Změny

22. 2. 1756 Chomutov 25. 6. 1832 Mladějov 

 PD,text o založení vys.vysokého učení technického a o něm, b.r. 

'''Zakladatel polytechnického ústavu,prof.fyziky a matematiky.Inspirátor průplavu Dunaj-Vltava,koňské železnice Budějovice-Linec,podporoval vynálezy,vzdělavatel domácích talentů,autor mnoha průmyslových vynálezů (např. v železných hutích na Zbirožsku,Hořovicku,Křivoklatsku),poradce technických staveb,autor mnoha vědeckých děl.'''  "HANDBUCH DER MECHANIK",1831 Jeho nejpozoruhodnější kniha,obsahující mechaniku pevných, tekutých a plynných těles s jejich aplikací na stroje v hornictví a stavitelství.   V chomutovské koleji jezuitů syn řemenáře překvapoval logikou úsud-ku úsudku a když jej v šestnácti roku 1772 vzali na pražskou univerzitu,stalse chloubou prof.matematiky Stanislava Vydry.V roce 1773 tlak osvícenskéfilosofie filozofie prorazil dogmata Tovaryšstva JežišovaJežíšova,tudiž tudíž jezuitský řád bylzrušen a hned nato přišel z Vídně do Prahy přírodovědec I.Born a , kolem nějkterého se utvořila skupina vědců,v níž byli i Gerstnerovi profesoři Steepling,Tesánek a mnoho jiných,kteří vydávali vědecký časopis,jimž jímž rozsvěcovalimyšlenkové temno.Gerstner absolvoval kromě matematiky i filosofii,ale upnulse na matematiku a hvězdářství. V roce 1779 jej jako inženýra zařadili do dvorní komise,která mělarozměřovat státní a městské lesy i pozemky pro experimentální pokus je-jich rozdělení mezi poddané.Zpracoval si nejdřív logickou metodu,jak nato pro celý záměr.Po dvou letech Josef II. zrušil nevolnictví,vydal tole-ranční patent (Čeští bratři byli stále zakázáni) a v tom čase mladý vědeczamířil do Vídně na studium medicíny,přičemž stihl sledovat problematikumatematiky a hvězdářství. Už v roce 1784 pracoval Gerstner s prof.Strnadem v klementinské hvěz-dárně a psal studie,jež mu za rok otevřely dveře do Učené společnosti.Zřej-mě si všimli jeho aplikační schopnosti,protože ho po třech letech znovupovolali do komise,která dohlížela na vyměřování daní v krajích.V jeho ži-votě se prosadila nezbytnost věčného studia,jehož poznatky okamžitě uplat-noval v praktickém životě.Čili nerostl z něj vědec badatelen,ale cítil po-třebu obohacovat vědeckými poznatky zejména průmyslový život.Studoval,před-nášel na univerzitě a zastupoval na přednáškách vyšší matematiky nemocnéhoprof.Tesánka.Gerstner živelně potřeboval vědeckým poznatky proměňovat život.

V roce 1789 převzal po zesnulém prof.Tesánkovi všechny vědecké a pe-dagogické závazky a promýšlel systém výuky.Ke konci 18.století se zprudkarozvíjel průmysl1779 jej jako inženýra zařadili do dvorní komise,obchod která měla rozměřovat státní a zdokonalovaly se dopravní prostředkyměstské lesy i pozemky pro experimentální pokus jejich rozdělení mezi poddané.Cítil Pro celý záměr si nejdřív zpracoval logickou metodu jak na tojako povinnost rozevírat průmyslové praxi vědecké obzory.Rozvoj přímo vyža-doval vzdělané odborníky Po dvou letech Josef II. zrušil nevolnictví, vydal toleranční patent (Čeští bratři byli stále zakázáni) a Gestner začal přednášet nejen o matematice,alerozšířil své přednášky o mechaniku.A to už sáhl přímo v tom čase mladý vědec zamířil do dílen továren,pod-niků,jeý musely odolávaz cizí konkurenci.Gerstner se obrátil Vídně na kapitányprůmyslustudium medicíny,kteří si uvědomili,že bez vědy není konkurencepřičemž stihl sledovat problematiku matematiky a hvězdářství.

Už v roce 1784 pracoval Gerstner otevřel na škole posluchárnu i lidem z továren,kteří mělirozmanitou odbornou průpravu,a mezi posluchárnou a továrnami se navázaladoposud nevídaná spolupráces prof.Vychoval Strnadem na 2 tisíce odborníků z praxe univerzitní hvězdárně v Klementinu a inspi-roval tím vynálezectvípsal studie,jemuž byl sám příklademjež mu za rok otevřely dveře do Učené společnosti.Podniky se naň obracelyo radu a pak už nebylo podnikuZřejmě si všimli jeho aplikační schopnosti,kde by něčím neporadil nebo něco pro nějnevymysl.Zapsal se protože ho po třech letech znovu povolali do dějin železných hutích v Hořovicíchkomise,která dohlížela na Křivoklatskuvyměřování daní v krajích. V jeho životě se prosadila nezbytnost věčného studia,ve Zbirohu (postavil tu pod zámkem vysokou pec)jehož poznatky okamžitě uplatňoval v praktickém životě.Konstruoval strojeČili nerostl z něj vědec badatelen,bylsi vědomale cítil potřebu obohacovat vědeckými poznatky zejména průmyslový život. Studoval,že anglický průmysl má náskok přednášel na univerzitě a chtěl jeho jej zkrátitzastupoval na přednáškách vyšší matematiky nemocného prof. Tesánka. Gerstner živelně potřeboval vědeckým poznatky proměňovat život.

V roce 1806 přišel s návrhem na založení pražského polytechnickéhoústavu1789 převzal po zesnulém prof.Jmenovali jej ředitelem Tesánkovi všechny vědecké a pedagogické závazky a profesorem mechanikypromýšlel systém výuky. Ke konci 18.Domácí století se zprudka rozvíjel průmysl všakbyl alfou , obchod a omegou jeho činnostizdokonalovaly se dopravní prostředky. Cítil povinnost rozevírat průmyslové praxi vědecké obzory.Přednášky zpřístupnil všem Rozvoj přímo vyžadoval vzdělané odborníky a mocní kone-čně věc pochopili a dali Gerstnerovi zelenouGerstner začal přednášet nejen o matematice, ale rozšířil své přednášky o mechaniku. A to už sáhl přímo do dílen továren, podniků, jež musely odolávat cizí konkurenci.V roce 1808 byl poctěn Leopol-dovým řádem a obdržel dědičné šlechtictvíGerstner se obrátil na kapitány průmyslu, kteří si uvědomili, že bez vědy není konkurence.

Už v roce 1807 přišel s myšlenkou Gerstner otevřel na propojení průplavem Dunajs Vltavou.Přesvědčil sv.p.Pakassyho a kníž.Antonína Lobkoviceškole posluchárnu i lidem z továren,kteří na je-ho radu založili vodní společenství.Brzo však Gerstner zjistilměli rozmanitou odbornou průpravu,že rychlej-ší a výhodnější bude pozemní koňská železniční dráhamezi posluchárnou a továrnami se navázala doposud nevídaná spolupráce.To už mu ve vědcevyrostl synVychoval na 2 tisíce odborníků z praxe a inspiroval tím vynálezectví, jemuž byl sám příkladem.Sám ztracel sílyPodniky se naň obracely o radu a postupně nebylo podniku, omezoval kde by s něčím neporadil nebo pro něj něco nevymyslel. Zapsal se jenom do dějin železných hutí v Hořovicích, na funkci konsultanta vod-ních stavebKřivoklátsku,mostů ve Zbirohu (Táborský u Vídněpostavil tu pod zámkem vysokou pec). Konstruoval stroje, byl si vědom,Františkův v Praze aj.) že anglický průmysl má náskok a všech stavebmonarchiechtěl jej zkrátit.

Koňská dráha se V roce 1806 přišel s návrhem na založení pražského polytechnického ústavu. Jmenovali jej ředitelem a profesorem mechaniky. Domácí průmysl však byl alfou a omegou jeho návrh projektovala činnosti. Přednášky zpřístupnil všem a mocní konečně věc pochopili a dali Gerstnerovi zelenou. V roce 1808 byl poctěn Leopoldovým řádem a obdržel dědičné šlechtictví.Už v roce 1807 přišel s myšlenkou na propojení Dunaje s Vltavou průplavem. Přesvědčil stavebního radu Pakassyho a kníž. Antonína Lobkovice, kteří na trase Budějovice-L-inecjeho radu založili vodní společenství.Brzy však Gerstner totiž viděl za obzor svého času a byl si vědomzjistil,že lidský ro-zum se musí nasycovat vědomostmi,aby popohnal vývoj apolečnost dopředurychlejší a výhodnější bude pozemní koňská železniční dráha.Koně To už mu byly ze syna vyrostl vědec. Sám ztrácel síly, omezoval se jenom odedávna existující základní sílouna funkci konsultanta vodních staveb,ale počítal,žřepřijde větší síla,jež může ohrozit i mravní povědomí lidímostů (Táborský u Vídně,Františkův v Praze aj.) a tím ohroziti člověka samého.Pro budoucí sílu na železnici volil mohutnější konstruk-ci tratívšech staveb monarchie.

V roce 1821 Koňská dráha se na jeho návrh projektovala na trase Č. Budějovice-Linec. Gerstner onemocněltotiž viděl za obzor svého času a byl si vědom,vzdal že lidský rozum se místa profesora i ředitelematematicko-fyzikálních studií na univerzitě a zbyly musí nasycovat vědomostmi, aby popohnal vývoj společnosti dopředu. Koně mu tři úřadybyly jenom odedávna existující základní silou, ale počítal, že přijde větší síla,jimižbohatě naplnil svůj čas.Sledoval technický vývoj v podnicích a dohlíželna synovu stavbu železnicejež může ohrozit i mravní povědomí lidí,jenže zrak mu slábl a musel jej zastupovat syntím ohrozit i člověka samého. Pro budoucí sílu na přednáškách.V roce 1832 se vzdal všech úřadů a odstěhoval se do Mla-dějova u Chomutova a mezi jeho poslední práce byl program výuky pro reálkyv Rakovníku a Liberciželeznici volil mohutnější konstrukci tratí.

Gerstner znal osm jazyků,získal si úctu zahraničních institucí aze stovek jeho vědeckých prací si mnoho přeložili v cizině.Jeho technickéučiliště obdrželo v roce 1920 název "České „České vysoké technické učení v Pra-ze"Praze“.