Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 4 666 bajtů ,  22. 9. 2019, 21:00
bez shrnutí editace
5.1.1852 Kacéřov u Falknova

7.7.1912 Praha

Pohřben v Kacéřově


PD,1922

Žitná 560/2



'''Český lékař a hudebník.Profesor chorob ušních a nosních na pražské univerzoitě.Založil kliniku vynikající pověsti.Věnoval dům pro ústav hluchoněmých Smíchova.Autor několik desítek hudebních skladeb.'''



Na pamětní desce rohové budovy mezi Žitnou ulicí a parkem Karlova
náměstí se připomíná,že dům věnoval v roce 1912 univ.prof.Kaufmann Praž-
skému ústavu hluchoněmých ze Smíchova.Kaufmann měl svoje svěřence rád
doslova jako vlastní děti.Zařídil ústav,jenže se z něho dlouho netěšil,
protože po otevření do roka zemřel.

Byl z učitelské a muzikantské rodiny,bůhví,jak se z rodového určení
vylouplo studium medicimy.Snad se rozhodl na gymnaziu v Rychnově nad Kněž-
nou nebo v Hradci Královém,koneckonců to jenom dotvrzuje široký jeho zá-
jem.Lékařství a umění jsou kupodivu často i posláním blízké.Faktem jeho
života zůstalo,že šel studovat medicínu a hudbu přitom neopustil.Oběma
oborům vévodí lidské srdce,medicíně Hyppokratovo,jež se zaslíbilo službě
člověku a Appolonovo hudby a věštby nejinak.Denodenní zpověď pacientů lé-
kaři ze svých úzkostí,obavami i láskami a hudba zachycující onu zpověď a
zklidňující lidskou duši pocity ticha,klidu a krásy.

Např.lékař českých obrozenců prof.medicíny Th.Held-muzikant,nebo in-
ternista Thomayer-spisovatel,či dermatolog Tryb-básník,chirurg Stýblová-
spisovatelka atd.Dalo by se říci,že dobrý lékař a dobrý hudebník vyznávají
krásu života,do níž patří zdraví i krása.

Kaufmann si na medicínu do Prahy přivezl solidní znalost hudební teo-
rie i hry na varhany a pak se v něm po celý lékařský život oba talenty
v něm přely a přátelily.V jeho době ještě v Praze nebyla česká universita
(zal.1882),vystudoval na německé,kde ho přijali v roce 1871.A hudba mu
pomáhala v obživě.

Přišla chvíle,kdy padal pod tíhou studia a výdělky muzikou nedostačo-
valy k obživě.Krizové okamžiky často vezmou to,co osud právě nabízí.Hrál
závazně v kapele a závazek studia dostával trhliny.Zanechal v kritické
chvíli studia,hrával s orchestrem a pilně komponoval.Rozhodující okamžik
přišel v polovivě studia.Najednou se z Prahy vytratil a odjel v domnění,
že český muzikant se uživí všude,do Bosny,kde žilo hodně krajanů i před
nim a po něm:spisovatel Holeček,malíř Čermák aj. Slovanský jih přitahoval
hrdostí lidí,kteří se museli denně bránit útlaku monarchie i anexi Turků.

Kaufmann se brzo vrátil s poznáním,že všude je chleba o dvou kůrkách.
Měl kapsu poloprázdnou,ale byl bohatší o vůli,že přecjenom medicinu dostu-
duje.Živil se vyučováním na varhanické škole a studoval.Ve dvaatřicítce
(1884) obdržel titul doktora lékařství.

Nastoupil jako asistent na německou otiatrickou kliniku u prof.Zau-
fala.První českou internu teprve připravoval k samostatnosti vynikající
prof.Eiselt.Kaufmann zazářil jako medicinský talent a brzo odjel za pou-
čením do Vídně,Hally a v roce 1887 se habilitoval už na české universitě
na docenta chorob ušních a nosních.Zanedlouho se stal přednostou ambulan-
ce otiatrie a do roku 1891,kdy byl jmenován mimořádným univ.profesorem,
se jeho ambulance změnila v kliniku.

Stálo se v jeho životě to,co u jeho vrstevníka,proslulého interni-
sty prof.Thomayera.Svůj život si rozdělil na lékařství a umění.V devade-
sátých letech jej hudebníci dokonce zvolili za předsedu "Jednoty zpěvá-
ckých spolků českoslovanských",přičemž se často zpívaly i jeho početné
sbory.Začal vydávat a redigovat i spolkový Věstník a údajně se tehdy zpí-
valo na 40 jeho sborových skladeb.

Na své klinice vytvořil pragmatický léčebný řád a měl natolik úspěš-
né léčebné výsledky,že se mluvilo o Kaufmannově lékařské škole,kterou na-
vštěvovali i studenti ze zahraničí.Psal popularizační a vědecké práce,
např."O pohybech bubínku,pokusná studie o funkci trubice Eustachově",
"Z praxe ušního lékařství","Učebnice ušního lékařství" aj.

Jako člověk nesmírně humanní zakoupil na rohu ulice Žitné a Karlova
náměstí starý dům "U Slivenských",opředený pověstí,že manželka jednoho
ze Sliveneckých probodala fotografii dvojníka svého chotě a doma pak
našla manžela mrtvého.Brzo se však pověst zapoměla a vyrostla pověst
jiná,že nový dům,ústav pro hluchoněmá dítka,patří mezi vzácné ústavy
ve svém oboru v monarchii.
Anonymní uživatel

Navigační menu