Ivan Stěpanovič Koněv

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

16.12.1897 Lodějno v Kirovské oblasti

21.5.1973 Moskva

Pohřben u Kremelské zdi


Socha na podstavci,Z.Krybus 1980

Náměstí interbrigadistů,park


Ruský vojevůdce ve 2.světové válce.V armádě od svých devatenácti let.Velel sovětské armádě v moskevské a kurské bitvě a vedl válečné operace ve viselsko-oderské,berlínské a pražské vojenské operaci.Stal v čele ozbrojených sil Varšavské smlouvy.



Kolem čtvrté hodiny ranní 9.května 1945 se objevil na předměstí Prahy první sovětský tank a den předtím podepsalo Německo v Berlíně kapi- tulaci.Hitlerův "Mein Kampf" skončil 52. miliony mrtrvých,bezpočtem mrzá- ků a spáleným světem.Ecce homo! Šílenec střílel lidi jako krysy a nedoká- zal v berlínském bunkru zastřelit sebe.Ještě nebylo dobojováno.Milionová elitní armáda generála Schornera svírala Čechy a Prahu.Utíkala před Rudou armádou SSSR přes Prahu na jih k Američanům,protože čekali,že ti budou mírnější,protože v SSSR zničili zemi a 52 milionů mrtvých ve válce zabili 22 občanů SSSR (Amerika ztratila kolem 36o milionů lidí).Válka neskončila a už se kalkulovalo s životy lidí jako na šachovnici.

Schorner vydal rozkaz: "...je třeba bojovat tak dlouho,dokud nebu- dou v bezpečí nejcennější němečtí lidé".Elita esesáckých černooděnců mu byla "nejcennější" hodnotou německého národa.Stateční Češi se rvali s vý- tečně vycvičenými zabijáky asi na patnácti stovkách barikád,bázlivci stá- li za záclonou a přihlíželi.Rozhlas volal o pomoc sovětskou armádu a ta přijížděla na tancích s veliteli generálem Rybalkem a Leljušenkem od Dráž- ďan.Česká národní rada jednala o pomoc "vlasovce",čili armádu Stalinova generála Vlasova,který u Leningradu prohrál bitvu a z obav ze Stalina se přidal s armádou k Němcům.Vlasovci Praze pomohli,byť v naději,že se jim trest zrady zmírní.To je však bolestná kapitola ruských dějin.

Na území Čech bylo zajato na 800 tisíc německého elitního vojska a Pražská vojenská operace vedená generálem armády Koněvem definitivně skončila 2.světovou válku,jejíž poslední dělový náboj trčí dodnes ve věži slivického kostela na Příbramsku.

Generál armády,širokoplecí osmačtyřicátník Koněv,obdržel v Praze čestné občanství.Před třiceti roky jej povolali do carské armády,která bojovala s Rakouskem a Německem,čili se strůjci 1.světové války.Ruskou zemí křižovala carská,německá,rakouská vojska a přišla i vojska některých západních vlád.Vysílená země hladověla a hlad vyvolal v ruských vojácích stále větší nenávist k carovi.Chtěli domů.Carismus padl a v únoru 1918 se vlády země ujala Kerenského demokratická strana,jež prohrála v očích vojáků pokračováním války.V říjnu 1918 převzala moc Leninova vláda sově- tů,jež uzavřela s Němci sic potupný mír,ale nezbytný,a vydala dekret o kon- fiskaci půdy aristokracie ("paměštiků").Vznikla Rudá,lidová armáda,jež měla vyhnat carská a cizí vojska ze země.Koněv se v Rudé armádě stal veli- telem tanku v tankové a střelecké divizi.

Pocházel z chudých poměrů a válka v něm vyburcovala talent vojenské- ho stratéga i organizátora.Teprve v roce 1926,když se život Ruska uklidnil, skončil kursy při Vojenské akademii a jeho veliteská schopnost byla tak zřejmá,že v roce 1930 jej postavili do čela pluku a za dva roky divize.Vo- jenskou akademii absolvoval až v sedmatřicíti a pak šest roků sloužil na dálném východě,kde velel střelecké divizi a zanedlouho celé dálněvýchod- ní armádě.

V roce 1941,kdy Hitler 22.června 1941 v 3,15 hodin bez vyhlášení války napadl Sovětský svaz,čili realizoval dlouho připravovanou akci "Barbarosa",velel Koněv 19.armádě v Zabajkalí a v severokavkazském okru- hu.Němci napadením SSSR suverenně ovládli situaci a Koněv byl převelen na západní,kalininovský,severozápadní a stepní část fronty.

Postup německých armád v období 17.7.1942 - 2.2.1943 změnila krutá bitva u Stalingradu (Volgogradu),kde byla poražena a zajata německá armáda gen.Pauluse.Další bitvou,a to rozhodující ve 2.světové válce byla tanková bitva u Kurska 5.7.- 23.8.1943,v níž Němci akcí "Citedela",chtěli prorazit přes Kursk k Moskvě.Koněvovovi v této největší tankové bitvě dějin světa podařilo zadržet německou ofenzivu.Sovětské tanky u Kurska Němce porazily a sovětská vojska převzala taktovku na zbytek války.Koněv od té chvíle vyháněl zuřivě se bránící německá vojska ze své země.

Koněva převeleli k l.ukrajinské armádě (1944-45),která osvobozovala nejenom Ukrajinu,ale všechny země směrem na Berlín.S jeho jménem je spo- jena válečná viselsko-oderská operace,v níž útočnou strategii vojska l.běloruské a l.ukrajinské armády řídili generálové Žukov a Koněv.Od 12.1. do 3.2.1945 se bojovalo mezi řekami Vislou a Odrou a sovětská vojska osvo- bozovala povstaleckou Varšavu,obklíčila Vratislav a Poznaň a vytvořila ko- ridor na Berlín.V sovětské armádě bojovaly tehdy i dělostřelecké útvary l.čsl.armádního sboru v SSSR.

Válka se dostala do finále od 16.dubna do 8.května ve velkých bo- jích v Berlíně.Hitler se chystal na odchod ze života a po vztyčení vítěz- né vlajky na Říšském sněmu jeden z nejhrůznějších válečných zločinců už nežil.Koněv byl u podpisu německé kapitulace a po válce byl rok vrchním komisařem vojska v Rakousku,pak mu svěřili náměstka ministra národní obrany,velitele spojených armád Varšavské smlouvy a nakonec velitele sovětských vojsk v Německu.Koněvovy vojenské zásluhy ocenilo vyznamená- ním i Československo.