Jaroslav Ježek a Jaroslav Kamper: Porovnání stránek
m (naimportována 1 revize) |
pantheon>Petronelle |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | 12.8.1871 Praha | |
− | + | 31.10.19ll Praha | |
Pohřben na Olšanech | Pohřben na Olšanech | ||
− | PD | + | PD,J.Wenig 1932 |
− | + | Nerudova 233/40 | |
− | '''Český | + | '''Český spisovatel,překladatel a první dramaturg Městských divadel pražských.Znalec staré Prahy a organizátor společenského života.''' |
− | + | Když přišel mezi kumštýře každý čekal,co má nového,co objevil a co | |
− | + | ho napadlo,prostě byl člověk,neposeda,který jiskřil a vybavovaly se mu | |
+ | obrazy,co,jak,kdo a kde.Byl to muž rozhrnujícící oponu dramat života Pra- | ||
+ | hy,jež často režíroval a málokdy se mu vymkl balvan z rukou jak Sysyfovi. | ||
+ | Hodně psal o všem možném,hrál divadlo,řečnil,vysedával po archi- | ||
+ | vech a hledal zajímavosti.Byl skvělý řečník,bravurní fejetotonista a kri- | ||
+ | tik. | ||
− | + | Jednou přiběhl z archivu Národního muzea se zvláštnůstkou náramně | |
− | + | zajímavou.Zaujala i Aloise Jiráska.Navrhl totiž,aby se v Praze insceno- | |
− | + | valo dobové setkání W.A.Mozarta se známým myslitelem,spisovatelem a doby- | |
− | + | vatelem ženských srdcí Casanovou.Ti dva se prý měli sejít v Praze na Malé | |
− | + | straně mezi vznešenou společností po slavné premiéře Mozartovy opery | |
− | + | "Don Giovanni" (29. října 1787). | |
− | + | Jirásek zalistoval v dějinách a navrhl,aby se legenda o schůzce Mo- | |
− | + | zarta s Casanovou odehrála na plese v colloredo-mansfeldském paláci.A ji- | |
− | + | ný hned přidal,že by se všechno mělo odehrát v historických kostýmech a | |
− | + | podle tehdejšího ceremoniáře rokoka. | |
− | |||
− | |||
− | + | Posháněly se všemožné propriety a jednoho dne roku 1905 navečer při- | |
− | + | jela vznešená společnost do colloredo-mansfeldského paláce rokokově načan- | |
− | + | čaná a samozřejmě v kočárech.Jirásek si přivedl malířsky nadanou dcerku | |
− | + | Boženku s manželem Hanušem Jelínkem,překladatelem slavných Zpěvů sladké | |
− | + | Francie.Herci Městských divadel pražských zvládli své role v dobové nóble- | |
− | + | se jistě líp,než by mohla skutečnost. | |
− | |||
− | + | Kamperovi bylo 34 roků a k nápadu ho inspiroval jeho nedávný objev | |
− | + | v Národním muzeu.Našel jediný exemplář knihy myslivého frejíře z duchcov- | |
− | + | ského zámku J.Casonovy.Bůhví,jak se do muzea dostal a jak dlouho tam le- | |
− | + | žel.Název knihy byl "Solilique d´un penseur" (Samomluva myslitele).Kniha | |
− | + | vyšla v roce 1786,čili v roce,kdy o vánocích 26.prosince uvedl výtečný ka- | |
− | + | pelník Strobach poprvé v Praze Mozartovu Figarovu svatbu. | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | + | Svou zálibu v tajemnu si Kamper přinesl ze už studentských let na gym- | |
− | na | + | nasiu i na právech,jež vystudoval na české universitě v Praze.Otiskoval |
− | + | lecjaké zajímavosti z pražského života.Zveřej,hlavně jeho tajuplnosti. | |
− | + | Nedaleko od bydliště v Nerudovce kdysi žil spisovatel Josef Svátek,který | |
− | + | toho o Praze objevil jako málokdo. | |
− | + | Kamper byl brilantním vypravečem a neméně pohotovým psavcem.Jeho | |
− | + | rozhled po dějinách i mytologii pražských zákoutí,po literatuře,malířství | |
− | + | a divadle byl pozoruhodný.Když se sjednotila městská divadla pražská, | |
− | + | stal se jejich dramaturgem.Uměl vybrat i upravit hru,naptogramovat reper- | |
− | + | toár,což nebylo zrovna lehké,protože ředitelem Vinohradského divadla byl | |
+ | Václav Štech,otec historika umění V.V.Štecha,a ten z pochopitelného důvodu | ||
+ | prosperity divcadla dával přednost operetkám a fraškám.Kamper mu dovedně | ||
+ | podsunul i Hauptmannovy Tkalce. | ||
− | + | Přistěhoval se na Malou Stranu ze Starého města,pprotože zákoutí | |
− | + | pod Katedrálou sv.Víta vonělo tajemství,jež se rozložilo od Kampy po Hrad- | |
− | + | čany.Podhradí plné záhad od domu "U kamenného sloupu",do něhož se nejdřív | |
− | + | nastěhoval.Patřil kdysi malíři Lunovi,příteli malíře Brandla.Luna projek- | |
− | + | toval kapli na Bílé hoře.V domě bydlely i známé sestry Kalašovy,z nichž | |
− | + | Klementina proslula jako hvězda světových operních jevišť a zemřela v Ba- | |
− | + | hyi.Prostě každý dům tu byl naplněn dějinami i zkazkami. | |
− | |||
− | z | ||
− | |||
− | |||
− | + | Kamper uměl stejně česky jako německy,proto také jeho prvním redak- | |
− | + | čním místem byl třiadvaceti německý čas."Politik".Nechyběl ve známé spo- | |
− | a | + | lečnosti Jakuba Arbesa,jež se sházela u sv.Tomáše a nesla název Mahabhara- |
− | + | ta (indický epos),vysloužil si křeslo předsedy Klubu svazu spisovatelů a | |
− | + | sám se zapsal do literárního slovníku jako autor kritik,fejetonů a článků. | |
− | + | Vydal romány "Bílá láska" a "Jeseň" s do třetí knížky shrnul své povídky | |
+ | pod název "Pastelly".Přeložil z němčiny Halbeovo "Mládí". | ||
− | + | Snad nejvíce upoutal překladem románu "Osud" z prostředí haagské | |
− | + | aristokracie od průkopníka psychologického románu Louise Couperuse (1863- | |
− | + | 1923),jenže osud mu zkrátil obrovskou činnorodost už ve čtyřicítce. | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− |
Verze z 15. 9. 2019, 21:18
12.8.1871 Praha
31.10.19ll Praha
Pohřben na Olšanech
PD,J.Wenig 1932
Nerudova 233/40
Český spisovatel,překladatel a první dramaturg Městských divadel pražských.Znalec staré Prahy a organizátor společenského života.
Když přišel mezi kumštýře každý čekal,co má nového,co objevil a co
ho napadlo,prostě byl člověk,neposeda,který jiskřil a vybavovaly se mu
obrazy,co,jak,kdo a kde.Byl to muž rozhrnujícící oponu dramat života Pra-
hy,jež často režíroval a málokdy se mu vymkl balvan z rukou jak Sysyfovi.
Hodně psal o všem možném,hrál divadlo,řečnil,vysedával po archi- vech a hledal zajímavosti.Byl skvělý řečník,bravurní fejetotonista a kri- tik.
Jednou přiběhl z archivu Národního muzea se zvláštnůstkou náramně zajímavou.Zaujala i Aloise Jiráska.Navrhl totiž,aby se v Praze insceno- valo dobové setkání W.A.Mozarta se známým myslitelem,spisovatelem a doby- vatelem ženských srdcí Casanovou.Ti dva se prý měli sejít v Praze na Malé straně mezi vznešenou společností po slavné premiéře Mozartovy opery "Don Giovanni" (29. října 1787).
Jirásek zalistoval v dějinách a navrhl,aby se legenda o schůzce Mo- zarta s Casanovou odehrála na plese v colloredo-mansfeldském paláci.A ji- ný hned přidal,že by se všechno mělo odehrát v historických kostýmech a podle tehdejšího ceremoniáře rokoka.
Posháněly se všemožné propriety a jednoho dne roku 1905 navečer při- jela vznešená společnost do colloredo-mansfeldského paláce rokokově načan- čaná a samozřejmě v kočárech.Jirásek si přivedl malířsky nadanou dcerku Boženku s manželem Hanušem Jelínkem,překladatelem slavných Zpěvů sladké Francie.Herci Městských divadel pražských zvládli své role v dobové nóble- se jistě líp,než by mohla skutečnost.
Kamperovi bylo 34 roků a k nápadu ho inspiroval jeho nedávný objev v Národním muzeu.Našel jediný exemplář knihy myslivého frejíře z duchcov- ského zámku J.Casonovy.Bůhví,jak se do muzea dostal a jak dlouho tam le- žel.Název knihy byl "Solilique d´un penseur" (Samomluva myslitele).Kniha vyšla v roce 1786,čili v roce,kdy o vánocích 26.prosince uvedl výtečný ka- pelník Strobach poprvé v Praze Mozartovu Figarovu svatbu.
Svou zálibu v tajemnu si Kamper přinesl ze už studentských let na gym- nasiu i na právech,jež vystudoval na české universitě v Praze.Otiskoval lecjaké zajímavosti z pražského života.Zveřej,hlavně jeho tajuplnosti. Nedaleko od bydliště v Nerudovce kdysi žil spisovatel Josef Svátek,který toho o Praze objevil jako málokdo.
Kamper byl brilantním vypravečem a neméně pohotovým psavcem.Jeho rozhled po dějinách i mytologii pražských zákoutí,po literatuře,malířství a divadle byl pozoruhodný.Když se sjednotila městská divadla pražská, stal se jejich dramaturgem.Uměl vybrat i upravit hru,naptogramovat reper- toár,což nebylo zrovna lehké,protože ředitelem Vinohradského divadla byl Václav Štech,otec historika umění V.V.Štecha,a ten z pochopitelného důvodu prosperity divcadla dával přednost operetkám a fraškám.Kamper mu dovedně podsunul i Hauptmannovy Tkalce.
Přistěhoval se na Malou Stranu ze Starého města,pprotože zákoutí pod Katedrálou sv.Víta vonělo tajemství,jež se rozložilo od Kampy po Hrad- čany.Podhradí plné záhad od domu "U kamenného sloupu",do něhož se nejdřív nastěhoval.Patřil kdysi malíři Lunovi,příteli malíře Brandla.Luna projek- toval kapli na Bílé hoře.V domě bydlely i známé sestry Kalašovy,z nichž Klementina proslula jako hvězda světových operních jevišť a zemřela v Ba- hyi.Prostě každý dům tu byl naplněn dějinami i zkazkami.
Kamper uměl stejně česky jako německy,proto také jeho prvním redak- čním místem byl třiadvaceti německý čas."Politik".Nechyběl ve známé spo- lečnosti Jakuba Arbesa,jež se sházela u sv.Tomáše a nesla název Mahabhara- ta (indický epos),vysloužil si křeslo předsedy Klubu svazu spisovatelů a sám se zapsal do literárního slovníku jako autor kritik,fejetonů a článků. Vydal romány "Bílá láska" a "Jeseň" s do třetí knížky shrnul své povídky pod název "Pastelly".Přeložil z němčiny Halbeovo "Mládí".
Snad nejvíce upoutal překladem románu "Osud" z prostředí haagské aristokracie od průkopníka psychologického románu Louise Couperuse (1863- 1923),jenže osud mu zkrátil obrovskou činnorodost už ve čtyřicítce.