František a Václav Veverkové

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

František 3.3.1799 Rybitví u Bodanče 12.2.1849 Břeh u Přelouče Pohřben v Přelouči Václav 1790 1849

PD (společná), J.Lauda 1928 Slezská 100/7 (vstupní hala)



Bratranci František a Václav Veverkovi.Vynálezci pluhu, čili ruchadla.



     V moderní budově arch.Jiřího Gočára z let 1924-26 byla ke 100.vý-

ročí vynálezu ruchadla odhalena pamětní deska dvěma českým koumavým ves- ničanům,bratrancům Františku a Václavu Veverkovým z Rybitví u Pardubic.

     Mladší František zdědil po otci hospodářství.Byl prý zádumčivé pova-

hy,málomluvný,stále o něčem přemýšlel a každý úkon,který denodenně dělal, ještě promýšlel,aby si jej usnadnil.To mělo v dědině svůj důsledek v tom, že cokoli se někde někomu pokazilo,polámalo,běželo se za Františkem.V jeho povaze opravdu rozmlouval oráč se polem a logika země a sedláka byla jakoby ve stálem dialogu.

     Ve stereoptypu selské práce,zakleté do pravidelné chůze,úkonů a času,

kdy se den dni podobá jako vejce vejci to byl vzácný dar.František si už v mládí vymyslel soukolí pro fukar,zkonstruoval řezačku s kolem,vyznal se dobře v složitém mechanismu mlýnice.Uměl spravit všechno a když se co něko- mu pokazilo,šlo se za Františkem.

     V době Františkova sedlačení se oralo anglickými pluhy,které měly

dlouhou šroubovitou odhrnovačku.Františkovi se nelíbil způsob jejich odhr- nování,protože půda nebyla po orání dobře prokypřena.Představoval si to tak,že by pluh měl půdu nikoli drolit,ale měl by ji krájet,jako hoblík krájí dřevo.Myšlenka byla na světě.Jenže jak pluh upravit,aby půdu hoblo- val?

     N otázky jak co udělat byl mistrem jeho nevlastní bratrance Václav,

který po rodičích zdědil dobře vybavenou kovárnu.Ten podědil z rodu po- divuhodnou konstruktérskou schopnost a léta ji v otcově kovárně zdokona- loval.Byl stejně přemýšlivý jako František a především v realizaci kon- strukcí byl nepřekonatelný.Spojili své koumácké schopnosti a lecos už vy- mysleli.

     Ani jeden ani druhý nikdy nepomysleli na to,že vymýšlejí,aby zbohat-

li.Nebyli obchodníky,ale poctiví sedláci,všelijakých povah,tvrdých palic, ale smysl pro nové sloužil jenom jim a blízkému okruhu sousedů.Václav něco zdokonalil,měl leckdy na nové nářadí mnoho požadavků,ale nezbohatl.i V tom měli bratranci stejnou povahu.

     Václav natvaroval hákovou radlici tak,,aby krájela půdu,čili do po-

doby,jak ji zná zemědělec dodnes.Když nový pluh zkoušeli,pronesl prý Fran- tišek,že nový pluh pěkně "ruchá" a zajímavé slovo se tak zalíbilo,že nový pluh získal po tom název "ruchadlo".Pro sousedy a lidi v dalekém okolí to nebylo nic jiného,než "veverče".

     Svůj vynález Veverkové uvedli do svého hospodářství zřejmě v roce

1827,protože existují doklady,že orali s "ruchadlem" ve Lhotě pod Libčany právě v tomto roce.Oba s dobrým srdcem předávali zkušenost jiným,jenže v roce 1832 se na výstavě hospodářského nářadí objevil pluh,který vysta- voval hospodářský úředník Kainze z Choltic.Pluh byl navlas podobny,ba byl stejný jako měli Veverkové.Snadno se zjistilo,že obchodní "vykuk" při- šel na výstavu s přesným plagiátem vynálezců Veverkových.V tom byl patr- ně první úkaz "moderních upírů" z rtománu spisovatele Arbesa.

     Teprve po devatenácti letech,kdy oba vynálezci už nežili,dali se

potomci do nápravy křivdy na prostých venkovských koumácích.Prof.Lhotský a básník Langer podali u soudu protest,potvrzený představiteli obcí Ry- bitví a Lhotky.Veverkovým bylo uhájeno jejich prvenství.Vynález však nedal nikdo patentovat.A našel se další moderní upír v podobě německé firmy, která na výrobě ruchadla vydělala obrovské peníze.

     Oba vynálezci zemřeli ve stejném roce mimo rodnou obec.Dostali se

do velké hmotné nouze a odešli s rodinami každý posvém za lepší obživou.