Emanuel Stanislav Trojan
17.1.1820 Praha 8.10.1893 Vídeň Pohřben v Dorbachu u Vídně
PD,mramor,společná s bratrem b.r. Újezd 434/32
Český stavební inženýr.Rekonstruoval Schonbornský palác v Jo- sefstadtu.V Čechách postavil věznici na Borech (1774-78).
Mladší z bratří Trojanů se přihlásil po staroměstském gymnasiu
na pražskou techniku a brzo po studiu se vydal za bratrem do Vídně.Pro- žíval v Praze horký čas probouzejícího se českého společenského života v začátcích 40.let,kdy se konaly na Žofíně nebo v Konviktu první české bále.Ne tak hluboce jako u bratra,protože mu obor byl alfou a omegou ži- vota.Zatím co bratr psal a publikoval verše i prózu,Eman se rozhlížel po stavebním světě.
Pobyl chvilku doma,sbalil se,a s diplomem stavebního inženýra se
vydal za bratrem do Vídně.To se psal rok 1842.Mít bratra v císařském mě- stě bylo východou,ale mít jej přímo u vídeňského úřadu,to už bylo provi- legium.Bratr jej vzal k sobě na dvorní úřad za praktikanta.Měl za povin- nost objíždět stavby po celé zemi a tak získal přehled o různých koutech monarchie,o jejich stavbách.To bylo pro začátek přímo ideální,aby mohl velmi rychle získat v oboru přehled a koneckonců udělat v něm kariéru.
Po několika letech nebylo v oboru člověka informovanějšího a pak už
nebylo tak těžké jistě za bratrovy pomoci usednou na místo stavebního ředitelství ve Štýrském Hradci.Dlouho to netrvalo a vyšvihl se do vyšší- ho postavení.V osmatřicíti si Emanuel vysloužil titul inženýra I.třídy, jenže před sebou ještě dlouhou pětiletou čekací dobu,aby získal důstojné postavení vrchního stavebního rady.
Zřejmě jeho vědomosti byly tím hlavním důvodem,že si v oboru získal
respekt a s nim získal i významné stavební zakázky.Tou z nejvýznamněj- ších byla rekonstrukce známého kostela sv.Karla Boromejského ve Vídni. Byla to jedna z jeho prvních prací v císařském městě,ale zdaleka ne po- slední.Bratr se už nemusel často přimlouvat,protože se osvědčil a málokdo měl v obopru tak velký rozhled.
Ve Vídni dodnes stojí stavby,jež postavil nebo rekonstruoval.Nebylo
významnějšího díla.na němž by se neúčastnil.Stavěl vídeňský kostel sv.Alž- běty a po čase mu svěřili v městské vídeňské čtvrti Schonbrunnu rekon- strukci nádherného zámku Schonborn v Josefattu,který byl císařským letním sídlem (dnes zámecké divadlo a muzeum).Byla to náročná práce už tím,že šlo o dvorskou zakázku,jejíž práce byla rozložena do let a musel v areálu vykouzlit i prostor pro zemědělskou školu.I budova vídeňské burzy je Tro- janovým dílem.
Nejvýznamnější práce a také nejnáročnější jej čekala doma v Če-
chách. Rakousko postrádalo vězení pro zvášť nebezpečné provinilce.Hle- dalo se místo.V tomto záměru už hrála úřední souhra obou bratří.Starší se stal krajským hejtmanem v západních Čechách a pravděpodobně z tohoto důvodu se hledalo místo pro věznici v okruhu jeho pravomoci.Měla to být trestnice pro zvlášť těžké mužské delikventy.
Místo se našlo: Bory u Plzně.
Trojan stavěl tuto historicky proslulou věznici 4 roky (1874-78).
Pojal ji důmyslně z bezpečnostního hlediska i vybavením.Věznice měla být velmi důmyslná,protože si v ní měli odpykávat tresty muži za nejtěžší t restné činy.A měla to být hozena rukavice i věznicím jinde výtečným bezpe- čnostním i životním režimem.
Trojanové ji pojali jako komplexní,soběstatčné zařízení,v němž ne-
bude jenom trestní drezura,ale í výchovný systém,v němž se nebude jenom civět z oken,ale i pracovat v zájmu vlastní obživy.
Stavba byla rozvržena do hvězdicového tvaru a ve výšce se sbíhala
do vysoké kopule.Zabrala plochu l0,25 ha a měla pojmout 915 mužů.Jsou to v podstatě dvoupatrová křídla dlouhá 95 m a zapuštěna ještě do podzemí. Celá věznice je obehnána čtyřmetrovou zdí.K východu má přízemní budova bránu,která je jediným vchodem do vězenských prostor.
Kromě bytů pro inspektory měla věznice nemocnici pro 50 lidí,hudeb-
ní síň,knihovnu a vězeňskou kapli s varhany a obrazem od malíře E.Lauf- fera.Jídlo si opatřoval ústav sám a jistě měla v tom velký význam práce trestanců,kteří zhotovovali různé zboží:obuv,mužské šatstvo,knoflíky,vy- šívalo se vlnou i hedvábím.Méně zběhlí čistili luštěniny,kávu,zhotovovali papírové kornoutky atd.Trojan dokázal postavit ústav pro vězně,v němž ne- bylo zapomenuto na žádnou stránku jejich života.
Emanuel odešel do výslužby tři roky po svém bratru,tj. roku
1884.A stejně jako bratr obdržel šlechtický přídomek "z Bylanfeldu". Oba zažili proměny v Praze a za průjezdem rodným domem dřevěnou boudu fotografů,v němž posledním nájemníkem byl světově proslulý fotograf Jo- sef Sudek.Ale jenom stavitel v roce úmrtí 1893 se dožil inscenovaného procesu se 76 českými mladými lidmi,čili s tzv. "omladináři",které rakou- ský soud poslal na Bory za to,že požadovali české státní práv.
