František Novák

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

26.8.1902 Sokoleč u Nymburka

27.4.1940 Paříž

Pohřben na pařížském předměstí Neuvilly

2002 ostatky převezeny do rodiště


PD,1947

Jankovcova 43/35


Český důstojník,letecký akrobat.Několikanásobný mistr světa v letecké akrobacii.


Byl červenec,obilí zlátlo a na Strahově mužské paže opálené dobronzu yvedalz dvousettisícový stadion ze sedadel.Taký všesokolský slet ještě Sokol nezažil.Už pokolikáte duněla od západu země hrozbami.Hitler s gene- rálem Keitlem supertajně 24.dubna 1938 dopracoval plán útoku na ČSR,nazva- ný "Fall Grun" (útok na ČSR) a 5.května jej tajně vydal.Všechno bylo do běhu času zapsáno jako noty v orchestru.Henlein svolal 24.4. sjezd Sudetendeut- sche partaj a v pohraničí započala honba na Čechy.

V tom ztrnulém 6.červenci 1938 se na Strahově ozvala mohutná přísaha věrnosti Republice: "Přísaháma! Nad Strahov vzlétl sedmičlenný roj lete- ckých akrobatů šestatřicetiletého světového mistra letecké akrobacie Fran- tiška Nováka.

A pak v utajených jednáních vešel do českých dějin osudný okamžik: Být či nebýt.Jen dvacet roků bylo české zemi dopřáno svobodné existence a znovu přišel okamžik:Být či nebýt? O Češích se jednalo v Mnichově bez Če- chů.A mnozí Češi jakoby nevěřili vlastnímu národu a svým dějinám,dopřávají sluchu sluchu i tvrzení svých někdejších porobitelů.Jakoby potvrzovali už slova Komenského,že Češi jsou "největší napodobitelé cizího".

František Novák a tisíce jiných se okamžitě zorientovali a rozhodli. Jedni zůstali doma v ilegální činnosti proti Německu,druzí odešli do zahra- ničí.Hitler už 15.března 1939 shlížel z okna Pražského hradu na dobytou Prahu,které zbyly jen zaťaté pěsti a hněv.

František Novák nečekal,až Němci začnou naplňovat věznice podle při- pravených seznamů nebezpečných lidí.Vydal se s Františkem Langrem,legio- nářem,lékařem a spisovatelem k polsko-československým hranicím na Ostra- vsku,a na poslední chvíli chtěli uprchnout do polské Gdyně,kde na ně čekal plukovník Ludvík Svoboda,který později vedl čsl.vojenské jednotky na vý- chodní frontě.Tam se dohodli,že Novák se vydá Němci neokupovaným okruhem do Francie.

V Paříži už byl dobře znám.Byl tam už v roce 1927.Tehdy jej tam vy- slala čsl.armáda na dvouměsíční výcvik francouzských stíhacích letců.Sám byl žákem skvělého a slavného českého pilota-stihače štkpt. Malkovského, který tragicky zahynul.

Novák měl nejen akrobatický talent,ale absolvoval výcvik jako málo- kdo.Ale měl až neskutečnou odvahu.Doma byl znám a když na nebo zavrčelo le- tadlo,lidé vybíhali,protože se předpopkládalo,že uvidí akrobatická kouzla Františka Nováka.A pak to bylo vzdušné drama.Střemhlavý pád,obrátky a vý- stup až k zmrtvění a znovu pád a vzlet.

Už v roce 1925 získal titul učitele akrobacie.A potom připravoval osm roků mladé odvažlivce a byla jich opravdu dlouhá řada.Sewdm těch nej- lepších se objevila nad strahovským sokolským stadionem.I oni svým posled- ním akrobatickým vystoupením symbolicky přísahali věrnost Republice.

Novák si v roce 1933 přivezl první cenu za akrobacii z mezinárodní soutěže ve Varšavě.Po dvou letech své prvenství zopakoval ve skupinové akrobacii s kolegy Širokým a Hubáčkem v Lisabonu.A téhož roku zvítězil v individuální i skupinové akrobacii v Bukurešti.Zanedlouho nad jeho umě- ním žasla Paříž a po ní Linec.Po celé Evropě zářilo jeho jméno.

Nebylo člověka v Republice,kdo by jej neznal,kdo by jej kdy nesle- doval na obloze ve virtuózních přemetech,pádech a neuvěřitelných kouscích. Byl symbolem odvahy,idolem mladých a hrdostí národa.Republika jej ocenila bezpočtem metálů a bylo málo těch,kdo se mohli vykázat i zlatým pilotním odznakem a vojenským řádem.

V roce 1936 se v Berlíně sešlo 4069 sportovců na XI.Olympijských hrách,což byla doposud největší účast v dosavadních Olympiádách od roku 1896 v Athénách.Z Československa přijelo 165 sportovců.Přestože Hitler mluvil k mládí světa o míru,fašismus už potlačoval demokratickou vládu ve Španělsku.V tom čase,kdy už v přítmí fašistické propagandy si Novák přivezl medaili za třetí místo ve světovém klání akrobatů.Doma byl nejlep- ší a ve světě často rovněž.I jeho zásluhou mu vyrůstala konkurence.

Naposled jej jako vítěze z mitingu akrobatů Republika uvítala v roce 1937,kdy si přivezl první cenu z curyšského svátku akrobatů za skvělou se- stavu sedmičlenné skupiny.

Když přijel jako utečenec z ČSR do Paříže,čekalo jej mnoho kolegů. Po roce se v červenci roku 1939 okamžitě přihlásil do válečné letky fran- couzské armády.Uvítali jej vřele a svěřili mu funkci učitele vojenských letců.Odvedl pro přípravu francouzského letectva,co mohl,ale osud mu nedal mnoho času,aby rozdal víc ze svého umění.Zákeřná choroba ukončila jeho život už v dubnu 1940.