František Šimáček

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

vl.jm.Vojtěch Bělik

2.12.1834 Kostelec nad Labem 5.5.1885 Praha Pohřben na Olšanech

PD,1885 Jeruzalémská 1283/9



Český novinář a nakladatel.Vydával čas."Posel z Prahy","České noviny" a "Světozor".Založil knižní nakladatelství a zasloužil se o vznik "záložen"(spořitelen) a odborných škol.




     Do Prahy přivábilo rodinu ševce Bělíka z Kostelce nad Labem zřejmě

Ammerlingovo internátní všeučiliště Budeč v Žitné ulici,kam se jejich na- daný sym dostal.Založil je za velké slávy českých vlastenců v roce 1842 geniální jihočech Ammerling.Ten naprogramoval výuku a výchovu pro chudé české talenty v duchu Komenského pansofismu (všestranná moudrost).Genius předstihl čas nejméně o sto roků,napsal v Ammerlingově nekrologu Neruda, a proto existovala krátce.Šimáček (Bělík) na Budeč dlouho vzpomínal,proto- že mu dala pro život všechno.

     Počase existenčníhohledání si založil vedle pseudomaurské Jubilejní

synagogy v Jeruzalémské ulici vydavatelství.Bylo to až poté,než okusil studovat na technice,jenže bez peněz a mecenášů to nebylo lehké.Začal se tudiž od jednadvacíti živit psaním do časopisu pro mládež "Zlaté klasy" a také do oficiálních "Pražských novin".Vlastní zkušenost i otcova živoří- cí ševcovina jej inspirovaly k myšlence,že "ve spolčování je síla",jež může lidi ochránit před nástrahami života.

     Na konci 50.let začaly řídnout policejní zásahy vůči českému národ-

nímu životu,protože Bachův policejní režim slábl.Šimáček se odvážil po- žádat o vydávání časopisu "Posel z Prahy",který začal vycházet od l.l. l857,čili rok před almanachem "Máj" jimž vstoupila do literatury Nerudova generace.

     Šimáček měl v úmyslu podpořit sociálně slabé vrstvy řemeslníků.Chy-

til se Kampelíkovy myšlenky o budování finančních ústavů spoření,jimž se po tvůrci dodnes říká "kampeličky".Šimáček zorganizoval řemeslnické spoři-

telny a nazval je "založenské kasy",jimž později našel filosof a estetik prof.Josef Durdík češtější označení "záložna".Ukládat si byť malé finan- ční přebytky pro horší časy bylo moudré,protože bez peněz "do hospody ne- lez" a Ammerlig na to nremyslel.Šimáček se držel možného.

     Po vydání Říjnového diplomu (20.10.1860),v němž císař přislíbil ús-

tavnost,český život prorazil slupku ujařmení a začaly se zakládat spolky, noviny,časopisy,různé organizace.Šimáčka pozvali do radakce Národních lis- tů,v nichž pracoval do roku 1863,kdy Čechy vzrušilo protiruské povstání v Polsku.Šimáček nesdílel nadšení kolegů nad povstáním,byl vyznavačem ji- stot.Rád ale přijal Palackého a Riegrůn návrh na vydávání staročeského listu "Národ",čimž se zadlužil a vrátil se k svému "Poslu z Prahy",kte- rého řejmenoval na "České noviny".

     Spadl do nouze znovu,ale naštěstí jej z ní vyvedla energická,vzdě-

laná choť..Chodívala do Náprstkova "Amerického klubu dam" a z Vojtovy in- spirace si otevřela první pražský obchod se šicími stroji v Čechách,jež Vojta přivezl z Ameriky.Uspěla.Dokonce si troufla na ženský list "Libuše" a napsala spisek "Vynikající ženy mimo kruh rodiny".Byl to skvělý příklad emancipace žen.V Šimáčkově rodině se vytvořil dostatečný kapitál,aby Šimá- ček přestal vydávat noviny,za jejichž obsah jednou vyfasoval 4 měsíce těž- kého žaláře.

     V roce 1871 založil nakladatelství známé pod názvem "Šimáčkovo vyda-

vatelství",v němž vycházela beletristická i odborná literatura.Vydal Erbe- nův Egypt,Všeobecný zeměpis přítele Studničky a skvělou Všeobecnou patho- logii průkopníka našeho internisty prof.Eiselta.Vydával beletrii nastupu- jící literární generace,např.díla Sv.Čecha,A.Heyduka,J.J.Kollára a dlouhé řady jiných.Pro mládež vydával časopis "Jarý svět",redigovaný výtečným učitelem Janem Sokolem a zanedlouho převzal velmi populární čas."Světozor."

     V rodině Šimáčků vyrostly zajímavé postřehy z podnikatelské činno-

sti,jež v tomto případě byla svázána s potřebami českého národa v období jeho sebeurčení.Šimáček vypsal své zkušenosti v knížečce "Cesta k zámož- nosti".Promluvil rovněž do duší svých vlasteneckých přátel spiskem,který už názvem vyvolává trpkou zkušenost: "Vláda němčiny v českoslovanských krajinách naše vina".

     Šimáčkovo vydavatelství zvedlo tradici edic formující se české ite-

ratury a jeho dědici je dovedli do samostatného Československého státu.