Férenc Liszt

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

1811 Doborján v Maďarsku

1886 Bayreuth

Pohřben v Římě

PD s bystou,B.Wichterlová 1962

Uhelný trh 416/11


Maďarsko-německý hudební skladatel a klavírista.S Berliozem a Wagnerem tvoří trojici německého hudebního romantismu.Spolu s Chopinem tvůrce moderní klavírní literatury.Z díla: 13 symfonických básní,např.Dantovská,Mazeppa.Známy jsou Uherská korunovační mše, Ostřihomská mše,oratorium Kristus,Rekviem aj.



V někdejším renesančním paláci,který byl přestavěném na nejstarší činžovní dům v Praze "Platýz",je ve 2.patře sál,v němž Pražané v roce 1840 uvítali devětadvacetiletého klavírního virtuóza Liszta.Mezi návštěv- níky byli i pamětníci jeho koncertů "zázračného dítěte",jemuž tleskala celá Evropa.V šesti letech přivedl k údivu i hr.Esterházyho,jemuž chlapcův otec v maďarském Raidingu spravoval majetek.Chlapec si na klavíru,aniž u- měl hrát,vyťukával vlastní melodie.Hudební zázrak rodiny však k žalu rodi- ny upadával do hlubokého bezvědomí a nikdo nevěděl proč.Jednou jej nemohl nikdo prbudit a lékaři konstatovali excitus (smrt).Jenže uložen v rakvi se hudební malý hudební zázrak probral.Lékaři mu naordinovali klid,zaká- zali mu hudbu,jenže Ferenz bez hudby nemohl existovat.

Zrodil se genius uvědomil si otec a vydal se s nim po Evropě.Chlapec šokoval jako kdysi Mozart.Ve Vídni mu naslouchal i zachmuřený Beethowen a když chlapec skončil,hluchý genius vyběhl na podium,vzal chlapce do náru- če a políbil ho.

V sále Platýzu bylo v roce 1840 nabito.Liszt do hlubokého,dychtivého ticha udeřil do klaves a přednesl Bethowenův klavírní koncert tak mistrně, že sál nedýchal.Ten večer Liszt hrál i melodie Schuberta a pražští kriti- ci o něm psali psali stejně jako kolegové jinde,že Lizst nehraje,ale píše na klávesnici básně.Na koncerě stál vzadu jako přimražemý šestnáctiletý student Akademického gymnasia Smetana,který si slíbil,že se stane rovněž velkým virtuózem.

Liszt studoval ve Vídni u známého Salieriho,ale snad ještě více se naučil u českého hudebního pedagoga Antonína Rejchy.Příznivců jeho umění přibývalo a Lizst získal dobré přátele v německém básníku H.Heinem,v Chopi- novi a jeho přítelkyni spisovatelce G.Sandové.Jednou novináře šokovala zpráva,že klavírní génius padl do mdlob už nadobro,ale naštěstí péra lov- ců senzací musela znovu senzačně napsat,že se Liszt z mdloby probudil,tak- že nejen Liszt,ale i novináři museli přivyknout geniově být či nebýt.

Když přijel na studium konservatoře do Paříže,nepřijali jej,protože prý je cizincem.Liszt se pokusil prorazit skladatelsky.Patrně to byla lyrická skladba na zakázku "Don Sancho,aneb Zámek lásky",kterou skladatel- sky přesvědčil.Evropa si na něj uvykla jako na klavírního virtuóza zatvr- zele jeho opusy sice registrovala,ale stejně jako Chopin zůstával u obecen- stva a kritiků jen a jen klavíristou.Zakladatelem klavírní školy své doby. Ale jeho skladby se nedaly nadlouho přecházet,veřejnost musela uznat,že je i skvělým a nesmírně plodným komponistou.Teoretici a historici hudby jej začali řadit mezi stoupence tzv.programní hudby,čili francouzsky "idée fixé".To znamená,že komponoval jako později i Smetana na předem dané téma.

Liszt přijel podruhé do Prahy v roce 1846 a Smetana už jako sklada- tel stále koketoval s myšlenkou na dráhu virtuóza.Ještě se k Lisztovi ne- troufl přiblížit,třebaže věděl,že Liszt měl pro talenty srdce otevřené a byl člověkem až dětsky nezištným a dobrotivým.R.Wagner mu vděčil,že mu pomohl uvést opery Tannhauser,Lohengrin a Bludného Holanďana ve Výmaru a vděčili mu za pomoc i Berlioz,Saint-Saensen i jiní.

Smetana 1.března 1848 zoufalý dopis,neměl peněz na klavír ani na ob- živu rodiny.Do týdne mu Liszt odepsal a přiložil 400 zlatých na klavír. Tehdy už Liszt nekoncertoval a usadil se ve Výmaru.Bylo to snad rok po daru Smetanovi,Liszt se vracel do Výmaru a zastavil se v Praze.Bez ohlá- šení zaklepal na dveře bytu manželů Smetanových poblíž Koňského trhu (Vá- clavského náměstí).Liszt odkryl hloubku svého lidství.Řekl pětadvacetile- tému skladateli,že se z jeho dílka,jež mu poslal,klová velmi slibný skla- datel.

Praha se Liszta dočkala podruhé v roce 1856.Nepřijel koncertovat,ale česká hudební metropole jej pozvala,aby jej královsky uvítala v katedrále sv.Víta na Hradčanech,kde sám dirigovat svou slavnou "Ostřihomskou mši". Jaký byl ohlas v hudební Praze,o tom nelze pochybovat,ctitelé mu na hosti- ně věnovali krásnou taktovku a Liszt si v dobrém rozmaru prý v Loretě za- preludoval na loretánskou zvonkohru.

Lisztova dcera Cosima se provdala za R.Wagnera a List u mladých často pobýval v jejich proslaveném Bayreuthu.Třebaže mu zeť neoplacel je- ho dobrotu dobrem,Liszt byl povznešen nad podobné nectnůstky Wagnerovy nerudné povahy.Ba naopak viděl ve svém zeťovi hudebního génia.Před svou smrtí přijel dokonce až z Říma,kde se natrvalo usadil,aby se zúčastnil představení Wagnerovy opery "Tristan a Isolda".Vyslovoval i před svou smrtí Wagnerovo jméno s velikou úctou.

Od své padesátky se v Římě věnoval výhradně duchovní hudbě a pra- coval na jejim zdokonalení.V Římě napsal své slavné oratorium "Kristus" a své "Rekviem".Skladatelsky se neustále vracel domů do Maďarska.Napsal mohutnou "Uherskou korunovační mši" a vyznal se svému domovu rovněž stu- dií "Cikáni a jejich hudba v Uhersku".

Třináct rozměrných symfonických básní "Hungaria","Faustovská symfo- nie","Dantova symfonie" se závěrečným sborem,"Mazeppa" a další skladby potvrzují,že Lizst byl romantickým hudebním básníkem.Nezapomněl na svého přítele Federika Chopina,jehož památce se poklonil tím,že napsal jeho biografií.