Ema Destinnová

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

26.2.1878 Praha

28.1.1930 České Budějovice

Pohřbena na Vyšehradě

PD s bystou, J.Simota 1972

Malostranské náměstí 374/23


Česká operní pěvkyně,světově proslulý sopran, spisovatelka. Puccini pro ni napsal operu "Děvče ze zlatého západu".Psala verše i prozu. Z prací: "Ve stínu modré růže"(román,4 sv.).Autobiografický román "Dr. Casanova" zůstal v rukopise.


"Kolikrát čas vyzvedl české umělce,aby promluvili za národ.Uzavřeni do policejních zákazů jezdili po městečkách a vsích své země, aby lidem svým zpěvem rozdávali víru". Emma Destinová


S božskou Emmou se lidé naposled rozloučili v křižovnickém kostele u Karlova mostu.Odsud se průvod vydal po nábřeží,zastavil se u Národního divadla,s jehož ochozu jí zahráli tklivou Zamrzlovu Serenádu a pokračoval k Vyšehradu.Novináři se v nekrolozích předháněli chválou,ale Karel Čapek napsal popravdě,že víc by se jí pomohlo přijetím mezi kantory konservato- ře zaživa,než Slavínem po smrti.Každý věděl,že ji konservavatoř v její těžké chvíli nepřijala mezi své kantory.Inu,osudy talentů v Čechách býva- jí těžké,karikovali své podobné osudy Aleš s Arbesem.

Ema byla dcerou bohatého pražského bohéma Kittla a měla nadání snad ke všemu umění.Kittl svěřil její hlas manželům Destinovým-Loewovým a na di- vadelní kurzy chodila k velké herečce Otylii Sklenářové Malé.Jestliže otec nešetřil na umělcích a např. s Nerudou se vydal do Jeruzaléma,dcerce by snesl modré s nebe.Těžko soudit dobové osudy,které bývají zpravidla utkané z motouzů konexí a náhod.Ředitel Národního divadla devatenáctiletou Emu do opery nepřijal.Mohla mu předvést jak skvěle ovládá housle,klavír,mando- linu,jak veršuje,píše hry,hraje divadlo - Ema se musela pokusit o štěstí v Drážďanech a tam byli otevřenější v tom,že prý nemá vhodný hlas,ani zjev.

Do třetice odjela do Berlína.Tam se na ni usmála náhoda,protože náh- le onemocněla zpěvačka a neměli náhradu.Ema zazpívala roli Santuzzy Mascag- niovy opery "Cavaleria rusticana" tak suverenně a bezchybně,že divadlo dlouho bouřilo a vyvolávalo ji.Berlinskou muzikální společností letěla zvěst o operním objevu,ba o zázraku.Ema získala v berlinské opeře trvalé angažma.Role za rolí přibývaly,jedna půvabnější než druhá,jejich řada se rozrůstala i o ty nejobtížnější.Zpívala: Carmen,Valentinu,Markétu atd., co postava,to úspěch,o němž se psalo a zanedlouho se její jméno doneslo do evropských metropolí.Zvedl se i zájem z Prahy,protože to už byl talent ověřený cizinou,což je mateřským znaménkem české povahy.

Glejt s berlínským "razítkem" Emě otevřel jeviště pražského Národní- ho divadla k hostování a snad mladičká pěvkyně pocítila trochu zadostiuči- nění.Zazpívala v pražském Národním divadle roli Carmen a Mignon.V roce 1901 oslavoval její nejmilejší básník Julius Zeyer šedesátiny a Ema přijela bez pozvání,aby mu zazpívala i v Národním divadle Mařenku z Prodané nevě- sty,jenže tato role už byla trvale obsazena.Ema si po dvou letech zazpíva- la Mařenku pod taktovkou Richarda Strausse v Berlíně.Její sláva se šířila po Evropě a Ema projevila svou vděčnost svým učitelům tím,že jejich jmého si vzala za umělecký pseudonym - Destinová.

V roce 1904 Emu pozvali do slavného Wagnerava rodiště Beureuthu,což bylo pro zpěváky vyznamenání.Sešly se tu nejlepší interpreti Wagnerových oper a nejnáročnější publikum.Ema si byla vědoma vážnosti chvíle,ale tře- baže byla bezpochyby rozechvělá,zapívala Santusu z Wagnerova Bludného Ho- lanďana tak nevšedně,bezchybně,že vzrušila wagnerovské ctitele k obrovské- mu aplausu.Úspěchy se rozletí světem jako ptáci a Ema obdržela pozvání do londýnské Královské opery.Samozřejmě,že se její úspěch znásobil,ale do svého deníčku si z té vzrušující chvíle ještě zapsala jinou význbamnou událost: poprvé tu zpívala s Italem Carussem.Oba měli tak velký úspěch,že jejich duet měl dlouhé pokračování na jevištích světa.

Ema učarovala výkonem v Madamme Butterfly samotnému autorovi Pucci- nimu tak silně,že ji nejenom vřele děkoval,ale časem zatoužil i po jejim ženským půvabu a nabídl ji sňatek.Jenže sňatek zavazuje a Ema byla příliš volný pták a podobnou nabídku nepřijala ani od Carussa.Patrně si na ni myslel i německý pozdně romantický skladateli Strauss,pod jehož taktovkou zpívala v Berlíně.Osobně ji doprovázel do Paříže,kde měla být premiéra jeho Salome.Památnou byla pařížská premiéra Salone rovněž tím,že zpívala s českým tenorem světové pověsti Karlem Burianem,strýcem známého divadel- níka E.F.Buriana.Dvě české operní hvězdy rozezpívaly Paříž v Salome v sed- mi reprizách.

V roce 1908 Ema přijela domů s vavříny z Berlína,Londýna,Paříže a Vídně.Pražským zaimponoval její titul berlínské "dvorní pěvkyně",proto ji nabídli smlouvu na devět rolí v sedmnácti představeních,nu a když celý svět,tož potom se musí přihlásit i domov. Bylo to v čase desáté výročí Šubrtova odmítnutí jejího hlasu v Národním divadle a takji Praha poctila i titulem - čestná členka Národního divadla.

Emě nabídla angažma Metropolitní opera v USA,kde zpívala s Carussem v Aidě pod taktovkou slavného Toskaniniho.Jenže v Americe se jí stýskalo strašlivě po domově.Domluvila se s hudebním skladatelem a dirigentem,kra- janem G.Mahlerem,že připraví americkou premiéru Smetanovy Prodané nevěsty. Zpívala Mařenku s nesmírně krutým steskem po domově a snad tím i tak vrou-


cně.Netrvalo dlouho a sbalila věci,jež ve světě nastřádala a odjela domů. Rodina ji připravila celé první patro v Kaizerštejnském paláci na Malostran- ském náměstí,kde se ještě setkala s pěvkyní Sittovou,která zpívala Mařenku pod taktovkou Smetany v roce 1883.

Ema se znovu v roce 1916 vracela z ciziny na svůj zámeček ve Stráži nad Nežárkou,kam přestěhovala všechny svouje sbírky.Policie už měla echo o její spolupráci s domácí ilegální organizací Maffie a zatkla ji.Jenže nic se nenašlo,nic jí nedokázali,protože čeští četníci přivírali oči a veřejnost ji bouřlivě vítala.Tal alepspoň ji zakázali veřejně koncertovat, ale Ema zpívala po českých městečkách a vesničkách,a tím rozdávala víru v budoucnost českého národa.

Po válce ji ještě do zahraničí,ale Ema už zůstávala často nejom do- ma.Vášeň lásky k mladému manželovi ji zaslepila,takže neviděla,že za vášní je prázdnota a chtivost po majetku.Přišla intrikami o zámek i o cenné sbír- ky.Ještě jednou hostovala v Londýně na oslavě výročí ČSR a po příjezdu po- žádala o místo profesorky na pražské konservatoři.

Praha ji podruhé v jejim životě nevyhověla,byť její sláva ve svě- tě ještě zdaleka nevyhasla.Skladatel Jindřich Jindřich se spisovatelem Čap- kem-Chodem se jí snažili pomoci,jenže Ema onemocněla,odvezli ji narychlo do českobudějovické nemocnice,kde skonala na "zvápenatění tepen".


PD,b.r. Kateřínská 1526/7