František Gallia

Z Pražský pantheon
Verze z 10. 9. 2019, 15:27, kterou vytvořil pantheon>Petronelle
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

4.9.1912 Koryčany u Kroměříže

1.4.1950 Praha

Pohřben na Olšanech

PD,1950

Šrobárova 48 (Státní zdravotní ústav)


Český lékař-virolog.Po šesti letech práce v Caracasu (Venezuela) virolog v Praze.Objevitel viru klíšťové emfacilitidy,zabýval se dětskou obrnou a chřipkou.


Byl z rodiny zvěrolékaře a po maturitě na gymnasiu v Zábřehu se vy- dal v otcových šlépějích.Otcovo řemeslo nemusí být pro děti voláním Sirén ve vlnách života,ale ve Františkovi našla medicína obdivovatele.Co je ta- juplnějšího ve světě lidí než člověk sám.Hleděl otci přes rameno,když po- máhal uzdravovat němé tváře,ale po gymnasiu se na brněnské medicíně rozho- dl pro medicinu humanitní.

V tom čase byl v čele brněnské medicíny člověk posedlý vědeckým výz- kumem,který pocházel rovněž z lékařské rodiny.Byl to pozdější vědec svě- tového jména Vilém Laufberger.František na jeho přednáškách a hlavně při jeho výzkumech experimentální patologie zahořel.Mladý,vášnivý výzkumník Laufberger otevíral mu svými výzkumy na fakultě v Brně okna do vědeckého světa.

Gallia se strefil do života,do svých dispozic k vědě.Jeho poznávání se zvolna proměňovala ve vášeň.Jenže Galliova lékařská atestace už probí- hala v ovzduší Hitlerova frenetického křiku k německému národu,do něhož vsoukával pocit vyvoleného národa světa,čili nacionalismu až za hranice svobody ostatnívh národů.Vše přikrmoval lidem vyhladovělým nezaměstnaností ve světové hoispodářské krizi slibem práce.Bylo to novodobé "chléb a hry", jenže ty hry se pro svět staly časovanou bombou.

Když Gallia přebíral lékařský diplom a sliboval na Hyppokrata,že bude léčit a léčit a jestliže bude toho hoden,ať je mu dána zasloužena odměna, už se chřestilo zbraněmi.Ozbrojenou a vlastenecky připravenou ČSR na obranu země hodila do koše Mnichovská smlouva (29.9.1938),jejíž podepsání Anglií a Francií Hitlerovi legalizovala jeho naprogramovanou expanzi a okupaci ČSR.

Gallia byť trávil čas v badatelnách,nebyl uzavřený vůči světu.Žil dobou,jež ho vtáhla ve studentských organizacích do debat.Čtyřiadvaceti- letý vyznavač Hyppokratovy přísahy stál v roce 1936 po aprobaci ještě před vojenskou povinnou službou.Jako lékaře jej začlenili do týmu vojen- ských lékařů a potom spád událostí byl krutě rychlý.Vědoucí už nejenom tušili,ale věděli z Hitlerova ideovém programu "Mein Kampf" (Můj boj),kte- rý byl ve výtahu a s poznámkami v ČSR vydán,že jeho "boj",který čišel z na- fouklého řvaní a z ozvěny frenetického řevu převahy Němců,už začal.

Všechny síly republiky připravovaly obranný val v pohraničí,kde ně- mečtí nacionalisté houfně vyháněli Čechy do vnitrozemí.Mnozí Češi psali známým do zahraničí,co se děje,a čeští historici poslali dopis svým fran- couzským kolegům,že Hitler míří "přes Prahu do Paříže".Nedostali odpověď. Československá armáda musela opustit obranný val Republiky,ale ne všude bez noje.

Gallia nastoupil místo sekundáře do nemocnice v Humpolci.Pracoval tam jen do 15.března 1939,protože v ten den už navečer Hitler shlížel z okna Pražského hradu na poražené město.Fakta časem zvětrají a nové čes- ké generace bývají náchylny vidět čas víc ideově než fakty.Gallia však okupaci prožíval,věděl,že jeho životní dráha nepůjde rovinami.V životním rozhodování zaň promluvily okolnosti.Obdržel dopis z Venezuely od sestry, která tam s manželem emigrovala,a nabízela mu místo v Caracasu.Dlouhé úřed- ní tahanice trvaly do ledna 1940,než jej úřady pustily i s chotí mimo re- publiku.

V Caracasu byl ředitelem Státního vetenárního ústavu Čech MUDr.Ku- beš,který mu nabídl místo ve svém týmu,v němž pracovalo několik českých lékařů.Manžely překvapilo,že ve městě existuje krajanská organizace,která pomáhala lidem v okupované ČSR přes Mezinárodní červený kříž.

Galliova emigrace se v pilné,neúnavné práci protáhla na šest roků. Získal v Caracasu důkladnou praxi,v níž se specializoval na virologii.Bylo mu 34 roků,když obdržel jako všichni zahraniční čeští lékaři výzvu z Prahy, aby se vrátil domů,kde bylo zapotřebí každé ruky.Dlouho přemýšlel,a neodo- lal.Vrátili se s chotí v roce 1946 do Prahy.

Bydleli na Vinohradech a docházeli za prací do Státního zdravotni- ckého ústavu.Prof.Vilém Laufberger pracoval po celou válku v ústavu a po- taji zpracovával svůj neurologický systém.Gallia se pustil do úkolu,jenž si poválečná doba vyžadovala.Řádila epidemie chřipky.Ve skrovných podmín- kách začal s virologickým výzkumem chřipkového onemocnění.Zanedlouho se množila dětská obrna.

Gallia pravoval sám,s vášní,několikrát se infikoval,aby na sobě věci vyzkoušel.V letech 1948-l949 se pustil do neprobádaného úkolu:izoloval vir klíšťat,který v některých lokalitách způsoboval nebezpečný zánět moz- ku.Stálo jej to probdělé noci.A pak se infikoval virem klíštěte laborator- ně,aby dospěl k objevu viru,který způsobuje encefalitidu.

V době,kdy se fyzicky probíral z infikované choroby,oslabený orga- nismus podléhl jiné infekci,kterou přenášejí papoušci.Zemřel na citacozu, jejiž výzkum už nedokončil.

Jeho pamětní deska v areálu ústavu byla umístěna poblíž pamětní desky jeho brněnského učitele prof.V.Laufbergra,vědce světového jména.