František Kriegel

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

10.4.1908 Stanislawovo v Polsku

3.12.1979 Praha

Urna u motolského krematoria


PD,1990

Thomayerova nemocnice, pavilon A4


Český lékař a politik.Působil jako lékař ve španělské občanské válce (1936-8),v Číně a Indii.V ČSR zastával řadu vedoucích funkcí.Jediný nepodepsal v roce 1968 "Moskevský protokol",který diktoval podmínky pro další vývoj v ČSSR.



Dne 21.srpna 1968 obsadila vojska Varšavské smlouvy ČSSR.Mezi še- sti vedoucími představiteli státu,jež zatkla sovětská a československá policie,byl rovněž Kriegl.Patřil v předsednictvu ÚV KSČ k reformní sku- pině,která chtěla dát socialismu to,co k němu od samého počátku dějin- ně náleželo: právní stát,zbavený diktátu vládní skupiny i kapitálu.

Sověti odvezli reformní členy vedení ČSR do Moskvy jako zajatce,což bylo pro mezistátní jednání pokořující a protiprávní.V dlouhých jednáních, českou stranu zastupovali reformisté i prosovětští členové ústředního vý- boru KSČ.Sovětští představitelé čsl.reformním komunistům předložili dilem- ma: buď podepíší tzv. "Moskevský protokol",který zformuloval zájmy jenom sovětské strany nebo ponesou důsledky jak osobní,tak i národní."Moskevský protokol" obsahoval i dočasný pobyt sovětských vojsk na československém území,který se protáhl na 20 roků.

Jediný Kriegl "Moskevský protokol" nepodepsal.Žil dlouho jako lékař v bitvách,než aby onu bitvu za stolem vzdal.Bouře odporu ve světě proti omezení práv suverenního státu a pohrůžka čsl.představitelů,že se bez Kri- egla domů nevrátí,frontového lékaře zachránila od nejhoršího.Československý parlament podmínky "Moskevského protokolu" ratifikoval,ale pět poslanců nezvedlo ruku.Mezi nimi byl i Kriegl.Tím byl ratifikován dočasný pobyt sovětských vojsk na území ČSR.Vlády se v ČSR ujala konzervativní,prosovět- ská skupina a politicky sloužila.Prospěcháři a konjunkturalisté se přida- li k novému vedení KSČ v čele s dr.G.Husákem.Byly provrdeny vnitrostrani- cké prověrky a ze strany bylo vyhozeno na 450 tisíc reformních komunistů. Bez oné vnitrostranické síly,jež nahlodávala stranickou kasárenskou dikta- tury by nebyl další rozklad diktatury možný.Po čase odpustili "hříchy" jen 83 kajícníkům,ostatní byli postihováni i s rodinami všemožnými způsoby a hlídáni.Diktatura komunistické aristokracie se zpronevěřila prohlášení ustavujícího sjezdu KSČ v květnu 1921,který přednesl Dr.Šmeral,že "komuni- smus je náboženstvím chudých ..a má se stát stranou dobrých a nezištných lidí..".

Kriegl se vrátil k své medicíně a ordinoval pod dohledem v Thomaye- rově nemocnici.Nebyl rodákem z Čech,pocházel z rakousko-polské rodiny v Haliči a v osmnácti (1926) přišel do Prahy na studia medicíny.Prožíval tu poválečné začátky samostatné ČSR,rušný čas sociálních proměn,hledání cest v ekonomice a politice republiky.Vystudoval a svět postihla hospodářská světová hospodářská krize s následkem milionu nezaměstnaných v ČSR.Jako lékař pracoval v nemocenské pojišťovně,kde viděl důsledky bídy,bezmocnost a zaufalství nezaměstnaných.

V prosinci 1936,kdy fašisté napadli španělskou demokracii,Kriegl odešel s dobrovolníky na pomoc demokratiucké španělské vládě.Zachraňoval raněné v zákopech dobrovolnických brigád a svou obětavostí,organizačními i odbornými kvalitami dosáhl pověření šeflékaře 45.mezinárodní divize do- brovolníků.Fašismus španělskou demokracii s pomoci italského a německého fašismu zdolal.Kriegl utekl přes horské vrchy s poslední divizí dobrovol- níků do Francie,kde jej čekala několikaměsíční internace v lágru.Prostřed- nictvím norského výboru pro pomoc demokratickému Španělsku se dostal přes oceán až do Číny,kde od roku 1937 zuřila osvobozenecká válka proti japonské okupaci.Kriegl sloužil jako lékař v čínské armádě.Byla to těžká doba a tvrdá zkušenost.Nezůstal v Číně až do vyhnání Japonců a vyhlášení čínského státu v roce 1945.Odjel do Indie a pracoval tu jako lékař.Do Pra- hy se vrátil v prosinci 1945.Jeho kolega z čínských bojů,bratr E.E.Kische, o Krieglovi prohlásil,že "...má vysoké lékařské a organizační schopnosti".

Byl války syt,viděl spousty zla a mnoho krve a Prahu spatřil v su- tinách,z nichž dýmalo.Netoužil po kariéře,viděl příliš mnoho mrtvých,než aby netopužil poklidu.Odmítl politickou kariéru,takže byl závodním lékařem v ČKD Sokolovo.V roce 1948 jej vzhledem k jeho organizačním kvalitám přecje- nom přemluvili na místo organizačního tajemníka KSČ v Praze.V letech 1949- 52 byl i náměstkem ministra zdravotnictví,jenže Stalin viděl v interbrigá- distech ve Španělsku "nepřátele" a Kriegl musel k profesi obvodního lékaře na Smíchově a pak byl sekundářem ve vinohradské nemocnici.

V roce 1960 byl vyslán na k vytvoření základů kubánského zdravotni- ctví.Po čtyřech letech se vrátil a zvolili jej za poslance Národního shro- máždění s funcí předsedy zahraničního výboru.V dubnu 1968 byl zvolen do Dubčekova předsednictva ÚV KSČ.Životní kruh se mu uzavřel sovětskou in- tervencí 21.srpna 1968.

Rázný,neústupný,přesvědčený a vzdělaný lékař a politik v roce 1977, třebaže mu pod okny seděl policejní hlídač,byl spolutvůrcem prohlášení "Charty 77",která se dovolávala dodržování platných zákonů v republice a lidských práv občanů.V jeho bytě se scházeli lidé stejného smýšlení.Diktá- toři se jak známo bojí svých obětí i po jejich smrti.Jeho pohřeb v motol- ském krematoriu hlídala policie.