František Antonín Nickerl

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

4.12.1813 Praha

4.2.1871 Praha

Pohřben na Olšanech


Jeho jméno velkými písmeny na skále u silnice ze Zbraslavi

přes most na Jílové,1874


Český přírodovědec,entomolog.Zakladatel entomologické sbírky Národního muzea v Praze.Se Sv.Preslem pořizoval českou terminologii sbírek.Zavedl pěstování hedvábníkových bourců v Čechách.


Narodil se pět roků před založením "Vlasteneckého muzea" (15.4. 1818).Ještě osobně poznal zakladatele muzea hr.Fr.Klebersberga,hr.Fr. A.Kolowrata a významného geologa,přítele Goetha,hr.Kašpara Šternberga. Z rodného domu na Koňském trhu čp.779/16 (dnes Václavské náměstí) měl blízko do centra českého dění,v němž Muzeum hrálo přední roli.Kolem té- to instituce se sdružovala česká vědecká společnost:J.Dobrovský,Palacký, bratři Presslové a jiní,kteří stavěli základy české vědy.

Když se v roce 1837 sešlo v Praze zasedání přírodovědců,přišel mezi ně i pětadvacetiletý student přírodovědy Nickerl se svou publikací "Die Tagfalter Bohmens",čili o motýlech v Čechách.Vystudoval filosofii,ale prů- běžně se zajímal o přírodovědu,v níž jej zaujal hmyz,čili zajímal de o en- tomologii.Vycházel do polí a lesů za Prahu a vytvořil si pěknou sbírku hmy- zu a protože česká terminologie teprve vznikala,musel se zamýšlet nad vhod- nými českými výrazy.Bratři Presslové v Muzeu v roce 1835 dokončili první utříďovací práci muzejního materiálu,který v jižní a střední Americe se- sbíral český cestovatel a botanik Tadeáš Haenke (1761-1817),objevitel Vik- torie královské (1801),který tragicky zahynul.Museli své dílo "Reliquiae Haenkeae" rovněž popsat českými termíny,takže terminologické práce měla za sebou první výsledky.

V roce 1841 dosáhl Nickerle diplomu lékaře a přírodovědce a stal se asistentem na universitní katedře pro zoologii a mineralogii.Zároveň sedm roků přednášel i na polytechnice.Za motýly a brouky se nevydával je- nom za Prahu,ale jezdil po Čechách a toulal se po celé střední Evropě.Navá- zal známosti i spolupráci se zahraničními přírodovědci.

Společnost českého muzea později koupila pro své expozice samostat- ný dům od hr.J.Nostice na Příkopech,takže muzeum začalo utříďovat sbírky, obohacovalo svou knihovnu (např.koupilo pozůstalost J.A.Komenského z Leš- na),tvořilo katalogy,učleňovalo systém kabinetů i publicity. Nickerl vrostl do muzejní činnosti,svěřili mu funkci dozorce přírodovědných sbírek.

V roce 1849 přišel s návrhem,který byl velmi aktuální,aby se totiž začaly vystavené exponáty popisovat nejenom latinsky a německy,ale i čes- ky.Vyrostl z toho obrovský úkol přírodovědný a nemenší jazykovědný.Sv.Pres- sl,který byl pověřen vedením tvorby české terminologie pro přírodovědu, seskupoval kolem sebe mnoho skvělých odborníků,mezi nimiž samozřejmě ne- scházel Nickerl.

V roce 1852 si na Nickerlého obrátila universita ve Štýrském Hradci a vědoma si jeho odbornosti,nabídla mu řádnou profesuru.V tomže roce mu však český přírodovědný spolek svěřil redakci časopisu "Lotos".Nabídka profesury sice pohladila,jenže Nickerl už dávno zakořenil v prudce kypí- cím obrozeneckém životě,kde se česká věda,literatura a celý společenský český život musel prodírat uličkou cenzurních zákazů režimu císaře Fran- tiška I.

Co scházelo na prostředcích,to bylo doplňováno nadšením a nevída- nou sebeobětavostí vlastenců.Za dva roky po nabídce profesury ve Štýr- ském Hradci mu udělila profesorský titul pražská polytechnika.Všeobecně uznávaný odborník si vzal na svá bedra hned několik úkolů.Od roku 1853 měl povinnosti zkušebního komisaře ve zbožiznalství a celního řízení při c.k.českém zemském finančním ředitelství a zároveň byl pověřen komisařskou povinnmostí pro gymnasiální přírodovědce,civilní inženýry a architekty. Byla to pro něho vedle učebních povinností na škole a zejména v Muzeu království českého,jemuž byl tento název úředně přinán od r.1854,velká zátěž.

V roce 1860 už nerozhodoval o sobě jenom on sám,ale rovněž lékaři. Zjistili mu těžkou tuberkulózu a doporučili mu penzi.Bylo mu 47 roků a čekaly jej pouhé dva roky života.Za sebou měl jako svůj vklad do entomo- logie sbírku v Muzeu,výtečně popsanou,evidovanou a doplňovanou.Cenné ex- ponáty získával výměnou s kolegy z ciziny.Napsal a publikoval mnoho studií a článků o entomologií a zasloužil se o pěstování hedvábníkových bourců v Čechách.V jeho díle pro českou přírodovědu pokračoval jeho syn.