Jaroslav Horejc

Z Pražský pantheon
Verze z 13. 9. 2019, 18:00, kterou vytvořil pantheon>Petronelle
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

15.6.1886 Praha

Pohřben na Olšanech


PD s bystou,J.Horejc 1975

Nábřeží JUDr.Rašína


Český sochař a průmyslový výtvarník.Zasáhl do mnoha uměleckých oborů.Českému sklářství získal proslulost kolekcí,jež v Paříži roku l925 získala Grand prix.Z díla:mříže Zlaté brány a Kalvarie v kapli katedrály sv.Víta,výzdoba pohřební kaple J.A.Komenského v Naardenu,chrliče hvězdárny Klementina aj.


Jeho nevšedního talentu si při návštěvě Prahy v roce 1909 povšiml i francouzský sochař Bourdelle a Horejcův učitel St.Sucharda definoval je- ho talent lapidárně: Horejc = originalita.Hledal inspiraci u Etrusků,v ran- né italské renesanci,u řecké archaistické plastiky i u samotného Bourdel- la.Ze syntézy vznikl jeho charakteristický styl protáhlého a masivního tvaru.Tvrdí se o něm,že málokdo si uměl námět tak virtuozně předkreslit. jako on.Vyučil se rytcem a ciselérem,absolvoval školu pro klenotníky,dělal štukatéra na pražských činžácích a na Uměleckoprůmyslové škole už jenom zdokonali jeho zkušenou šikovnost.

V roce 1908 se mladí umělci ze spolku Mánes seskupili kolem časopi- su "Umělecký měsíčník",u něhož kromě malířské skupiny vzniklo rovněž umě- lecko-průmyslové družstvo,jež si dalo název "Artěl" (z ruštiny = výrobní družstvo).Dalo si za cíl vytvářet užitné předměty moderního střihu tak, aby naplňovaly dokonale i svůj účel.Ale nejenom to,aby rovněž vynikaly úsporností a krásou.

Jména těchto umělců jsou obecně známa: P.Janák,J.Kotěra,J.Chochol, J.Plečník,L.Machoň,L.Hofman,teoretik V.V.Štech a další.Artěl dokonce vla- stnil prodejnu a postupně obohacoval svou tvorbu o další oblasti uměle- cké aktivity.Horejc s Atělem spolupracoval hned po škole (l910) a navrho- val pečetitka,těžitka,krabičky na šperky,skleněné poháry,mísy na ovoce atd.

V roce 1918 se stal na Uměleckoprůmyslové škole kantorem a po tři- cet roků řídil ateliér uměleckého zpracování kovu.Svou tvorbu obohacoval dalšími obory,jež mu přinášela spolupráce s architekty Kotěrou,Hypšmannem, Hilbertem,Zázvorkou a dalšími,kteří mu nabízeli sochařskou spolupráci na svých projektovaných budovách.Z jeho ateliéru tudiž pocházejí i pla- stiky na Hypšmannově rozměrném komplexu budov ministerstva sociálních věcí pod Emauzemi,poblíž jeho bydliště.Jeho provenience jsou rozmanité práce na dalších budovách i v interiérech,např.hotelu Solidarita ve Strašnicích.

V zahraničním časopise recenzet jeho díla jednou zveřejnil článek o jHorejcově všestranném a nevšedním mistrovství,a ten zaujal odbornou ve-. řejnost.Z toho se zrodila Horejcova spolupráce se sklářským ateliérem Š.Rathy v Kamenickém Šenově.Píše se,že Horejcův vstup mezi skláře znamenal pozvednutí náročností na kvalitu výrobků.Tím se Horejc zasloužil o zvednu- tí laťky náročnosti v českém sklářství až mezi světovou špičku.

V roce 1925 Horejc získal za pět skleněných váz - Praha,Bakchus, Země Kanaan,Tane a za Tři bohyně cenu "Grand prix" na výstavě v Paříži. Repliky jeho váz si pořídila muzea v New Yorku,Stockholmu a v Paříži.

Horejcovou doménou byly i šperky,kovové doplňky,keramické nádoby, mříže,mince stejně jako komorní nebo architekturní plastika.V Praze se s jeho dílem setkáme na klementinské hvězdárně,kde jsou jeho dílem chr- liče,čtyři figurální kandelábry na Národním památníku na Žižkově jsou rov- něž jeho dílem a zvlášť obdivuhodné a obdivované jsou jeho tři práce v katedrále sv.Víta: mříž na Zlaté bráně,dřevěná plastika Kalvarie v kap- li pod kruchtou a drobné plastiky ze života sv.Ludmily.

Za nejvyzrálejší dílo bývá považována Horejcova výzdoba kaple J.A.Komenského v Naardenu,za niž byl v roce 1937 oceněn řádem Orange-Na- ssau.

Jednou Horejc obdržel zakázku,v níž využil dokonale syntézy plasti- cké tvorby s hlubokým citem pro sklo.Měl vytvořit šestidílný obrovský re- lief pro Palác národů v Ženevě.Bohužel relief shodou okolností zůstal v Praze a dnes zdobí interiér Umělecko-průmyslového muzea v Praze.

I Horejc jako člověk,který miloval svoji zemi,nechyběl mezi umělci, kteří se zapsali do tvorby kovových první československé Republiky v čes- kých dějinách.Jeho dvacetikorunami se platilo v letech 1933-1937.

Na procházkách Prahou se lidé často zastavují u jeho plastik,jež jsou jakoby v anonymitě.Na Kampě stojí u Čertovky poblíž Nosticova zám- ku v zeleni trávníku jeho plastika "Žena s amforou" a na Štvanici proti porodnici dívka s názvem "Odpočívající".Jedna Horejcova plastika má obrov- ského propagátora ve Fričově filmu Císařův pekař a pekařův císař.Je to plastika Goléma.

Horejc je autorem i dvou náhrobků znamenitých osobností českých dě- jin: spisovatele A.Jiráska v Hronově a zakladatele české psychiatrie prof.Heverocha na pražském Vinohradském hřbitově.