kisch si začal črtat první reportáže.Jenže srdce mu z přepětí vypově- dělo a Kisch zemřel rok po svém nastěhování do střešovického bytu v ulici "U laboratoře" 1338/22.


PD s bustou, V cípu,(býv.redakce Tagesblattu)