František Křižík

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

8.7.1847 Plánice u Klatov

22.1.1941 Stádlec u Tábora

Pohřben Plánice


PD s bystou,R.Březa 1941

Nitranská 2226/1


Český elektrotechnik a vynálezce.S Američanem Edisonem a Rusem Jabločkovem tvořili trojici vynálezců narozených ve stejném roce. Z vynálezů:od návěštidla pro železnici,přes tzv."Plzeňské lampy" (oblouková lampa-1881) k elektrické tramvaji,železnici a zařízení elektráren.


"Věřím,že věda sblíží lidi a národy.věřím v šťastnou budoucnost světa.Lidstvo musí nakonec pochopit,že si je povinno úctou a láskou."

Fr.Křižík v čsl.rozhlase 1937


V roce 1878 se v ulicích Paříže volalo: "Vive la lumiere russe!" Rus Jabločkov totiž přivezl na mezinárodní výstavu svou elektrickou "sví- čku" a ozářil s ní ulici Paříže.I jednatřicetiletetý Křižík tehdy v Paříži vystavil svů vynález - blokovací signalizaci pro bezpečnější dopravu na že- leznici,ale Jabločkovův vynález,to byl zázrak.V roce 1881 překvapil Paříža- ny i Křižík.Sám na to vzpomíná: "Hlavní schodiště výstavního paláce bylo osvětleno mými obloukovkami,které byly vyznamenány zlatou medailí,jedinou určenou pro Rakousko".Později vybavil obloukovku konstrukcí regulátora světla a patentoval ji ve všech státech Evropy.Měla úspěch tak velký,že Edisonova žárovka z roku 1879 musele ještě 20 roků čekat na své uznání.

Křižík si zařídil dílnu v Plzni.Svůj vynález prodal s omezujícími právy zahraničním firmám,které si na její slávě přišly na velké peníze. V cizině se obloukovka prodávala pod názvem "Piettova lampa".

Před patnácti roky s nim šla maminka pěšky z Klatov do Prahy na uče- ní,aby se tu seznámil s elementárními zákony elektrotechniky a nyní mohla klidněji vydechnout.Její syn měl v sobě posedlost "objevovat",vymýšlet něco nového.Učil se odevšad,ba nahlédl i do vysokoškolského programu.A pak jej život zavedl do zaměstnání na železnici.Spisovatel Klostermann vzpomínal,že to maminka mu řekla,Františku,vymysli něco,aby se vlaky ne- srážely a lidé darmo nehynuli.A František vymyslel návěštidlo,čili zvonko- vé signalizační zařízení,dnes všední jako lžíce,bez níž se člověk nenají.

Čas běžel a roku 1884 sedmatřicetiletý Křižík,jehož jméno prolétlo světem,se přestěhoval z Plzně do Prahy a založil si dílnu o sedmi zaměst- nancích vKarlíně.Měl za sebou nechutnou rvačku o to,kdo osvítí nové Ná- rodní divadlo.Nabízel,že je osvítí zdarma.Zakázku však dali vídeňské fir- mě Bruckner.Inu Čech doma nebývá prorokem.Byly v tom zákulisní kalkulace, v podtextu čpěla i česká kletba obdivu cizího.Teprve když v půli předsta- vení dynamo vídeňské firmy selhalo a Národní divadlo upadlo do tmy,byl " omilostněn" Křižík.Nejenže spravil,co jiní neuměli,ale vzal si za vlastene- ckou povinnost po třicet roků zdarma pečovat o světlo v Národním divadle.

Syn ševce z Plánice byl z generace Myslbeka,Masaryka,Jiráska,Alše, Vrchlického a dalších,kteří zvedali český um na úroveň světa.Byl to Kři- žík,kdo v sále budovy mlynáře Václava Novotného na Žofíně rozzářil světlo. Už roku 1888 vyrobil "pražskou" elektřinu v elektrárně na Žižkově,která je rovněž jeho dílem.Hleděl kolem sebe,jak ulehčit lidem a dokázat,že český mozek umí i české ruce umí.Předvedl elektrickou mlátičku,Fordovi uká- zal,že automobil může mít elektrický pohon a vyjel Nerudovou ulicí až na Hradčany.Nic mu v elektrotechnice nebylo cizí a těžké.

V roce 1891 předvedl elektrotechnický koncert na Jubilejní výstavě v Praze.Vzpomínal,že postavil "..první elektrickou dráhu v Čechách na tra- ti Letná-Stromovka v Praze a roku 1896 elektrickou dráhu Praha-Libeň-Vyso- čany." A na vystavišti rozžál do sedmi barev fontánu arch. Rostštlapila, ozářil celý areál a vozil účastníky výstavy tramvají z Letné na výstaviště v Holešovicích.Křižík byl místopředsedou organizačního,stavebního a in- stalačního výboru.V "Pamětech hrdě dále říká:.. všichni "..jsme se srazili v jeden šik...s nadšením pracovali.Ukázali jsme ..nejen cizině (i národ- ním odpůrcům),co znamenáme hospodářsky a že nejsme tak malí a bezvýznam- ní..".

V řadě Křižíkových vynálezů je elektrická lokomotiva,zprvu na výkon 500 V a vyzkoušel ji na trati z Prahy na Zbraslav,pak z Tábora do Bechyně. Stupňoval výkon až na 1400 a 3000 V. Kolem 130. elektráren bylo vybaveno Křižíkovým elektrotechnickým zařízením.

Se jménem Křižíka je snad v povědomí lidí nejvíc spojena tramvajová elektrická doprava v Praze.Nejdříve vedly její koleje z Florence do Vyso- čan,pak od Muzea k Olšanským hřbitovům.Přicházely mu zakázky na stavbu elektrických železnic,na osvětlování sálů i zámků,hrnuly se z celé rakou- ské monarchie.Jeho jménem se může chlubit železnice Nusle-Měchenice-Trno- vá,kde konal pokusné jízdy s akumulátorovým vagonem, i železnice mezi Be- chyní a Táborem.V roce 1898 si patentoval konstrukci elektrického soustro- jí pro železnici.

Nešťastným se pro něho stal rok 1913.Jeho bankovní úvěr mu pohltil veškerý zisk.Zadlužil se a musel předat svůj podnik vedení banky.A Praž- ská úvěrová banka ustavila svou akciovou společnost a převzala do své správy celý Křižíkův podnik.Křižíka musel z vlastního podniku odejít.Jen- že ještě mu zbývaly peníze za vynálezy v Anglii a síly,aby mohl založit společnost s názvem Křižík-Chaudois na Smíchově.

Ani rakouská monarchie nemohla před jeho zásluhami zavřít oči a ne- skrblila "metály".Už v roce 1905 jej jmenovali členem panské komory sněmu.

Čeho je člověku v životě nejvíce zapotřebí,ptali se Křižíka krátce před smrtí. Odpověděl:"Odvahu.Odvahu do života.Nic víc." On sám Křižík odvahu měl i před německou okupací,když s K.Čapkem mluvili k národu před mikrofo- nem čsl.rozhlasu.

Jan Neruda kdysi o Křižíkovi napsal:"Měl dvě vady.Nebyl obchodní- kem a byl příliš skromný.Jedním slovem byl Čech."



PD,1937

Radlická 2337/2

"Pamětní deska odhalena dne 8.července 1937 v den devadesátých narozenin Dr.tech.,h.c. Františka Křižíka,zakladatele společnosti. Věnovala rada a zaměstnanci firmy Křižík Chaudois a.s.