Fryderyk Chopin

Z Pražský pantheon
Verze z 14. 9. 2019, 18:11, kterou vytvořil pantheon>Petronelle
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

1.3.1810 Želazowa Vola u Varšavy

17.10.1849 Paříž

Pohřben na hřbitově Pere Lachaise v Paříži,

srdce uloženo v chrámu sv.Kříže ve Varšavě


PD s bystou,M.Durasová 1960

Na Příkopě 864/28


Polský klavírní virtuoz a skladatel.Vyjímečný jev hudebního romantismu.Jeden z největších klavíristů doby.Slavné jsou jeho polonézy a mazurky.Napsal na 130 skladeb (27 etud,25 preludií, 2 koncerty aj.


Devatenáctiletý Chopin přijel do Vídně s vědomím,že přijel do metro- pole hudby,jež tleskala Beethowenovi,Mozartovi,prostě nepočítaně hudebních geniů,či spíše,kdo z nich nekoncertoval ve Vídni.Nároční posluchači mu zabouřili,ba zapsal se mezi nejlepší.Ohromil improvizací na polské národní písně.A tak se ve sváteční náladě s přáteli Celinskim,Brandtem a Maciejov- skim hned vypravili do Prahy,aby se rozhlédli po místech české hudební slávy.Chopinovi Praha nebyla cizím městem,jeho učitel hudby Albert Živný, vynikající znalec Bacha,byl Čech.I kmotr Bedřich Skarbek se mu navypřávěl o slovanofilovi Václavu Hankovi,znalci slovanských literatur.

Usídlili se v hotelu "U černého koně" proti Prašné bráně a první jejich cesta vedla za Hankou do muzea.Přijal je o to srdečněji,že mu Cho- pin předal pozdrav od svého kmotra a Maciejovski od prof.dr.R.Hubeho."Ob- jevitel" starých českých rukopisů (RKZ) mladíky provedl muzejními sbír- kami a požádal je o zapis do muzejní pamětní knihy.Maciejovský do ní na- psal ódu na Hanku a Chopin načrtl melodii v rytmu mazurky.

Patřilo k společenskému bontonu Prahy,že hudební návštěvy nejdřív zali za "hudebním papežem Prahy".Tak se říkalo skladateli a učiteli hudby Tonáškovi,který měl hudební školu v Tomášské ulici na Malé Straně.Prý s mladými Poláky pobesedoval,zřejmě si poslechl Chopinův klavír a bez- pochyby si vyslechli jeho výklad o jeho originální hudební teorii.Pak se odporoučeli a šli za slavným klavíristou a ředitelem konservatoře B.V.Pixisem.Není známo,že by Chopin v Praze koncertoval.Ale bezpochyby vě- děl,že náročné pražské publikum dokázalo svého času vypískat i Paganinni- ho.

Chopin se v Praze zastavil při cestě z Waršavy do Vídně v roce 1830. Bydlel ve stjném hotelu,ale podrobnější zpráva o jeho pobytu se nezachova- la.Bezpochyby přišla dávno z Vídně zpráva,že svět má nového geniálního klaviristu.A Hanka i jiní věděli,že jeho otec je majitelem penzionu ve Var- šavě a je Polák,zatímco matka je Francouzska.V rodině se symbolicky spoji- la tradiční zpřízněnost obou národů.Jenže Fryderyk s talentem zdědil i rodinnou nemoc - tuberkulozu.I Waršava měla aristokratický salón.Byl u var- šavského knížete Radziwilla,který jemnocitem pro talenty v Chopinovi roz- poznal velký talent a dopomohl mu ke vzdělání.A byl to Radzawill,kdo při- vezl Chopina z Vídně do Paříže těžce nemocného a uvedl ho do salonů Rot- schildova paláce,který byl přístupný jenon vybrané mocenské a umělecké eli- tě.

V Paříži získal Chopin přátele ve spisovatelích Balzacovi,Heinem, v muzikantech Berliozovi a Lizstovi a především se zařadil mezi početnou skupinu polských krajanů.Bylo hodně napsáno o velké lásce mezi Chopinem a francouzskou spisovatelkou Geoge Sandovou.Žili spolu a ona v něm doslo- va vypiplala jeho talent a žhavá láska mezi nimi vznítila jeho talent zpěvnou muzikálností.Uměl z klavíru vyčarovat neuvěřitelně jemné barevné odstíny tónů.Získal si pozornost měkosrdcatého skladatele F.Lizsta,Mendel ssohna a Schumanna.Oběma mohl děkovat za to,že publikum v Chopinovi po ú- spěchu jeho koncertů roku 1835 v Německu,v něm našlo nejenom geniálního klavíristu,ale i vynikajícího skladatele.Chopinovy sklady byly působivé melodicky i v harmonizačním novátorství a tím zazářil i mezi nejgeniálněj- šími jevy hudebního romantismu.

Paříži si dlouho nepovšimla Chopina jako skladatele,protože město nad Seinou jej už zařadilo a mezi jinými geniálnímu skladateli se ji zřej- mě zdál nesrovnatelný.Chopina to mrzelo i proto,že mu jeho skladby nevy- dal a on se musel živit vyučováním dětí z vysokých společenských kruhů.

Osud mu však příliš brzo zahrál do moll.V roce 1837 se mu tuberkuló- za zhoršila.Musel na léčení na Malorku a v zoufalém hledání zdraví zajel i do Mariánských lázní i Karlových Var.Choroba se ale nedala zastavit,ba ani zmírnit.Na Malorce ho Sandová ošetřovala,jenže přestože k němu cítila upřímnou lásku,uvědomila si milencův konec a její vztah k němu ochladal, proměňoval se v mateřské opatrovnictví. Dlouho se zřejmě odhodlávala,než mu sdělila,že se s nim musí rozloučit.Onen rozhodující,krutý okamžik živo- tavypsala ve své knize "Lucrezia Floriani".

Duševní utrpení ukrajovalo Chopinovy síly,nemoc se zhoršovala,ale přesto horečně komponoval,utrhával životu chvilky,aby to málo,co mohl ještě vyzpívat vyzpíval,byť se dusil žalem.

Těch 150 opusů,jež napsal,z něj po smrti učinilo nejen velkého pol- ského klavíristu,ale i skladatele,genia světové hudby,který napsal 27 etud, 41 slavných mazurků,7 polonéz,18 nocturnů,25 preludií,balady,ronda,scherzza, valčíky,ll skladeb pro nástrojová sóla,dva koncerty a fantazii A Dur.

Mezi jeho žáky byli slavní klavírní virtuózové jako byl Rus A.Rubin- stein,K.Mikulov aj.

Po triumfální ,poslední koncertní cestě po Anglii a Skotsku Chopin zemřel a jeho dílo si muselo vydobývat cestičku k ocenění až po smrti.