František Lexa

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

5.4.1876 Pardubice

13.2.1960 Praha

Pohřben na Olšanech


PD,1966

Mezibranská 4 (odstraněna 1993)



Český egyptolog.Zakladatel egyptologického studia na Karlově universitě,první ředitel Egyptologického ústavu.Vydal mnoho překladů egyptských textů (Staroegyptské čarodějnictví-1923,Výbor ze starší literatury egyptské-1947,Výbor z mladší literatury egyptské-1948).Stěžejním dílem je 7 dílů "Gramaire demotique".


 "Na mú dušu,to jsem lek´ sa,     Nech s nim všici družbu majú
 že nám odletěl pan Lexa!         a vínečko popijajú"
                                                Petr Bezruč


Tak si zarýmoval slezský bard,když se doslechl,že Lexa v listopadu 1942 zemřel.Jenže bluf zhasil,jak vzplanul.Kdeže,Lexa měl ještě hlůavní práci před sebou,protože za sebou měl hromady staroegyptských dokumentů, v níž vedle moudra byly hromady zajímavosti.Český zakladatel egyptologi- ckého studia v Čechách měl ještě fůru práce a plánů,jež by se mu do živo- ta nikdy nevešly.Bylo po atentátu na sedmatřicetiletého Heydricha a na- cisté vybíjeli všechny,kdo si dovolili vyslovit nějaké české právo.

Lexa si uvědomoval,co musí ještě udělat práce,mež své plány z roku 1910 naplní.Byl tehdy na stipedijním studiu u prof.Spiegelberga ve Štrass- burgu a tam si svatosvatě slíbil,že napíše gramatiku předposledního stá- dia vývoje staroegyptštiny - démotštiny - čili "Grammaire démotique".A že jejim klíčem vytáhne z rozvalin tajuplného Egypta vzrušující minulost.

Inu,starostlivý "barde" Slezanů,Lexa neodletěl,dočkal se ještě své třetí cesty do Egypta v roce 1959,kam jako zakladatel Čsl.egyptologického ústavu (zal.1958) Univerzity Karlovy,odjel zahájit činnost univerzitního štábu v Káhiře.Karikaturista,spisovatel A.Hoffmeister jel s delegací a vzpomínal,že Lexa cestou vyprávěl o těch kamenných časech,jakoby je "sám zažil před nějakými čtyřmi tisíci lety".

Lexa I.díl "Gramaire démottique" vydal a rok něm díl druhý.Ostatních 5 dílů mohl vydat až po 2.světové válce v letech 1947-1951.Ve svém matema- ticky přesném systému práce pořád doplňoval,opravoval,nic nenechal jen ná- hodě.Kromě posledního dílu,který vyšel v Orbisu,vydal celé své gramatické veledílo vlastním nákladem.

Lexa byl jmenován prvním profesorem egyptologie na Karlově universi- tě v roce 1927.Egyptologický ústav byl ještě v nedohlédnu.Předpokládalo to hodně bezmezné dřiny.Mnozí z českých vědců věděli,co sedavá práce udělá s člověkem,takže sportovali.Od dětství v Pardubicích,kde byl otec advoká- tem.Gymnazium absolvoval v pražské Ječné ulici a odsud zamířil na filoso- fiikde získal diplom středoškolského učitele matematiky a fyziky.Doktorát obhájil roku 1901.

Dlouho přemýšlel o docentské habilitaci na téma "původ a psycholo- gie písma",ale když obracel stránky dějin,došel k poznání,jak později na- psal,že "... původ našeho písma je nutno hledat v písmu staroegyptském..". Tím byla cesta do hlubin lidských dějin otevřena a Lexa začal studovat mluvnici staroegyptštiny u prof.A.Ermana.

V roce 1901 se vrátil ke kantořině a vyučoval v Hradci Královém. Žil v životním triumvirátu: vyučování - bádání ve staroegyptštině - manžel- ství s dcerou skvělého iniverzitního filologa prof.Jana Kvíčaly.Ještě než odešel z Hradce,který se zásluhou starosty dr.Ulrycha chystal převlé- ci do moderního,Lexa v roce 1905 uveřejnil ve výroční zprávě gymnazia ně- kolik překladů z egyptštiny a především 125.kapitolu staroegyptské "Knihy mrtvých".

V Praze bydlel s rodinou v Mezibranské ulici u Národního muzea.Dcera Irena úsměvně vzpomínala,jak "staroegypťanský" sportovec Lexa chodíval denně svižným krokem až na Malostranské gymnasium,kde učil,pěšky a cestou vytahoval lístečky s egyptskými slovíčky z jedné kapsy a zastrkával je do kapsy druhé.Výsledky nevídané píle,jež mu nesklenula páteř do oblouku, vydal v roce 1910 v podobě první své vědecké monografie "Studie démotického textu verze tzv.Knihy mrtvých".

Ještě mu zbýval čas na pravidelné večerní čtvrtky s intelektuály všech ražení,mezi nimiž se neblýskalo jenom vědeckými poznatky,ale zcela polidsku se často dovádělo.Přinášel do společnosti k dobru i své verše nebo nějaký překlad z nermutného života staroegypťanů.Ve válce roku 1917 překvapil i románem z egyptského prostředí "Amen-Nacht".Když se lidé oděli do svátečního a vyšňoření studenti čekali na Lexův povinný doprovod na ne- dělní povinné školní bohoslužby,přiběhl vždy na poslední chvíli jako "divý muž" přímo z tenisu a ve sportovním.

Roku 1914 Lexa předložil České akademii věd studii "O poměru ducha, duše a těla u Egypťanů staré říše".Byl to rok po vyhlášení 1.světové války Rakousko-Uherskem a Německem,která se rozkoulela světem.Srbové se císaři pánu za anexi své rodné země "odměnili" zavražděním následníka trůnu Fer- dinanda d´Este v Sarajevu a Rakousko tím odzvonilo sobě "ende",ale stálo to za těch 10 milionů životů a 20 milonů mrzáků.Exe homo! Ejhle člověk. Lexovi se podařilo vydat knížku ve válečném roce 1917.

V roce 1919 se mnozí adepti vědy konečně dočkali vědeckých či kan- torských titulů a první český egyptolog se habilitoval na soukromého do- centa,jenže nezbytná obživa rodiny jej stále přidržovala na gymnaziu. Po třech letech shrnul všechny své překlady do několika svazků a česká veřejnost mohla poprvé nahlédnout do života starého Egypta.Lexa vešel v ro- ce 1923 do mezinárodního povědomí knížkou "Staroegyptské čarodějnictví". V Paříži ji hned přeložili,protože zlákala svou tajuplností.Lexa překládal zajímavosti ze staroegyptských mravních nauk,čili dal nahlédnout do duše staroegyptského vzdělance.

V roce 1927 se stal prvním řádným profesorem egyptologie na Karlově univerzitě a založil samostatný egyptologický seminář i egyptologickou knihovnu.Zpracoval koncepci vzniku a vývoje slovesných forem v egyptštině a v úmorné práci se mu zdařilo prosadit egyptologické studium na Karlově univerzitě.Později přiznal,že denně pracoval 14-16 hodin.Na vikend či o prázdninách jezdil s rodinou do pohádkového domečku ve skálách podhradí nejmenšího českého městečka Rabštejna nad Střelou.

Zbrouzdal nejen české hory od Šumavy k Tatrám,nevynechal ani bulhar- ské vrchy,když jezdil do Sofie přednášet v bulharštině egyptologii.Prosadil na Karlově universitě zásadu,že egyptologii mohou studovat zájemci ze všech oborů a přihlásili se např.- uměnovědec E.Poche,bohemista F.Vahala.

Lexa spatřil "svůj" Egypt až ve své pětapadesátce a tehdy brouzdal po vyvolené zemi pěšky 4 měsíce.Jednu dobu byla Praha jedinou universitou na světě,kde se vyučovalo démotštině.Lexa myslel i na laiky,když shrnoval do knížek tajupnou dobu ze staré egyptské literatury.V roce 1955 vydal vel- mi poučnou knížku "Veřejný život ve starověkém Egyptě",aby konfrontoval přítomnost se stavem civilizace přes horizont staletí.