Emilian Romaněnko

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

5.8.1890 Izmail v Besarabii 2.5.1945 Terezín Popraven v německém koncentračním táboře

PD,1947 Korunní 1164/49


Ukrajinský učitel a zemědělský inženýr.Emigrant žijící po Ruské revoluci 1917 v Čechách.Člen ilegální protifašistické organizace.




    Vyrostl v Izmailu,městečku v deltě Dunaje u Černého moře,jež kdysi

patřilo Rumunsku.Po učitelském ústavu v Oděse vyučoval na obecné škole, jenže roku 1915 jej vtáhli vládci do svých sporů a on přežil.Po pěti letech v zákopech a v chaozu dvou revolučních převratů (únor a říjen 1917), kdy zemi plenila domácí i zahraniční vojska,se podporučík Romaněnko octl v internačním táboře v Polsku,aby se odsud vydal do emigrace.Běh osudu mu vybral Československo.

     Protože byl emigrant a neznal česky,ke kantořině se vrátit nemohl,

ale ve třicítce musel začít znovu.V Praze se usadilo hodně porevolučních emigrantů z Ruska.Jenže,hjak a čím se mezi ně včleni?Mnoho emigrantů,pře- devším vyšších vojenských distinkcí,žilo v Paříži,Berlíně a jinde.Paříž- ská komunita emigrantů byla nejsilnější.Měla vydavatelství "Plamja",je- již filialky byly v Berlíně i v Praze.V Praze žili ruští spisovatelé (např.Averčenko,Tcheidze),malíři,filologové,historici (L.Kopecký,Gontar, Francev) a jiní odborníci.Emigranti měli pravoslavný chor,čili pěvecké sdružení,jež dva roky (1922-24) řídil spolužák a přítel Čajkovského,tvůr- ce slavného ruského pětisetčlenného choru,skladatel Archangelskij.

     Romaněnkovi byla bližší ukrajinská skupina zemědělských odborníků,

která v Poděbradech založila vysokou zemědělskou školu,v jejiž branži si Romaněnko otevřel životní perpsektivu.

     Absolvoval v roce 1926 v Mělníce Státní vyšší školu ovocnicko-vinař-

skou a zahradnickou a své zemědělské vzdělání završil tudiž na ukrajin- ské zemědělské akademii v Poděbradech titulem inženýra.Srostl s českým živote i manželským svazkem s Češkou a od roku 1931 žil s ní v domě je- jí rodiny na Vinohradech.

     Emigrantům nebylo přiznáno československé občanství.Žili jako

cizinci na ročně obnovovaný tzv.Nansenův pas z roku 1928,vystavovaný pod- le mezinárodní úmluvy emigrantům.Nemohl proto získat trvalejšího zaměst- nání.Po roce 1934,kdy ČSR uznalo SSSR de iure,založili emigranti spolek "Sojuz sovětskoj rodiny" (Svaz sovětské vlasti).Spolek byl zaregistrován až 30.3.1938 pod hlavičkou "Kulturně osvětový spolek Maxima Gorkého v Pra- ze".Předsedou se stal prof.Vasilij Timofejevič Gontar,autor učebnic a čes- koruského a ruskočeského slovníku a místopředsedou ing.E.Romaněnko.

     Oba udržovali kontakt se sovětským konzulátem.Spolek však nežil jen

sám pro sebe.Pořádal kurzy ruštiny i pro Čechy.Zprvu se scházel v karlín- ském bytě prof.Gontara,pak u Romaněnka na Vinohradech,jenže jeho činnosti nebylo dopřáváno svobody a často mu ji oklešťovaly úřady.

     Po vítězství sovětských vojsk u Staligradu v roce 1943 se Spolek

M.Gorkého stal součástí protifašistického odboje velké,dobře proorganizo- vané skupiny "Sovětská vojenská organizace" v čele s Leonidem Kostarevem. Zástupcem byl Romaněnko.Pořídili si tiskařský stroj,tiskli a distribuova- li tiskoviny přímo v Romaněnkově bytu.

     Po třech měsících tiskové kampaně tohoto sdružení,jež vyzývalo k od-

oru proti fašistům informovalo o pohybu sovětsko-německé fronty,pronikli do skupiny konfidenti.Jedna část skupiny pracovala na Křivoklátsku,další na Moravě a její vojenská větev sahala až do Mladé Boleslavi.Zde se nachá- zelo ústředí revolučního národního výboru Střed.

     Ke spolku přibývaly další skupiny z Moravy i ze Slovenska.Z vino-

hradského bytu Romaněnka se stala "křižovatka" ilegálních spojek,které tu přespávaly.

     V Brně se gestapu podařilo 11. prosinec 1944 zatknout prof.Gontara

pro údajný poslech zahraničního vysílání a 7.března 1945 se zvedla vlna zatykání v Praze.Přišli si pro Romaněnka právě v době,kdy u něj přespávala ilegální spojka.

     Po osmnácti dnech tvrdých výslechů na Pankráci odvezlo gestapo Roma-

něnka do Terezína.Po třech týdnech dopravili do Terezína i prof.Gontara, který onemocněl těžkým tyfem.Z dálky už duněla fronta a lagerfurerové za- čali balit kufry.Romaněnka a jeho přátele týden před kapitulací Německa popravili a přežil jenom prof.Gontar,jehož se českým lékařům podařilo za- chránit.