František Ondříček

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

29.4.1857 Praha 12.4.1922 Milán Pohřben na Vyšehradě

PD s portrétem,J.Kavan 1927 Nový svět 9/25



Český houslový virtuóz,jeden z českých houslových geniů z řady: J.Slavík,F.Laub,F.Ondříček,J.Kubelík atd.jež dala světu česká ze- mě.Proslavil Dovořákův houslový koncert "a moll".



     Sága muzikantského rodu Ondříčků sahá ještě před dědu Ignáce,který

měl kapelu,vyučoval i hře na housle a dal hudební základy synu Janovi, jemuž chtěl zprvu poskytnout jistější chleba v kněžském alumnátu.Záměr otci naštětstí nevyšel.Jan zmizel s houslemi ve světě a vrátil se s dvou- letým Františkem,protože mu zemřela maminka.

     Jan,který studoval na varhanické škole s A.Dvořákem, se usadil

na Malé Straně,otevřel si hudební školu v domě "U zlatého pluku" a se svou kapelou se živil po zábavách i ve smíchovském divadle Pavla Švandy na Smíchově.Začas se z oken jeho hudební školy nesl houslový kvintet -Jan čtyři jeho synové až k Oujezdské bráně.

     Nejstarší František hrál na housle už od tří let a prstíčky mu běha-

ly po hmatníku tak samozřejmě,jakoby se s houslemi narodil.Když hrál otec po hospodách,publikům často volalo,aby jim zahrál sólo malý František.Vy- sadili ho na stůl a malý vitoóz hrál a hrál.

     Když jednou Františka slyšel hrát prof.konservatoře,kontrabasista

Hrabě,doporučil otci,aby jej poslal na konzervatoř do třídy výnikajícího houslového pedagoga prof.Bennewitze.Tam pod misatrovým vedením František v letech 1873-76 konzervatoř vystudoval.Františkův prstoklad a švih přivá- děl posluchače k údivu.

     Chudé talenty byly odkázány na hudbymilovnost mecenášů.Benewitz Fran-

tiška doporučil bohatému Olivovi,jehož nebylo třeba moc přemlouvat, aby sáhl do prkenice hlouběji a poslal Františka na studium do Paříže ke slav- nému pedagogogovi a houslistovi L.J.Massartovi.Ten rovněž užasl nad českým talentem a zanedlouho František získal l.cenu pařížské konservatoře.Paříž

Františkovi otevřela cestu do Evropy a ta v hudbě začínala ve Vídni.Byla to nevídaná sláva v hudební aule monarchie při Františkově koncertu.Pří- tomný Mendelssohn byl prý Františkovou hrou přímo ohromen.

     Evropa se mladému houslistovi otevřela,pověst o jeho talentu jej

předstihovala a když Františkovi udeřilo šestadvacet,vykročil na první koncertní evropské turné.Stávalo se pravidlem při jeho koncertech,že je je pokaždé končil Dvořákovým houslový koncertem.

     V osmdesátých letech si Ondříček zvolil Vídeň za svůj dočasný domov.

Věhlas jej vyzvedl mezi světové mistry houslí.Měl až neuvěřitelně bohatý repertoár a jeho přednesu díla J.S.Bacha,L.van Beethovena,J.Brahmse,P.I.Čaj- kovského,N.Paganiniho a M.Brucha málokdo mohl konkuroval.Neměl srovnatel- ného soupeře v prstokladové technice.Jeho tón byl zvroucnělý,vášnivý a dynamický.

     Když koncertoval v berlínké opeře,měli svá vystoupení ve městě ještě

tří houslité,kteří doplatili na Ondříčkovu slávu,O vstupenky na českého mistra se lidé doslova prali.

     V roce 1890-91 zůstal František celý rok v rodné Praze.Otci,jemuž

vděčil za všechno,se mohl jenom úklonit u jeho hrobu na Malostranském hřbitově a bratři se rozběhli po světě a domů přijíždivali jenom naskok. Josef byl koncertním mistrem v pražském Národním divadle a pak přijal angažma v symfonickém orchestru v Bostonu,Emanuel,žák Ševčíkův,si dobyl věhlasu v Rusku a Uhrách a Stanislavův velký talent teprve vyrůstal.

     Doma František uspořádal deset koncertů a nescházely v nich Dvořá-

kův koncert a moll,díla Smetany,Fibicha rovněž uvedl i vlastní fantazii na motivy z "Prodané nevěsty".Smetanu nevynechal na koncertech ve světě nikdy.

     Velké koncertní turné absolvoval v letech 1895-6,čili v době,kdy

se Dvořák s Amerikou loučil.Ondříček oslnil "Nový svět" rozsahem svého repertoáru,v němž patrně scházelo ze slavných houslových skladeb světa máloco.V Bostonu se setkal nakrátko s bratrem.Setkání bylo příliš krátké na dlouhé vzpomínání,jež by z toho být.

     Slavní hudebníci bývají Ahasvéry světa,nesoucí srozumění lidským

srdcím,aniž naplní vlastní,věčné touhy.

     Ondříček působil několik roků i jako pedagog.Vyučoval hudbě za svého

pobytu ve Vídni a po svém návratu do Prahy působil v letech 1919-22 na praž- ské konservatoři.Na jaře 1922 se vydal na pozvání svého žáka Granchima na jih Evropy.Nebylo mu však přáno,aby se do svého rodného města vrátil. Když přestupoval v Miláně na jiný vlak,ranila jej mrtvice.Byl v Miláně zpo- pelněn a jeho urnu za velké účasti ctitelů Pražané uložili 17.května 1922 na Vyšehrad.