Emilián Kaufmann

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

5.1.1852 Kacéřov u Falknova

7.7.1912 Praha

Pohřben v Kacéřově


PD,1922

Žitná 560/2


Český lékař a hudebník.Profesor chorob ušních a nosních na pražské univerzoitě.Založil kliniku vynikající pověsti.Věnoval dům pro ústav hluchoněmých Smíchova.Autor několik desítek hudebních skladeb.


Na pamětní desce rohové budovy mezi Žitnou ulicí a parkem Karlova náměstí se připomíná,že dům věnoval v roce 1912 univ.prof.Kaufmann Praž- skému ústavu hluchoněmých ze Smíchova.Kaufmann měl svoje svěřence rád doslova jako vlastní děti.Zařídil ústav,jenže se z něho dlouho netěšil, protože po otevření do roka zemřel.

Byl z učitelské a muzikantské rodiny,bůhví,jak se z rodového určení vylouplo studium medicimy.Snad se rozhodl na gymnaziu v Rychnově nad Kněž- nou nebo v Hradci Královém,koneckonců to jenom dotvrzuje široký jeho zá- jem.Lékařství a umění jsou kupodivu často i posláním blízké.Faktem jeho života zůstalo,že šel studovat medicínu a hudbu přitom neopustil.Oběma oborům vévodí lidské srdce,medicíně Hyppokratovo,jež se zaslíbilo službě člověku a Appolonovo hudby a věštby nejinak.Denodenní zpověď pacientů lé- kaři ze svých úzkostí,obavami i láskami a hudba zachycující onu zpověď a zklidňující lidskou duši pocity ticha,klidu a krásy.

Např.lékař českých obrozenců prof.medicíny Th.Held-muzikant,nebo in- ternista Thomayer-spisovatel,či dermatolog Tryb-básník,chirurg Stýblová- spisovatelka atd.Dalo by se říci,že dobrý lékař a dobrý hudebník vyznávají krásu života,do níž patří zdraví i krása.

Kaufmann si na medicínu do Prahy přivezl solidní znalost hudební teo- rie i hry na varhany a pak se v něm po celý lékařský život oba talenty v něm přely a přátelily.V jeho době ještě v Praze nebyla česká universita (zal.1882),vystudoval na německé,kde ho přijali v roce 1871.A hudba mu pomáhala v obživě.

Přišla chvíle,kdy padal pod tíhou studia a výdělky muzikou nedostačo- valy k obživě.Krizové okamžiky často vezmou to,co osud právě nabízí.Hrál závazně v kapele a závazek studia dostával trhliny.Zanechal v kritické chvíli studia,hrával s orchestrem a pilně komponoval.Rozhodující okamžik přišel v polovivě studia.Najednou se z Prahy vytratil a odjel v domnění, že český muzikant se uživí všude,do Bosny,kde žilo hodně krajanů i před nim a po něm:spisovatel Holeček,malíř Čermák aj. Slovanský jih přitahoval hrdostí lidí,kteří se museli denně bránit útlaku monarchie i anexi Turků.

Kaufmann se brzo vrátil s poznáním,že všude je chleba o dvou kůrkách. Měl kapsu poloprázdnou,ale byl bohatší o vůli,že přecjenom medicinu dostu- duje.Živil se vyučováním na varhanické škole a studoval.Ve dvaatřicítce (1884) obdržel titul doktora lékařství.

Nastoupil jako asistent na německou otiatrickou kliniku u prof.Zau- fala.První českou internu teprve připravoval k samostatnosti vynikající prof.Eiselt.Kaufmann zazářil jako medicinský talent a brzo odjel za pou- čením do Vídně,Hally a v roce 1887 se habilitoval už na české universitě na docenta chorob ušních a nosních.Zanedlouho se stal přednostou ambulan- ce otiatrie a do roku 1891,kdy byl jmenován mimořádným univ.profesorem, se jeho ambulance změnila v kliniku.

Stálo se v jeho životě to,co u jeho vrstevníka,proslulého interni- sty prof.Thomayera.Svůj život si rozdělil na lékařství a umění.V devade- sátých letech jej hudebníci dokonce zvolili za předsedu "Jednoty zpěvá- ckých spolků českoslovanských",přičemž se často zpívaly i jeho početné sbory.Začal vydávat a redigovat i spolkový Věstník a údajně se tehdy zpí- valo na 40 jeho sborových skladeb.

Na své klinice vytvořil pragmatický léčebný řád a měl natolik úspěš- né léčebné výsledky,že se mluvilo o Kaufmannově lékařské škole,kterou na- vštěvovali i studenti ze zahraničí.Psal popularizační a vědecké práce, např."O pohybech bubínku,pokusná studie o funkci trubice Eustachově", "Z praxe ušního lékařství","Učebnice ušního lékařství" aj.

Jako člověk nesmírně humanní zakoupil na rohu ulice Žitné a Karlova náměstí starý dům "U Slivenských",opředený pověstí,že manželka jednoho ze Sliveneckých probodala fotografii dvojníka svého chotě a doma pak našla manžela mrtvého.Brzo se však pověst zapoměla a vyrostla pověst jiná,že nový dům,ústav pro hluchoněmá dítka,patří mezi vzácné ústavy ve svém oboru v monarchii.