Francisk Heorhij Skaryna

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

kolem 1490 Polock v Bělorusku asi 1541 Praha

PD s portrétem,Ales Drace 1996 Klementinum



Běloruský renesanční humanista,lékař a zakladatel východoslovan- ského knihtisku,botanik.Pobýval dlouho v Praze.Vydal tu překlad knih Starého zákona a stal se královským zahradníkem.




     Běloruský jazyk a se zrodil z vlivů rozmanitých etnik,mezi nimiž

jeho vzniku nejvíc přispěla ruština a polština.Skaryna se narodil v Po- locku,největším městě Polckého knížectví ve městě Polock na řece Dvině. Patrně zámožnější rodina si jeho talentu povšimla a ve čtrnácti jej posla- la na krakovskou univerzitu v roce 1504,čoli ve čtzrnácti letech.Dosáhl hodnosti magistra umění a pak se rozjel na tehdy známou a pověstnou uni- vrzitu v benátské Padové (zal.1212).Je doložitelné,ž v Padové 9.prosince 1512 doktorátu mediciny,čili ve dvaadvacítce se stal dvojnásobným doktorem.

     Byl si vědom,jak zaostalý je je rodný jazyk a jak jeho rodná země

přímo volá po kultivace jazyka a vydavatelských produktů,jež v zemi vychá- zely.Všechny země širokodaleko už četly Bibli ve vlastním jazyce,čili ja- zyky těchto Biblí byly na takové úrovni,že se Bible dala do nich překládat. Na Skarynu čekal vpravdě národní úkol,dát zemi krásnou běloruštinu a ná- rodu běloruskou jazykově skvělou Bibli.

     Jenže geniální lidé to měli těžké,protože byli potřebni císařům

k jednání a Skaryna působil v diplomacii velkoknížete Litvy a polského krále Žigimonda I.,který uzavřel smlouvu s císařem svaté říše Římské Max- milianem I. Podel smlouvy měli Jagelonci přdat české království Habsbur- kům. Tak poznal Skarynu císař Ferdinand I.,který mu nabídl místo dvorní- ho lékaře a zároveň zahradní královské botanické zahrady na Hradčanech. Skaryna se tudiž stal zahradníkem,botanikem,lékařem,diplomatem,tudiž stal se člověkem renesančního typu.

     Bělorus však čekala na něho jako na tvůrce krásy národního jazyka.

Tento úkol si uvědomoval ještě na studiích,když studoval Bible v různých

jazycích. Koneckonců na překladech Biblí se formovaly do bohatsví a krásy národní hazyky.Příkladem jem česká Bible králická.

     Knihtisk na Bělorusi byl na nevalné úrovni,spíše sloužil komerčním

potřebám a tisklo se cyrilicí.Skaryna se usadil v Krakově,dojížděl za vě- dou do Benátek,hledal město s vyspělým tiskařstvím,jež by Bibli v bělo- ruštině dokázalo vytisknout. V roce 1512 a pak i 1517 se Skaryna objevil v Praze,kde našel hodně tiskařských zkušeností a daly se tu nakoupit po- třebné tiskárenské techniky.Skaryna se načas v Praze usadil,našel v ní, co hledal,ba i získal porozumění pražských tiskařů.Z jeho bezmezné píle vyrůstalo 23 knih běloruského překladu Starého zákona.Stačilo mu na pře- klad,komentáře a tisk tři roky.Význam jeho průkopnického díla ještě zná- sobila tiskařská podoba cyrilice,v níž překládal.

     V Praze tudiž vyrostla běloruská tradice knihtisku.Skaryna jako bě-

loruský renesanční vědec vytvořil základy nejen tisku pro svou Bělorus,ale i pro celý východoslovanský knihtisk vůbec.

     První knihou,kterou v Praze připravil a vytiskl,nesl název "Žalmář",

čili sbírka žalmů.V jeho vročení je datum 6.srpna 1517.Bohužel neuskute- čnil svůj záměr vytisknout v Praze celou Bibli.Patrně mu v tom zabránila změna politického režimu v Českém království nebo to mohl být i mor,který do Čech pronikl,neboť Skaryna opustil Prahu na přelomu let 1420-21.

    Jenže do Prahy se Skaryna vrátil,ale to už jako vědec a diplomat

mezinárodního významu.Habsburk Ferdinand I. se svěřil jeho "zelené lékár- ně" hradní botanické zahrady,která se proslavila nespočetnými léčebními přípravkami.

     Běloruský vědec Skaryna vystoupil na Olymp mezi hvězdy renesanční

vědy.Dal svým myšlenkám přídech hluboce morálních hodnot.Byl z rozhodnutí UNESCO pojat s Rusy M.Lomonosovem,A.S.Puškinem a s Ukrajincem T.Ševčenkem do seznamu světově významných lidí.Je v Bělorusku ctěn a jeho jméno nesou ulice a mnohé instituce.


Socha,J.Kazakov,E.Astafjev 1996 Na Brusnici,Hradčany