František Ladislav Rieger

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

10.12.1818 Semily 3.3.1903 Praha Pohřben na Vyšehradě

PD,1905 Palackého 719/27



Staročech,čtyři desítky roků v čele české politiky.Říšský a zem- ský poslanec usilující s Palackým o rakouskou federaci národů. Zasloužil se o postavení Národního divadla,vznik spolků,vydal Riegrův slovník naučný ll.sv. + 3 sv.dodatků atd.


  "Který pak národ nechá se jinými předstihnouti v práci plodné a

vzdělanosti,ten brzo musí podléhnouti i hmotné převaze souseda svého... V práci a vědění je naše spasení!"

   F.L.Rieger 13.července 1873 při odhalení základního kamene
   k Jungmannovu pomníku .



     Na plácku pod kostelem P.Marie Sněžné se dav lidí obrátil k Široké

(dnes Jugmanově) ulici,odkud přicházela řada známých tváří v čele s Pa- lackým a Rieger.Lidé se rozestupovali jak obilí,když do něj zavane vítr. A pk se kolem velkého balvanu vytvořil kruh a uprostřed něj zůstal trochu stranou širokoplecí řečník Rieger.Za nim hned zkraje Široké (dnes Jungman- novy ulice stál vysoký dům,v němž kdysi Jungmann,rodák z pobrdských Hud- lic bydlel.

     Rieger se trošku zaklonil do pózy řečníka,který bez ostychu,prostě

a samozřejmě přehlídl dav: "Národe můj!Pravím národe můj,neboť vidím,po čem jsem vždy toužil,co viděti jsem vždy doufal,vidím zástupce všech vrstev ná- roda mého,kteří zde jsou pospolu,vedeni jednou myšlenkou nadšení,jediným duchem vděčnosti a hrdosti nade skutky jednoho duševních velikánů národu." Květnatými slovy se vrátil do dějin: "Šlechta národu našemu naprosto odci- zena,jazyka jeho neznajíc a neužívajíc jeho leda k pošklepkům,jsouc pohrou- žena v hnusnou servilnost stranila se národa svého i jazyka jeho z pýchy a ne- chuti,nemajíc při tom žádného přesvědčení,ani mravního,ani národního,ani

politického....".Mluvil dlouho,aby odkryl všechnu bídu,kterou pobělohorský čas na český národ navalil a z níž se dokázal vzkřísit,neboť národ lze po- kořit,ale nelze jej zničit.

     Lidé naslouchali,tleskali a Riegr vakoby věštecky ukončil "...budiž

též pomníkem našeho národu zmrtvychvstání a základním kamenem lepší budou- cnosti".

     Byl jediným dítětem mlynáře ze Semil a otec nepočítal s jeho stu-

diem,ale on vystudoval první ročník tajně a ukázal doma vysvědčení.Pře- kypoval talenty,hořel češstvím a jako mladíček s přítelem Vrťátkem zajeli na Slovensko navštívili básníka "Slávy dcera" Jána Kollára.V Praze byl u všeho,řečnil,psal,zakládal spolky,kamarádil s Máchou a velmi truchlil nad jeho smrtí.Před obhajobou doktorátu jej držela 14 dní policie pro pa- šování zakázaných knih Polákům.Práva dokončil až 19.června 1847,a mluvil u zkoušek jen česky.I on byl byl obětí tuberkulózy a léčil se roku 1848 v Itálii,ale přesto se přidal k české delegaci do Vídně za císařem.

     Osmnáctiletý císař Franz Josef I.rozehnal vojskem sněm v Kroměříži,

ale Rieger ikdyž věděl,že Češi bitvu o federaci národů,řečnil až do konce, ba prohlásil "všechna moc vychází z lidu".A pak přišlo zatykání a Rieger utekl do Francie,jednal se státníky,studoval národohospodářství a napsal několik brožur.Vrátil se a v ústraní "přežil" Bachovu diktaturu až do 24. června 1859,kdy Italové císaře porazili u Solferina.Ten rychle národy chlá- cholil tzv.Říjnovým diplomem (20.10.1860),u jehož zrodu byl však i Rieger.

     Když jak houby jak houby po dešti vyrůstaly české spolky,instituce -

pěvecký Hlahol,Sokol,Umělecká beseda,Prozatímní divadlo atd. a on už žil u Palackého,jehož dceru Marii si vzal,nebylo noc,u čeho by Rieger nestál. Zasloužil se o vznik Staročeské strany,jejich novin a ve volbách do českého sněmu (1862) se s Palackým stali jeho členy.Vlivem Tyla přilnul k divadlu a zasloužil se o vznik Prozatímního i Národního divadla,jehož byl inten- dantem (vrchní dozor).

     Stal se mluvčím českého národa.Zajímavá byla jeho řeč o školství

(4.3.1863),v níž zdůrazňoval,že školné mají platit rodiče,aniž si povšiml, že většina kolegů pocházela z chudých rodin a rodiče nebyť mecenášů by ně studia neměli.V té době po smrti rodičů prodal rodný mlýn v Semilech a kou- pil si od Fr.hr.Ausperka v Malči na Chotěbořsku velkostatek i s vnitřním zařízením,v němž kstáří odpočíval i Palacký.

     V době,kdy řečnil u základního kamene k Jungmannovu pomníku,čeští

poslanci na protest proti vídeňské politic odešli na 16 roků do tzv.pasiv- ní rezistence,čili ignorovali sněm.Ale to už se projevily ve staročeské straně rozpory.V roce 1874 se zrodila z vnitřní opozice strana mladočechů v čele s J.Grégrem.Byli to mladí,nacionálně rozhodnější,radikálnější lidé, kteří už kladli Rakousko.Uhersku státoprávní požadavky Čechů.Od roku 1878 se probudilo i hnutí sociální demokracie a přišel i Masaryk s Realistickou stranou.

     Nebylo české instituce,jež by Rieger nepomohl k životu: Národní di-

vadlo (1882-3)0,Národní muzeum (1891),česká universita (1882) atd.V politi- ce Rieger spolupracoval s historickou šlechtou,která byla však srostlá s rakouskou dynastií.Byla mu to často vytýkána,jenže Rieger viděl věci spíše očima víry,že národ povede historická šlechta.Po smrti Palackého (1876) se Rieger postavil do čela staročechů.Tím se stal i hlavním poli-

tickým vůdcem českého národa.Mladočeši však získávali příznivce především mezi mladou generací a vytýkali staročechům malou razantnost v jednání s Vídní.Už Palacký dospěl k názoru,že nelze prosadit v politice věci dů- sažnější,a proto mluvil o tzv. "drobečkové politice.",čili když to nejde najednou,ulamovat na rakouské politice jen "drobry".

     Rieger si neúspěchu české politiky byl vědom."Bože,kam jsme se do-

stali od deklarace,od fundamentálek a státoprávní autonomie království. Já se stydím opravdu",povzdechl si v dopise hr.Clamovi roku 1883.Vzpomí- nal na poslance "deklaranty" z 22.8.1868,kteří žádali stejné vyrovnání jako mělo Uhersko.Myslel na nezdar vyrovnání "Čechů s Němci v tzv."funda- mentálkách" vypracovaných hr.Clam-Martinicem po císařském reskriptu 18.9. 1871,v němž císař dokonce přislíbil svou korunovaci na českého krále.

     Tečkou za Riegrovou vůdčí rolí v české politice učinily tzv."punkta-

ce".Jednalo se o česko-německé jazykové vyrovnání v různých oblastech čes- ké země.Rieger na českém sněmu ve sporu s Němci v boji o jazyková česká práva prohrál.Začátkem ledna 1890 svolala vláda tajné jednání do Vídně.Šlo o rozdělení české země na dva správní celky - německý a česko-německý.Rie- grovi se nepodařilo naplnit požadavky na uplatnění češtiny v oborech stát- ní správy v českých oblastech.Šel na kompromis.A když vláda ujednání pro- vedla a vyhlásila,Rieger pořád obhajoval české ústupky.To Riegra smetlo s české politiky a jejího vedení českého národa se ujali Greégrovi mlado- češi.

     Rieger odešel do ústraní rodiny dcery Libuše Bráfové.Ještě v dva-

aosmdesátce si zajel na výstavu do Paříže a doma se těšil z plánů přestavby svého zámku v Malči.A nakonec......nebylo většího pohřbu v Čechách po Pa- lackém.Velkého mrtvého,který symbolizoval půl století české politiky,vy- nesli z Panteonu Národního muzea a tisíce lidí jej vyprovázely na Vyšehrad.



Socha, J.V.Myslbek 1913 Riegrovy sady,Vinohrady