Jan Evangelista Purkyně
17.12.1787 Libochovice n.Ohří 28.7.1869 Praha Pohřben na Vyšehradě
PD s portrétem,J.V.Myslbek,J.Wiehl,V.Mašek 1883 (nově 1927) Spálená 74/18
Český lékař a fyziolog světového významu.Objevil anatomickou stavbu buněk,tkání a jejich činnost,vývojové procesy ve vajíčku. Mnohé objevy nesou jeho jméno:Purkyňův jev,Purkyňova vlákna,Pur- kyňovy buňky aj. Jeho pojmy:protoplasma,hmota mezibuněčná aj. Ve Vratislavi založil první fyziologický ústav na světě a v ro- ce 1851 v Praze.Překladatel,básník,přední český vlastenec.Z díla: "Příspěvky k vývoji ptačího vejce před vylíhnutím","Příspěvek k poznání zraku ze subjektivního hlediska".
"....Svůj život i své umění povedu v čistotě a ctnosti.Ať vstou-
pím kamkoli,půjdu tam pouze s úmyslem léčit nemocné.Budu-li věren té- to přísaze,nechť je mi dovoleno mít prospěch z mého povolání a být ctěn lidmi.Nesplním-li tyto sliby a poruším přísahu,nechť se mi děje opačně..."
Z Hippokratovy přísahy
U Purkyňovy promoce 9.prosince 1818 v Karolinu předsedal děkan lékař-
ské fakulty prof.Jan Theobald Held,lékař srdcem a muzikant duší,mravní o- sobnost českého národního obrození.Purkyňova dizertace "Beitrege zum Kent- niss des Sehen in subjectiver Hinsicht" (Příspěvky k poznání zraku ze sub- jektivního hlediska) vzbudila rozruch.Jednatřicetiletému lékaři blahopřál Jungmann,Sv.Pressl,Dobrovský,všichni,s nimiž často debatoval v Sírkově uli- ci (dnes Melantrichova) v rodném Presslově domě "U zlatého orla".
Jungmanna znal od roku 1808,kdy utekl pěšky z Moravy domů do Libo-
chovic k mamince,aby ji opatrně sdělil,že vystoupil z řádu piaristů.Vystou- pil z něj přesto,že to byl mnišský řád,jehož školu navštěvoval ve Slaném a po otcově náhlé smrti u piaristů zpíval jako výborný choralista na kůru.
Piaristé objevili jeho vědychtivý talent a poslali jej na své gymnasium do Mikulova.Pak jej pověřili vyučováním ve Strážnici a zanedlouho začal studium filosofie v Litomyšli.V tomto starém městě bohatých kulterních tradic se v přemýšlivém chlapci začaly znesvařovat pricipy vědy,které sledoval a náboženská scholastik.Napsal Jungmannovi a patrně se mu svěřil se svými pochybnostmi,že víra káže hotové pravdy,jenže svět je záhadou, jíž třeba odkrývat.Jungmann sledoval i Purkyňovy verše a v roce 1814 mu je doporučil k otištění v českém Hromádkově časopise ve Vídni.
Nu a Purkyně se přihlásil na studium pražské filosofie a přitom
zkoumal princip zvukových vln.O jeho talentu a vědeckých zájmech se dověděl baron Hildbrandt z Blatné,ze zámku,odkud se v roce 1465 vydalo poselstvo krále Jiřího z Poděbrad dojednat v západní Evropě všeobecný evropskou míro- vou unii.Baron mu dsovolil,aby si na zámku zbudoval laboratoře a svěřil mu k výchově svého syna.
U Hiltbrandta se scházela vzdělaná společnost,hrála zámecká kapela,
s níž leckdy muzicíroval kantor J.J.Rybu z Rožmitálu.Zámecký pán vytušil v mladíkovi genialitu a umožnil mu studium medicíny a dokonce vydal Pur- kyňovu dizertaci,která se dostala do rukou básníka Goetha.
Léta 1822-23 se stala Purkyňovou životní křižovatkou.Setkal se
na sjezdu přírodovědců v Berlíně s prof.K.A.Rudolphim,Goethovým přítelem a poznal profesorovu dceru Julii,jež se později stala jeho ženou.Při ná- vratu domů zajel do Výmaru za Goethem a výsledkem bylo,že mu prof.Rudolphi a velký básník pomohli získat místo profesora fyziologie na univerzitě ve Vratislavi.Město,kde studovalo hodně českých a slovenských obrozenců,se stalo Purkyňovým domovem na 27 roků.
Purkyně ani zde nezapřel své vlastenecké srdce.Pomáhal potřebným a
pilně navštěvoval Slezskou vlasteneckou společnost,která ve Vratislavi sdružovala významné osobnosti.Přednesl ve Společnosti na 60 přednášek o svých objevech.Právě Purkyně dopomohl Čelakovskému v jeho pražské patál- ii s obživou tím,že mu na vratislavské univerzitě vymohl místo profesora slavistiky.
Purkyně svými výzkumy a objevy šokoval vědecký svět a stal se prv-
ním vědcem na světě,který založil fyziologický ústav (1839).Jenže osud mu nedopřál štěstí v osobním životě.Po osmi letech mu zemřela Julie a dvě dcerky.Oddal se plně a důrazně vědě,aby v ní na všechno zapoměl.Studoval hlavmě anatomickou stavbu buněk a tkání,jejich činnost a vývojové procesy ve vajíčku.Napsal studií s názvem "Příspěvky k vývoji ptačího vejce před vylíhnutím" a vyvolal tím ve vědeckém světě rozruch.Obhájil v ní prven- ství v objevu buněčné teorie před pozdějším podobným objevem prof.Schwan- na.Purkyně jako první ve světě vyobrazil zárodkový měchýřek,který stejně jako buňka a jiné jeho objevy obdržely po něm název.
Do jeho života se vešlo i studium v archivech,kde našel rukopis Kro-
niky Přibika Pulkavy z Radonína,Komenského Didaktiku a Moudrost starých Čechů.V roce 1850 jakoby jej zavolal domov.Sbalil se a se dvěma syny odjel natrvalo do Prahy.Praha byla ve smutku,v rozladění po české prohře v boji o národní práva na Kroměřížském sněmu 1849,kde osmnáctiletý císař Franz Josef I. sněm rozmetal vojskem a české rebelanty ztrestal vězněním, exilem,odvezením Havlíčka do brixenského vyhnaství a zatlačením Palackého a jiných předních vlastenců do ústraní.
Purkyně v roce 1851 zbudoval ve Spálené ulici fyziologický ústav,
stal se předsedou přírodovědného sboru Českého muzea a s přítelem MUDr.Pod- lipským založil přírodovědný čas."Živa".Teprve v roce 1861,kdy se český národ po císařově příslibu ústavnosti v "Říjnovém diplomu" (20.10. 1860) český život rozbouřil,i Purkyně se stal členem českého sněmu a pře- kvapil myšlenkou o zřízení české akademie věd.Celé roky totalitního Bacho- va režimu chránil vlastence a vzdělával své žáky.Když v roce 1862 mezi českými novými spolky vznikl i Sokol,přišel na první jeho hromadné cviče- ní se svými přístroji a překvapil Tyrše,když před a po vystoupení zkoumal zdravotní stav cvičenců.A kdo jiný než on by mohl v roce 1862 stát v čele "Časopisu lékařů českých",který s přáteli založil.
Jeho ústav ve Spálené ulici,v němž i bydlel,se stal Mekkou vědy i
vlasteneckého života.Purkyně využil ve vědě jako první fotografování,pod- nítil objev daktyloskopie a jasnozřivě předvídal rozvoj kinematografie.
Svoje názory o přírodě vyložil v knížce "Útržky ze zápisku zemřelé-
ho přírodovědce".Přežil oba své syny,malíře i botanika a koncem července 1869 jej doprovodily na Vyšehrad tisíce lidí.Na jeho rakvi ležely věnce a vědecká ocenění ze světa.Na náhrobku je napsáno jeho vědecké krédo: "Omne vivum ex ovo" - Vše živé pochází z vejce.
Socha, O.Kozák,V.Štrunc 1961 Karlovo náměstí (park),
PD společná s předsedy Fyziol.ústavu Albertov 1029/5 (vestibul)
