František Klapálek

Z Pražský pantheon
Verze z 26. 12. 2019, 11:04, kterou vytvořil Tomáš Gardelka (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

30.8.1863 Luže u Chrudimi

3.2.1919 Praha

Pohřben v Libochovicích


PD s bystou,R.Březa 1929

Peckova 263/17


Český entomolog.Založil Českou společnost entymologickou (1904), její odborný časopis a knihovnu.Zkoumal ekologií a morfologií hmyzu,především chrostíků,brouků a síťokřídlý hmyz.Společnost sdružovala profesionály i entmology-amatéry.


Jeho zájmu o hmyz si povšiml na litomyšlském gymnasiu prof. příro- dopisu Bárta a vášnivý mladičký sběratel brouků měl o své budoucnosti rozhodnuto.Přihlásil se na studium přírodovědy na Karlově universitě a známý geolog,zoolog a panteolog prof.A.Frič,bratr bouřliváka roku 1848 a spisovatele J.V.Friče,mu umožnil přístup ke sbírkám v Národním muzeu, tehdy ještě na Příkopech.V šestadvacíti jej už entomologové znali i z řady odborných článků.Fundovaná studie "Metamorfóza českých trichoptér" jej zařadila mezi adepty etymologické vědy a uznáním mu bylo stipendium pro studium v Londýně u významnému entomologa Mc Lachlana a při zpáteční cestě nezapomněl ani na Paříž.

Rád by zůstal u své vědy,jenže starost s obživou jej přiměla ke stře- doškolské profesorské dráze.Pobyt na gymnasiu v Litomyšli nebo v Třeboni obohatil jeho entomologickou sbírku.Začátkem století se objevil na gymna- siu v pražském Karlíně.Bylo mu čtyřicet a bibliografie jeho studií byla dost rozsáhlá k tomu,aby jej zvedla mezi znalce,kteří měli renomé i v za- hraničí.

Klapálek proputoval za hmyzem české země.Hned po vydání své studie "Metamorfózy" vydal v roce 1890 její dodatky "Předběžný seznam českých trichoptér,čili chrostíků".Za rok následovala studie z jeho českých cest "Trichopterologický výzkum Čech v roce 1891".Tento obor neroste jen z fondů knihoven,je vědeckou disciplinou,za níž musel bez ustání do přírody doma a pak i na Balkán,kde prováděl především výzkum hmyzu šikmokřidlého, sítokřidlého,rovnokřidlého,srpic a pošvatek,čehož si sotvakdo v přírodě povšimne.Klapálek z cesty po Balkánu vydal "Zprávu o cestě entomologické a východní Rumenií v roce 1893".Navázal spolupráci s Evropou,posílali mu- své práce a on se měl čím revanžovat.Z jeho knih se utvořil zárodek budoucí entomologické knihovny.

Z třeboňské učitelské štace si do Prahy přivezl materiál, z něhož v roce 1895 zpracoval studie "Seznam hmyzu českého","Hmyz šikmokřídlý a síťokřídlý" a pak následovaly práce "Příspěvek ku znalosti vývoje českých hydroptilid" ,"Analytické tabulky českých druhů trichopter" a "Obojetník kobylky zelené".

Nebylo v Čechách člověka povolanějšího,zapálenějšího pro obor,mež Klapálek,takže i hesla o hmyzu pro Ottův naučný slovník jsou z jeho péra.

A pak přišla chvíle,kdy obor zmohutněl,přibývali entomologové nejen po profesi,ale i amatéři,kteří vytvořili společnou Českou entomologickou společnost.Její ustavující zasedání 9.3.1904 se konalo v Zemědělské radě na Václavském náměstí.Společnost měla 55 členů a bylo samozřejmostí,že přesedou zvolili Klapálka.Obor dostoupil do širokého povědomí lidí a jeho nový "Časopis ČSE" byl přitažlivý pro další zájemce.

V roce 1909 Klapálek vydal první český souborný přehled hmyzu ze sta- noviska biologického.Nazval jej "Ze života hmyzu".Před válkou ještě stačil absolvovat tři entomologické expedice do Sudánu a Nord Ugandy (1912-14) a z cesty vytěžil přehled exotických neuropter.A v roce 1914,kdy František Josef I.vypověděl válku Srbsku,vyšel Klapálkův překlad Darvinova spisu "O vzniku druhů přirozeným výběrem".

Velký český entomolog nebyl vědcem uzavřeným před světem do svého oboru.V roce 1908 jeho zásluhou vznikla největší organizace českého úřed- nictva "Český svaz úřednických spolku".Sdružoval 75 organizací s 41 tisí- ci úředníků a učitelů.V roce 1910 založil "Úřednický peněžní ústav",který v hladové válce otevřel pro úřednictvo i dvě kuchyně.

Vynikající vědecký systematik,morfolog a biolog zemřel nečekaně v noci necelé čtyři měsíce poté,co se vznikem samostatné ČSR otevřely lepší vyhlídky i pro jeho vědu.Etymologové a učitelští kolegové mu od- kryli v roce 1919 památník v Libochovicích,kde naposled bydlel a je tam rovněž pohřben.