Eliška Krásnohorská

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

18.11.1847 Praha

26.11.1926 Praha

Pohřbena na Olšanech


PD,1962

Husova 240/9


Česká spisovatelka,kritička a překladatelka..Zakladatelka prvního dívčího gymnasia (1890),redaktorka "Ženských listů" a starostka "Ženského výrobního spolku" Minerva.Z poesie:"Ze Šumavy","Z máje žití".Pro dívky:cyklus "Svéhlavička" aj. Z libret:Hubička,Tajemství,Čertova stěna,Viola"(pro B.Smetanu),Lejla,Břetislav,Dítě Tábora,Karel Škréta (pro K.Bendla),Blaník (pro Z.Fibicha).



Pod zvonicí sv.Votěcha v Pštrosově ulici se 30. září 1890 shromáždi- dilo třiapadesát patnáctiletých děvčat s rodiči.A pak se rozevřely dveře do starého domu a ve jedné velké místnosti se odehrála zajíkavě tichá,dů- stjna slavnost otevření prvního dívčího gymnasia v širokodalekém okolí. Třiačtyřicetíletá paní spisovatelka a místopředsedkyně "Ženského výrobního spolku Minerva" se o to zasloužila.Když jí bylo patnáct jako těm děvčatům, pohřbívali paní Boženu Němcovou,která o rovnoprávnost žen usilovala.Rok po smrti autorky "Babičky" zveřejnil Hálek v časopise Lumír šestnáctileté Alžbětě Pechové první báseň.Mladičká literátka si dala pseudonym Krásnohor- ská podle otcova vyprávění,že prý rod Pechů má rytířský původ a pocházel z Krásné hory,tak vznikla Krásnohorská.

Až do konce 19.století se oficiálně považovala žena za ochránkyní rodinného krbu.Ženy tudiž sváděly nelehký zápas od dob francouzské spisova- telky Geogrge Sandové důvěrné přítelkyně Chopinaádané,jež učarovala B.Něm- cové,ale i dalším ženám,jež se začaly scházet,vzdělávat a rokovat.Řady se- bevědomých žen rostly a dospěly až k roku 1871,kdy Karolina Světlá zaklá- dala s početnou skupinou žen v roce 1871 "Ženský výrobní spolek Minerva", který si vydělával na svou existenci.Od té chvíle čtyřiadvacetiletá Krásno- horská připravovala dívčí gymnasium.Ani se neprovdala,snad i proto,že od dětví trpěla reumatismem.

Otec byl řemeslníkem a početná rodina se odstěhovala do jižních Čech, takže po otcově smrti žila sedm roků u sestry v Plzni.Po návratu do Prahy si s bratry Jindřichem,muzikantem a Adolfem,malířem utvořili ze svého bytu ve Spálené ulici č.111 jakýsi kumštýřský salon.Přicházeli skladatel Bendl, básník Heyduk,estét Durdík,prostě řada mužů se točilo kolem slíčné Elišky. Nevynechala Náprstkovo muzeum,kde Vojta ženám předváděl první americké stro- je pro domácnost.V "ŽenskéM výrobníM spolku" Minerva byla od jeho založení v roce 1871 Karolinou Světlou.

To už vydala první sbírky "Z máje žití" a poesie se stala její největ- ší láskou,sledovala jimglosovala a v roce 1877 vydala zasvěcenou studii "Obraz novějšího básnictví českého".Nesmlouvavě komentovala nové sbírky a radila mladým.Bránila před sebevědomím mládí Nerudu,Hálka,prostě básníky z almanachu "Máj" (1858),jimž vstupovali do literatury.Jenže přehlédla, že už se prodrali ke slovu nastupující tzv."lumírovcích" kolem čas."Lumír". Ti už hleděli do světa,jemuž chtěli stačit.

Krásnohorská napsala předlouhou řadu děl - sbírek,dramat,knížek pro děti,ale nestačila literárně dosáhnoutí úrovně nejlepších.Psala prózu např."K slovanskému jihu",satiru "Bajky velkých",či dramata "Přišla do ro- zumu".Její doménou se však staly populární knížky pro dívky např."Svéhla- vička".Snad bylo na nich znát,že vidí jako žena,jež neměla rodinu,dět jako- by zvenči.Hodně moralizovaly.

V bezpříkladném úsilí o růst hnutí za ženská práva,podřizovala i své knížky imperativu morálních zásad.Karolina Světlá v čele ženského hnutí onemocněla.Bydlela v "Domě u kamenného stolu" na rohu Ječné ulice a Karlo- va náměstí.Právě odsu k Vltavě bylo epicentrum ženského hnutí a jeho zaří- zení.A pak svěřila důsledné Elišce své povonnosto i redakci ženského časo- pisu "Ženské listy".Krásnohorská se stala i starostkou "Výrobního spolku".

Při vší organizační práci hodně psala.Bedřich Smetana si v ní našel svědomitou spolupracovnici na čtyřech operách: už roku 1876 mu napsala libreto pro operu Hubička,1879 pro Tajemství,1883 pro Čertovu stěnu a po- slední libreto Viola Smetana už neměl sil.Snad nejdůvěrněji Krásnohor- ská spolupracovala s Bendlem,skladatelem neuvěřitelné hudební lehkosti. Napsala mu čtyři libreta: exotickou Lejlu (1868),Břetislava (1870) a v roce 1884 Karla Škrétu a Dítě Tábora.Její libreto Blaník (1881) zhudebnil mlad- ší Z.Fibich.Pro přítele H.Pallu napsala operní libreto Vlasta a pro bra- tra Jindřicha Ježibabu.

Život se Krásnohorské rozložil od začátku nastolení vládní diktatury Bacha (po rozehnání Kromměříského sněmu (18489) vojsky po první krůčky samostatného stáu ČSR.Od prvních českých spolků po císařském příslibu ústav- nosti v "Říjnovém diplomu z 20.10.1860 po ústavu samostatné ČSR 1918.Do- hlédla do času,kdy českou univerzitu absolvovala první filosofka (1901) a první lékařka (1902).Kdy do říšského sněmu kandidovala první žena,spisova- telka Viková-Kunětická (1911).

Krásnohorská mohla napsat své vzpomínky,životopis Bedřicha Smetany a M.D.Rettigové,ohlédnutí na první kroky české emancipace žen a zanechala bohatou korespomdenci s B.Smetanou.V roce 1914 převzalo její dívčí gymna- sium město Praha.O tři roky později k její sedmdesátce je pojmenovali na "Městské dívčí gymnasium Krásnohorské",jež roku 1934 získalo samostat- nou budovu ve Vodičkově ulici.Karlova universita Krásnohorskou jmenovala doktorkou honoris causa.


PD s portrétem,K.Vobišová 1927

Černá 169/15 (zde bydlela)

PD s portrétem,E.Špringerová,arch.Zázvorka 1957

Resslova 1940/5 (zde žila a pracovala)

PD,1960

Pšstrossova 202/11 ( zde se narodila)

Socha v trávě,V.Vobišová 1931

Karlovo náměstí proti památníku K.Světlé