František Adolf Šubert

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

27.3.1849 Dobruška 8.9.1915 Praha Pohřben na Olšanech

PD,Fr.Zuzka 1935 Janáčkovo nábřeží 447/51 (odstraněno za německé okupace)



Český novinář a dramatik,první ředitel Národního divadla,Městské- ho divadla na Vinohradech.Z díla: dramata "Jan Výrava","Drama čtyř chudých stěn","Velkostatkář".Psal monografie herců,historii Ná- rodního divadla (1883-1900) aj.


"V t.d. žil a dne 8.září 1915 zemřel Frant.Adolf Šubert,novinář a dra-

matický spisovatel,první ředitel Národního divadla v Praze a Městského divadla na Král.Vinohradech,původce Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895".

                                         Text na PD


     Dramatické nadání v něm objevili už na gymnasiu v Hradci Králové,

ve městě velkých kulturních tradic.Na gymnasiu jej učili výteční kantoři, mezi nimiž byl i dramatik V.K.Klicpera,rodák z Chlumce nad Cidlinou.Z hra- deckého gymnazia vešla do českých dějin řada studentů jako Tyl,Erben,K.Ča- pek aj. a většina z nich,i Šubert,zamířila na univerzitu do Prahy.Šubert na filosofii.Jenže zemřel mu otec a zůstal sám se svým talentem a houževna- tostí.

     Už z Hradce si přinesl do Prahy vlastní povídky,črty a hlavně pře-

svědčení,že divadlo mu bude průvodcem života nastálo.Učarovalo mu už v Hradci.Filosofii však nedokončil,musel se živit psaním a zaplňoval no- viny články,sršel nápady ve společnosti,pracoval v listech "Čech","Pokrok", "Brousek" a byl jeho činorodost vyvolala k životu "Spolek českých žurna- listů".

     Psal hodně a o všem a svoje literární ambice vyzkoušel i v románech

např. Král Jiří z Poděbrad","Zajetí krále Václava",vydal tři svazky poví- dek,dramata "Petr Vok Rožmberk","Probuzenci",ale oslňoval i společenskou nóblesou osobnosti.Tato nóblesa mu otevřela cestu mezi tehdejším společnost

a Šubert byl doslova obtěžkán různými společenskými posty.Zvolili jej ta- jemníkem Českého klubu a protože byla jistota,že nic neodbude,čili byl společensky spolehlivý,byl účasten ve všem,co hýbalo českým životem.

     V době,kdy se začalo stavět Národní divadlo byl v nejlepším Kristo-

vě věku.Byl jako vítr ve své třiatřicítce,důležitý spojovací článek všeho, co se tykalo právě budované zlaté kapličk,čili Národního divadla.Stal se nepostradatelným v přípravném výboru a když se mluvilo o tom,kdo se posta- ví do čela té nádherné české pýchy,nikomu z vážených a důstojných se ne- chtělo strčit hlavu do oprátky nejistoty.Volba padla na čtyřiatřicetileté- ho všudybyla Šuberta.Měl nadšení,organizační i odborné schopnosti i touhu se osvědčit.Dne 12.března 1883 Šubert vstoupil do kanceláře zlaté kapli- čky jako její první ředitel.

     Dne 18.listopadu 1883 se v Národním divadle ozvaly tóny Smetanovy

opery "Libuše".Hluchý Smetana seděl skromně na stoličce za dirigentem a sledoval operu v notách.Druhého dne byla premiéra činohry Národního di- vadla a hrála se Šubertova hra "Probuzenci".Návštěvníci Národního divadla dychtivě listovali v Šubertově průvodci po Národním divadle,první knížečce o Národním divadle.

     Nad všechna očekávání se v prvních letech stalo Národní divadlo fi-

nančně soběstačné.Oproti Stavovskému divadlu dbal Šubert o to,aby Národní divadlo sloužilo všem vrstvám obyvatelstva.Neměl to lehké,protože různé výtky na něho pršely ze všech stran.Dostal se i do sporu s Vrchlický,který zřejmě Šubertovi něco tvrdě vyčítal,jenže Šubert mu odpověděl:"Čeho jsem se domohl,domohl jsem se prací svou a nadáním".

     Vypiplával Národní divadlo do důstojné svatyně,která promlouvala

k celému národu za jeho vedení plných 27 roků.Šubert zaznamenával každý dramaturgický,herecký,hudební krok první české scény.Vydával podrobná svědectví,jak šel,a mnohdy neuvěřitelně těžce,divadelní život českého di- vadla ve druhé půli 19.století,čili do roku 1900,kdy z Národního divadla odešel.Vydal 3 svazky "Dějin Národního divadla v Praze let 1883-1900".

     Nebývalý ohlas mělo jeho dojímavé sociální drama o selské bouři "Jan

Výrava",jež bylo zfilmováno a zhudebněno.Drama hrál v USA český divadelní soubor a vyšlo rovněž v angličtině.Národní divadlo zprvu navštěvovalo bohatší publikum,ale když Neruda psal svůj slavný prvomájový fejeton 1890, Šubert jakoby ozvěnou vyhradil několik představení za lacinější vstupné i dělnictvu.

     Šubertovo ředitelování respektovalo obsah hesla nad jevištěm "Národ

sobě".Zlatá kaplička vyrostla z národních sbírek do kasiček.Šubert "neře- diteloval" jako zápecník,vynalézal,jak naplnit divadlo,aby heslo "Národ sobě" vyjadřovalo,že toto divadlo hraje i pro pěšáky života celého domova. Jedním z jeho nápadů byly tzv."divadelní vlaky",čili zájezdy lidí ze všech končin české země do "Zlaté kapličky".Z jeho iniciativy vyrostlo uspořá- dání Národopisné výstavy v Praze roku 1895,kdy do Prahy přijely vlaky z ce- lé země.

     V roce 1892 uvítala Národní divadlo o výročí B.Smetany i Vídeň,kte-

rou tak nadchla "Prodaná nevěsta",že zájezd musel být opakován.Jenže vývoj na konci 19.století vyvolal odborné půtky o novém v divadelnictví a Šubert musel uhnout nové vlně divadelního realismu,jehož mluvčím byl režizér J.Kvapil,herci Vojan a Kvapilová.Přišla éra teoretika Rusa Stanislavského.

     Šubert odešel na místo ředitele české grafické společnosti Unie,pak

byl redaktorem Ottova Malého naučného slovníku,dva roky vedl Družstvo Ná- rodního divadla a v letech 1906-8 se stal ředitelem Městského divadla na Vinohradech.Napsal biografie herců,do Ottových "Čech" napsal studii o Šumavě,vydal 3 sv."Masek Národního divadla",2 sv."Moje divadelní toulky" atd.Poděkoval svému učiteli V.K.Klicperovi knížečkou o něm.