František Langer

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

3.3.1888 Praha

7.8.1965 Praha

Pohřben

Polovina postavy, 1995 Preslova 5


Český spisovatel,dramatik.Mnoha díla měla ohlas ve světě.Z dramat:Periferie,Velbloud uchem jehly,Obrácení Ferdyše Pištory, Jízdní hlídka.Z prózy:Pes druhé roty,Pražské leendy,Bratrstvo bílého klíče,Předměstské povídky,Děti a dýka.Mnohé bylo zfilmováno.


"Tak vlastně vidím,že mi mé rodné město dalo na mou literární cestu docela vydatnou výslužku.Možná,že lecos,co jsem mu přičetl,je z těch třpytů a lesků,kterými si člověk vždy přikrašluje své rodné město,aby je povýšil nad všecka ostatní....takové prosté lidské svědomí,vnitřní měřítko,jaké má mít každý člověk."

František Langer


Rodiče ho museli zvednout vysoko nad ramena,aby se mohl podívat z rodné Karlovy ulice přes vysokou zeď do zeleně Eichmanky,kterou zakrát- ko rozparcelovali pro vily a činžáky.Na Vinohrady se přivalila bůhvíodkud chudina i se svým babylonem nářečí.Grázlíky vinohradské periferie vedl Ferda Pištora,který velel své partě slangem.Fratišek Ferdu znal od čtyř let,kdy mu rodiče koupili divadélko a on si vymýšlel hry.Jednou mu bra- tranec půjčil nějakou hru od "Čestmíra" (Shakespeara),jak si autora pře- křtil a přečetl hru jedním dechem.

Na gymnasiu už psal do novin a na medicíně se stal literárním elévem na konci stolu v hospodě "U zlatého litru" na Vinohradech a běhal Arbesovi pro cigáro.Poznal Haška,kterého si oblíbila nahluchlá Langrova maminka,pro- tože to s ní pěkně uměl,a za to mu vždycky cosi uchystala.V roce 1911 o volbách do Říšského sněmu byl František v hospodě "Kravín" u toho,jak štamgasti bouřlivě tleskali Haškově volební řeči za vlastní "Stranu mírné- ho pokroku v mezích zákona".Strana obržela plných 20 hlasů se vším souhla- sécích štamgastů.

V tom volebním čase třiadvacetiletý Langer napsal pro Čapky,kteří vedli "Umělecký měsíčník" nové "Skupiny výtvarných umělců" zasvěcené eseje o malířské moderně.O rok později mu v Národním divadle J.Kvapil režíroval hru "Sv.Václav",v níž hráli Vojan,Hubnerová a Vávra.Další hru "Miliony" s dekorací arch.Janáka mu v roce 1915 hrálo divadlo v Plzni.

V tom čase se už císař pán mstil Srbům,kteří mu za anexi své země zastřelili nástupce trůnu Ferdinanda d´Este.Langra odvedli do války,ale přeběhl do ruského zajetí.A když jejich ešalon vysedl z vlaku v Kyjevě, někdo je vášnivě s plošiny vagonu přemlouval ke vstupu do řad čsl.Družiny, která se na Rusi ustavila.Byl to - Hašek.

Osudy rozhodnou za lidi a Langra zařadili do l.pluku čsl.armády ja- ko lékaře.Bojoval u Zborova a prošel celou sibiřskou anabázi až do Vladi- vostoku a lodí do Evropy.Legionářská armáda vydávala noviny,měla svou ka- pelu i divadlo,pro něž Lager psal hry. V roce 1918 jej narychlo pozval do Kyjeva Masaryk,aby zajel do Stockholmu na jednání socialistů,ale čas jeho úmysl změnil a k cestě nedošlo.V té době vstoupil Hašek do vojenské skupiny kladeňáka Muny,která působila v v Rudé armádě.

V roce 1920 sláva legií pochodovala za veliké slávy Václavským ná- městím a k Langrovi přicupital pomenší,starší člověk a objal ho.Byl to Alois Jirásek.

Langrova důstojnická dráha měla pokračování i doma.Měli pro něho značné porozumění,takže mohl i psát.Z válečných dní si domů přivezl hodně zápisků,ale i hotových knížek a dramat,jež se na vojně hrály.Napsal román "Pes druhé roty","Železný vlk" a třídílné drama "Vítězství".Jeho drama "Velbloud uchem jehly" takřka znárodnělo a oběhlo svět a jeho "Periferie", v níž si našel svou životní roli herec Štěpánek,odlétlo rovněž do světa. Pak vydal ještě další dramata "Grand hotel","Obrácení Ferdy Pištory","Jíz- dní hlídka","Dvaasedmdesátka" a všechny se hrály i ve světě.I svoje povídky sesbíral do několika knížek a vydal.Co knížka to úspěch,ba obrovskou ode- zvu měly i jeho knížky pro děti,hlavně "Bratrstvo bílého kříže".

Bratři Čapkové ve své vinohradské vile pořádali schůzky "Pátečníků", (každý pátek),na něž někdy přišel i prezident Masaryk.Byla to jakási tri- buna soudobého myšlení,kde Langer málokdy scházel.Ale svět běžel peripetie- mi času k celosvětové hospodářské krizi,po jejíž hladu se prodral do čela Německa fašismus.Hitler zfanatizoval Německo a přichystal světu válku,ja- kou jeho dějiny ještě nezažily.Do války bylo vtaženo ne už 36 zemí jako ve válce první,ale 61 zemí.Padlo ne l0 milionů lidí jako v první válce,ale přes 50 milionů.

V létě 1939 musel Langer přes Polsko utéci před okupací ČSR do Fran- cie a pak do Londýna.Doma celou válku naslouchali jeho hlasu z BBC.Byl v Londýně lékařem rodící se čsl.armády.V tom obrovské válečném masakru vydal román "Děti a dýka",který přeložili v desítkách zemích,včetně patná- cti jazyků v SSSR a čínštiny.A pak se Langer vracel domů podruhé.Fašisté vyvraždili všechny jeho příbuzné.Kdo víc než on si v roce 1947 zasloužil titul národního umělce?.

V šedesátce odešel lékař,generál,spisovatel a diplomat Langer na od- počinek,našel si byt v prvním patře domu za kostelem sv.Václava na Smícho- vě a zralým,nevšedně prostým slovem,taktně i odvážně poodhrnul slepý kult osobnosti ve hře "Císařovy nové šaty".

Tehdy ještě potěšil děti loutkovou hrou "Pivoda,vodník pod vyšehrad- skou skálou" a přitom obracel listy hluboce zasvěcených úvah o abstrakt- ních malířích.Mělká ideologická měřítka doby konjukturálně vypouštěla z jeho díla legionářská témata,jenže Langer,jak potvrdil Werich,si nikdy a nikomu nepostěžoval.Život koneckonců jednou vyvře do pravdy.Posbíral ze svých článků pro vydání knížky pamětí "Byli a bylo" mnoho pěkného,skrom- ného vzpomínání,v němž dominuje vroucné vyprávění o příteli Jaroslavu Haš- kovi.Trochu si posteskl,že za nim do Lipnice nezajel,byť měl o něm zprávy od bratrance,že je nemocen.

"Ne,vezmu-li ještě někdy jeho Švejka do rukou,nebude to kniha,nad kterou se budu moci pochestávat,jako jsem se nad ní smával dřív",napsal vážně a se steskem,že život neustále rozhání lidi idejemi,představami a i lží.Ale on měl příliš zmoudřelou vizi lidství,než aby překročil jeho hra- nice.