Jan Šverma

Z Pražský pantheon
Přejít na: navigace, hledání

23.3.1901 Mnichovo Hradiště 10.11.1944 při partyzánském přechodu hory Chabenec v Nízkých Tatrách

Pomník,A.Nykl 1969 U Švermova mostu,Staré město (odstraněn 17.11.1999)



Český politik,teoretik a novinář.Člen vedení KSČ (1929-1944), ved.redaktor Rudého práva (1936-1938).Jeden z vůdců Slovenské- ho národního povstání,v němž zahynul.Z publikací:"Otázky národ- nostní".



     Hlad v důsledku hospodářské krize 1929-34 vyvolal ve světě sociální

nespokojenost a Hitler se sliby práce a tvrzením,že nordická rasa je ur- čena k vládě světu došplhal 3.6.1934 (tzv. "Rohmovým pučem",čili spojením úřadu říšského prezidenta s úřadem říšského) kancléře do funkce "Fuhrera" (vůdce) německého národa.Svět nepostřehl nebezpečí fašismu,třebaže v ČSR od roku 1926 připravovala půdu fašismu strana býv.legionáře Radoly Gaj- dy,který napadal prezidenta Masaryka,jehož statečně obhajoval spisovatel Antal Stašek.A v září 1933 se v Sudetech ustavila politická strana Sude- tendeutsche Heimatsfront K.Henleina.Jako podle divadelního scénáře.

     Dne 9.června 1934 uznala ČSR sovětské Rusko "de iure" a 8.června

1935 jel ministr zahraničí Beneš do Moskvy ratifikoval smlouvu.Do napja- tého času přišla 4.prosince 1935 abdikace prezidenta Masaryka a 8.prosince 1935 volba prezidenta E.Beneše.

     Byl to čas nabitý předzvěstí dramat dějin.Předsedu KSČ Gottwalda,který

utekl do zahraničí před trestem,zastupoval čtyřiatřicetiletý Šverma.A prá- vě v tom čase vyšla v edici KSČ brožura "Ne Masaryk,ale Lenin".Byl to čas světové hospodářské krize,milionu nezaměstnaných v ČSR a závratné kariéry Hitlera,který držel vlaječku míru a řval o útisku pohraničních Němců v ČSR. Ulicemi ČSR se valily hladové pochody.

     Šverma poznal oč jde: o masovou bídu a účelový národnostní neklid

v českém pohraničí.Už na podzim 1934 mluvil o nezbytnosti spojení komuni- stické strany,socialistických stran a malorolnických organizací k "odboji proti fašismu...".O programu jak čelit fašismu nejen z Německa jedla v čer- venci 1935 VII. kongres Komunistické internacionály.

     Už v roce 1934 Šverma slíbil Benešovi podporu v prezidentských vol-

bách za to,že propuštění z vězení komunisty a zruší trest Gottwaldovi. V únoru 1936 Gottwald Švermu a Slánského za tento postup kritizoval.Nebylo sporu,že z podnětu Komiterny (mezinárodní organizace Komunistické interna- cionály).Vytkl Švermovi a Slánskému postup KSČ ,a jak vzpomíná Švermova choť Marie, Šverma kritiku moudře přijal,poučen těmi,kteří za rozdílné po- stoje byli z KSČ vyloučeni.

     Deset dní po zvolení Beneše prezidentem (18.prosince 1935),Stalin

hrubě prohlásil Švermu a šefredaktora Rudého práva Budína na schůzce v Mo- skvě za "bandity a chuligány".Budín Stalinovi neuhnul,stál nasvém stejně jako před nim člen ÚV KSČ i exekutivy Komunistické internacionály Gutmann. Šverma se zachránil Galileovým kompromisem,ale za Stalinovými zády si řekl "a přece se točí" a zachránil nejenom sebe.

     Po dvou měsících od konfliktu zvolili schopného Švermu znovu do před-

sednictva ÚVKSČ a jmenovali jej šéfredaktoremem deníku Rudé právo.Šverma měl autoritu i mimo KSČ pro svou vzdělanost,prozíravost a znalosti v otá- zek národnostních.Byl poslancem a vždy uměl věcně vyložit dobový problém a ponechat stranou vše podřadné.V srpnu 1937 vedl delegaci komunistických poslanců na mezinárodní jednání o nebezpečí fašismu do Madridu.Demokra- ticky zvolená španělská vláda odolávala vojsku gen.Franca,který za podpo- ry italského a německého fašismu usiloval o její svržení.V prvních dnech Fracovi fašisté zavraždili největšího španělského básníka Lorcu.

     Šverma žil od devíti let bez otce,který byl advokátem a starostou

v Mnichově Hradišti.Po jeho smrti se matka se s dvěma dětmi přestěhovala za příbuznými do Prahy.Jan chtěl být lékařem,jenže od anatomie těla se brzo vrhl na studium anatomie myšlení.Bydleli zprvu v Kotevní ulici naSmí- chově,byl premiantem smíchovského gymnazia,přitom brzo nechyběl v žádné polemice.Když bydlili v Thámově ulici v Karlíně,chodíval s kamarády Wol- krem,Sekaninou a s dalšími apoštoly sociálně spravedlivého světa na práv- nickou fakultu,kde založil "Mezinárodní marxistické sdružení akademiků".

     Byl na ustavujícím sjezdu KSČ v květnu 1921,kde Šmeral řekl,že "ko-

munismu je náboženství chudých" a nová strana musí být "... stranou dobrých lidí..prostých sobectví..ctižádosti,schopných sebepokory a nepřístupných svodům mrzké hmoty." Pozdější předseda KSČ B.Jílek nabídl třiadvacetileté- mu Švermovi členství v karlínském okresním vedení KSČ a místo redaktora Ve- černíku Rudého práva.

     Šverma nedostudoval z důvodů přetížení prací.Dva roky studoval v Mo-

skvě a roku 1928 se tu zúčastnil VI.kongresu Komunistické internacionály. V roce 1929 jej zvolili na V.sjezdu KSČ do vedení ÚV KSČ.Poodhrnul si cit- livé téma národnostních otázek a souhrn jeho studií vyšel knižně.Po okupa- ci ČSR odjel 30.listopadu 1938 do Moskvy.V květnu následujícího roku do Pa- říže,kde se setkal s Klementisem,dr.Benešem,psal do čas."Světový rozhled". V Moskvy pracoval v tiskovém oddělení Kominterny,v redakci českého vysílá- ní,ve Všeslovanském výboru a měl velký podíl na zpracování návrhu Košické- ho vládního programu.

     Dne 28.září 1944 byl pověřen moskevským vedením KSČ,aby odletěl na

Slovensko s úkolem ve slovenském národním povstání.Ještě 15.října promluvil ke 200 dělnickým delegátům ze 137.slovenských závodů a za tři týdny dne 10.11.1944 při ústupu partyzánů v mrazivé bouři před Němci u vrcholu hory Chabenec v Nízkých Tatrách ve vánici vysílením zahynul.


PD,1947 Thámova 132/28