František Jakub

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

22.12.1875 Praha

24.1.1940 Praha

Pohřben na Vinohradech


PD s bystou,R.Březa 1966

Slezská 1311/60


Český malíř.Žák M.Pirnera a V.Hynaise.Maloval přírodní a žánrové motivy (např.Zuzana v lázních).Fresky - spořitelny Vinohrady,Beroun,Hlinsko a kolumbarium kostela čsl.církve na Vinohradech.


Tiskl své motivy v obrázkovém časopise "Zlatá Praha",jehož počátky sahaly až k básníku Vítězslavu Hálkovi a pro kultivovaný,hladký tisk,si v generacích vysloužil velkou popularitu.Jakub měl proti oproti momopraž- ským studentům Akademie výhodu rodilého Pražana.Žil v epicentru umění a měl habaděj příležitosti vidět v umění kdeco a z čeho a od koho se přiučit. Nejraději vycházel s paletou na pražskou periferii Strašnic a do míst pro- ti proudu Berounky,kam se o nedělích vydávala Praha na odpočinek.Nemalo- val jen přírodu,přinášel do redakcí i žánrové,květinové motivy,jež maloval v ateliéru.Snažil se v zátiších o dekorativnost.

Znalci umění brzy postřehli,jak jeho krajinné motivy řídnou a do tvor- by mu vstupují figurální motivy,jež se stávaly jeho doménou.Do pražského epicentra umění vbíhaly zahraniční vlivy,v hospůdkách se debatovalo a Uni- onka na Perštýně či Národní kavárna byly místem,kam adepti umění chodili po špičkách úcty.

Když končil výtvarnou Akadenii,do českého umění zásluhou mánesovců vcházel vliv Paříže,jež obohatila výtvarné vidění dvěma výstavami francouz- ských obrazu a výstavou plastik velkého francouzského sochaře Rodina.Při- vedli jej do Prahy a na jižní Moravu malířka Zdeňka Braunerová a sochař, Rodinův žák Mařatka.Nebylo snad českého malíře,jehož by Paříž nezlákala. Impresionismus dozrál a zrodilo se cosi nového v chápání barevných tónů. Malíři toužili víc zdůraznit v obraze sebe,své "já",čili výtvarné umění se proměňovalo v pojetí výrazu.

Jakub byl na pražské Akademii žákem dvou velkých mistrů štětce: prof.Maxmiliána Pirnera,virtuóza kresby,a prof.Vojtěcha Hynaise,který ja- ko odchovanec Paříže vnesl do českého umění čistotu elegantní linky a při- rozeného světla,jež uplatnil už na oponě Národního divadla.Jakub byl hou- ževnatě pilný a plodný malíř a nevynechal žádnou příležitost k výstavě. Patrně nejvíc zaujal veřejnost v roce 1904 na výstavě Krasoumné jednoty v Rudofínu velkými obrazy pražských přístavišť a nábřeží.O něco později, kdy přilnul víc k figurální kompozici,namaloval např.alegorii "Jara",v níž prokázal smysl pro barevost i dekorativnost.Byla v tom zřetelně Hynaisova nota.

Smysl pro světlo a preciznost Jakuba ochránil v době první světové války od válečných zákopů,protože se dostal mezi šťastné malíře,kteří v době války na vysokých lešeních v kostele sv.Mikuláše na Staroměstském náměstí od geniálního Ignáce Dienzenhofera restaurovali vzácné fresky. S kolegy O.Blažíčkem,J.Bendou a dalšími tu prožili čas jakoby mimo svět. Navíc se u mistrů baroka poučil z jejich šerosvituByl to dárek české ma- lířské minulosti několika malířům druhého desítiletí.To bylo navíc k tomu, co se naučil v Paříži u malíře Le Sidanera.

Z dlouhé řady Jakubových obrazů se za nejlepší považovaly obrazy" Koupel","Vinobraní","Cikáni","Píseň lidová","Boj o život","Dalila","Salo- me","Tanec","Nocturno aještě řada jiných. Za obrazy "Ve víru života" a "Zuzana v lázních" obdržel cenu Akademie věd a umění.

V roce 1926 nastalo jakési rozhraní jeho tvorby.Vystavil svoje v Pra- ze svoje celoživotní dílo a výběr z výstavy poslal na mezinárodní výstavu do Benátek.Město obklopené mořem mu učarovalo jako už mnoha jiným malířům svou barevností a světlem.Brzo po příjezdu z Benátek namaloval velký obraz "Karneval v Benátkách",který promluvil ryze jakubovsky,stejně jako obrazy "Harlekýn" nebo "Maškarním ples".Toto údobí považoval za svá šťastná leta.

V dubnu 1928 vybral 84 obrazů pro 50.členskou výstavu Jednoty výtvar- ných umělců a byl to moment pro výstavy po Evropě: především v Německu, Anglii a Jugoslavii.

Jakubovo malířské renomé inspirovalo mnohé instituce k zakázkám, v nich zúročil svou válečnou zkušenost pod klenbami kostela sv.Mikuláše na Staroměstském náměstí.Hospodářská záložna v Berouně jej požádala o fres- ky pro interiér.Potom mu nabídla práci záložna v Hlinsku,kde realizoval příznačný námět "Spořivost".Rok poté se ozvalo prezidium vinohradské spo- řitelny,od něhož jsou fresky "Spořivost","Léto","Podzim" a "Zima".

V roce 1936 čekala na Jakuba ještě jedna symbolická freska v ko- lumbariu Husova sboru Československé církve na Vinohradech.Bylo to rok po výstavě celoživotního díla v místnostech Myslbeka,kterou uzavřel svou výtvarně nejplodnější část svého života.