František Doucha

31.8.1810 Praha

3.11.1884 Praha

Pohřben na Vyšehradě

PD,O.Materna a V.Sviták 1899

Karmelitská 374/23

Český spisovatel,překladatel a kněz.Kněžské poslání vykonával kvůli nemoci krátce.Překládal ze čtrnácti jazyků.Vydal na 80 knih pro děti a přehled českých knih za údobí 1774-1863.

Švec Doucha v "Domě u dvou praporečníků" neměl pro prvňáčka jiný výběr než německou farní školu u sv.Tomáše hned přes náměstí.A pak malý absolvent základního učiva chodil do školy blíž,ale opačným směrem na ma- lostranské gymnasium.A potom byla pro chudého vhlapce jediná alternativa v bezplatném teologickém seminář,jeho studium ukončil rok před kanovni- ckým věkem,čili před svou čtyřiadvacítkou.Musel si na kněžské svěcení po- čkat rok na faře v Brandýse n.Labem.

Potom něco přes rok byl kaplanem v nedaleké dědince Petrovice,onemo- cněl na souchotě a tím ukončil duchovní kariéru s malou penzičkou v kláš- terní cele minoritů na Starém městě pražském.Usadil se tu mezi tlusté zdi natrvalo a uzavřel se do práce,v níž si potvrdil svůj obrovský,fenomenál- ní talent pro jazyky,jichž časem zvládl čtrnáct a natolik brilantně,že z nich překládal literaturu mnoha zemí.

V tom čase každý vlastenec,byť jen brknul o múzu,považoval za povinnost sbírat poetické bohatství českého lidu.Tam se za staletí i pod příkrovem národního útisku rodila lidová moudrost a slovesná tvořivost.Německý filosof Herder viděl budoucnost Slovanů a Goethe rozžínal světlo romantismu.

I Doucha přispíval lidovými písněmi a úslovími do sbírek Erbena a Jungmannovi do jeho "Slovníku německo-českého" mnoha zapomenutými českými výrazy.Překladatelská píle se v něm proměnila v nevyzpytatelnou vášeň. Tenkráte se nepsalo kvůli honorářům,ale pro zmrtvýchvstání českého jazyka, kterým se v mnoha dialektech mluvilo po dědinách.Peníze víc nebyly než byly,ale o to byla větší láska k rodné zemi a jeho jazyku.Jinak to ani nešlo.Český národ utlučený národní a sociální pobělohorskou porobou jiné cesty neměl.

Ročníkem narození byl vrstevníkem Máchy (1810),čili člověkem,který se narodil do času obrovské práce jungmannovské generace na vzkříšení čes- kého jazyka.Kolovalo o něm,že byl tak nesmírně pilný,že mu od neustálého psaní zchromly prsty na pravé ruce,proto se naučil psát levou rukou. Z ruštiny překládal Puškina,z polštiny Mickiewicze,jednadvacet autorů pře- ložil z angličtiny,mezi nimi byli Byron,Lonfellow,Burns,Schelley.Francii v jeho překladovém díle zastupovali Hugo,Dumas st.,Sardou.Itálii Dante, Tasso.Německo Herder a Kleist.

Habsburkové si v tom čase s národními právy nedělali vrásky a se šesti slovanskými národy v monarchii už vůcec ne.Slovanů bylo tehdy v Ra- kousku kolem 25.milionů.To už zjistil historik Pelcl ve své inaugurační řeči při svém jmenování za prvního profesora češtiny na univerzitě.

Zřejmě tento doslova "žalář národů",jak se Rakousku říkalo,posilo- val národní aktivitu ujařmených.To jistě Douchu,stejně jako později např. i lékaře Čejku,vedlo k překladům ze slovinštiny a chorvatštiny.Doucha sáhl i do slovesnosti lužické umírající větve Slovanů,kterou Germani rdousili. Překladádal literaturu Švédů,zamířil za lituraturou Portugalců i k věčně živým literárním pramenům literatury latinské.Svůj překladatelský kaleido- skop korunoval v roce 1856 vydáním překladů všech her W.Shakespeara,ještě osm roků před mohutnými shakespearovskými slavnostmi v roce 1864.

Doucha měl i brilantní přehled o domácí literatuře.Bibliograficky zmapoval českou literaturu za období 1774-1862 v dílku "Knihopisný slov- ník",do něhož zařadil i spisovatele,kteří psali knihy pro děti.právě kníž- ky pro děti byly jeho doménou.Napsal nebo přeložil jich pro ně na 80. Může proto být považován za zakladatele literatury pro děti.

Je pochopitelné,že se do jeho knížek pro děti zapsala jeho kněžská profese a izolovanost od dětského světa,čili nezkušenost s věkovýn obzo- rem dětí.Dětská dušička předpokládá hodmě reálného vyprávění,plného tajem- ství i dramatu,jenže kněz v mnišské cele,třebaže prožíval dětství v malo- lostranských uličkách,moc často propadal moralizování.Překlady dětských knížek ze světa však vyvážily jeho dluhy.Poprávu však je možné Douhu pova- žovat za průkopníka české literatury pro děti.

Doucha nebyl pochopitelně do své cely přivázán,chodil mezi vlastence a stýkal se s českými autory.Objevil v příteli Jaroslavu Kalinovi obrovský básnický talent i vynikajícího překladatele.Jenže jeho přítel se stal obětí tuberkulozy a dožil se jenom třicítky.Doucha vydal celou jeho literární pozůstalost.

Pilný oráč na poli české obrozenské literatury zhasl ve známé praž- ské nemocnici u Milosrdných bratří,kde se léčili i psychicky nemocní kněži a kdysi v péči známého lékaře a muzikanta Helda tu byl i zakladatel slavi- stiky Josef Dobrovský.