František Josef Gerstner

1756 Chomutov

1832 Mladějov

Pohřben v Mladějově

PD,text o založení vys.učení technického a o něm, b.r.

Husova 5/240

Zakladatel polytechnického ústavu,prof.fyziky a matematiky.Inspirátor průplavu Dunaj-Vltava,koňské železnice Budějovice-Linec,podporoval vynálezy,vzdělavatel domácích talentů,autor mnoha průmyslových vynálezů (např. v železných hutích na Zbirožsku,Hořovicku,Křivoklatsku),poradce technických staveb,autor mnoha vědeckých děl.

"HANDBUCH DER MECHANIK",1831 Jeho nejpozoruhodnější kniha,obsahující mechaniku pevných, tekutých a plynných těles s jejich aplikací na stroje v hornictví a stavitelství.

V chomutovské koleji jezuitů syn řemenáře překvapoval logikou úsud- ku a když jej v šestnácti roku 1772 vzali na pražskou univerzitu,stal se chloubou prof.matematiky Stanislava Vydry.V roce 1773 tlak osvícenské filosofie prorazil dogmata Tovaryšstva Ježišova,tudiž jezuitský řád byl zrušen a hned nato přišel z Vídně do Prahy přírodovědec I.Born a kolem něj se utvořila skupina vědců,v níž byli i Gerstnerovi profesoři Steepling, Tesánek a mnoho jiných,kteří vydávali vědecký časopis,jimž rozsvěcovali myšlenkové temno.Gerstner absolvoval kromě matematiky i filosofii,ale upnul se na matematiku a hvězdářství.

V roce 1779 jej jako inženýra zařadili do dvorní komise,která měla rozměřovat státní a městské lesy i pozemky pro experimentální pokus je- jich rozdělení mezi poddané.Zpracoval si nejdřív logickou metodu,jak na to pro celý záměr.Po dvou letech Josef II. zrušil nevolnictví,vydal tole- ranční patent (Čeští bratři byli stále zakázáni) a v tom čase mladý vědec zamířil do Vídně na studium medicíny,přičemž stihl sledovat problematiku matematiky a hvězdářství.

Už v roce 1784 pracoval Gerstner s prof.Strnadem v klementinské hvěz- dárně a psal studie,jež mu za rok otevřely dveře do Učené společnosti.Zřej- mě si všimli jeho aplikační schopnosti,protože ho po třech letech znovu povolali do komise,která dohlížela na vyměřování daní v krajích.V jeho ži- votě se prosadila nezbytnost věčného studia,jehož poznatky okamžitě uplat- noval v praktickém životě.Čili nerostl z něj vědec badatelen,ale cítil po- třebu obohacovat vědeckými poznatky zejména průmyslový život.Studoval,před- nášel na univerzitě a zastupoval na přednáškách vyšší matematiky nemocného prof.Tesánka.Gerstner živelně potřeboval vědeckým poznatky proměňovat život.

V roce 1789 převzal po zesnulém prof.Tesánkovi všechny vědecké a pe- dagogické závazky a promýšlel systém výuky.Ke konci 18.století se zprudka rozvíjel průmysl,obchod a zdokonalovaly se dopravní prostředky.Cítil to jako povinnost rozevírat průmyslové praxi vědecké obzory.Rozvoj přímo vyža- doval vzdělané odborníky a Gestner začal přednášet nejen o matematice,ale rozšířil své přednášky o mechaniku.A to už sáhl přímo do dílen továren,pod- niků,jeý musely odolávaz cizí konkurenci.Gerstner se obrátil na kapitány průmyslu,kteří si uvědomili,že bez vědy není konkurence.

Gerstner otevřel na škole posluchárnu i lidem z továren,kteří měli rozmanitou odbornou průpravu,a mezi posluchárnou a továrnami se navázala doposud nevídaná spolupráce.Vychoval na 2 tisíce odborníků z praxe a inspi- roval tím vynálezectví,jemuž byl sám příkladem.Podniky se naň obracely o radu a pak už nebylo podniku,kde by něčím neporadil nebo něco pro něj nevymysl.Zapsal se do dějin železných hutích v Hořovicích,na Křivoklatsku, ve Zbirohu (postavil tu pod zámkem vysokou pec).Konstruoval stroje,byl si vědom,že anglický průmysl má náskok a chtěl jeho jej zkrátit.

V roce 1806 přišel s návrhem na založení pražského polytechnického ústavu.Jmenovali jej ředitelem a profesorem mechaniky.Domácí průmysl však byl alfou a omegou jeho činnosti.Přednášky zpřístupnil všem a mocní kone- čně věc pochopili a dali Gerstnerovi zelenou.V roce 1808 byl poctěn Leopol- dovým řádem a obdržel dědičné šlechtictví.

Už v roce 1807 přišel s myšlenkou na propojení průplavem Dunaj s Vltavou.Přesvědčil sv.p.Pakassyho a kníž.Antonína Lobkovice,kteří na je- ho radu založili vodní společenství.Brzo však Gerstner zjistil,že rychlej- ší a výhodnější bude pozemní koňská železniční dráha.To už mu ve vědce vyrostl syn.Sám ztracel síly, omezoval se jenom na funkci konsultanta vod- ních staveb,mostů (Táborský u Vídně,Františkův v Praze aj.) a všech staveb monarchie.

Koňská dráha se na jeho návrh projektovala na trase Budějovice-L- inec.Gerstner totiž viděl za obzor svého času a byl si vědom,že lidský ro- zum se musí nasycovat vědomostmi,aby popohnal vývoj apolečnost dopředu. Koně mu byly jenom odedávna existující základní sílou,ale počítal,žře přijde větší síla,jež může ohrozit i mravní povědomí lidí,a tím ohrozit i člověka samého.Pro budoucí sílu na železnici volil mohutnější konstruk- ci tratí.

V roce 1821 Gerstner onemocněl,vzdal se místa profesora i ředitele matematicko-fyzikálních studií na univerzitě a zbyly mu tři úřady,jimiž bohatě naplnil svůj čas.Sledoval technický vývoj v podnicích a dohlížel na synovu stavbu železnice,jenže zrak mu slábl a musel jej zastupovat syn i na přednáškách.V roce 1832 se vzdal všech úřadů a odstěhoval se do Mla- dějova u Chomutova a mezi jeho poslední práce byl program výuky pro reálky v Rakovníku a Liberci.

Gerstner znal osm jazyků,získal si úctu zahraničních institucí a ze stovek jeho vědeckých prací si mnoho přeložili v cizině.Jeho technické učiliště obdrželo v roce 1920 název "České vysoké technické učení v Pra- ze".